Brutal 2: Zpověď detektiva z oddělení vražd – návrat Božího soudce

Z drastické série mangy Brutal se k nám dostává druhý díl, který opět mapuje cestu detektiva Dana, jež je převážně dlážděná krví zločinců. V této části se nám objevují další dva případy osob, které se něčím provinily. A jak už je všem čtenářům známo, kdo se v této sérii jakkoliv proviní, má co dělat s panem detektivem.

Kde nic, tu nic

Samotný detektiv Dan se od prvního dílu nijak zvlášť nezměnil. Pořád je odhodlaný konat Boží dobro, stále je jeden z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších na oddělení vražd, stále se zabývá keramikou. Na první dojem nezní jako špatný chlap, ale na ten druhý… to už je jiná.

Právě v tomto bodě mě Brutal dosti zaujal. Můžete si vybrat dvě strany. Buď můžete být proti tomu, co detektiv dělá a mít ho za zvrhlého či šíleného, nebo se na to můžete dívat tak trochu z jeho perspektivy, že vlastně koná dobro a tím se má (jakž takž) jevit jako kladná postava. Už v úvodu se nám tu ukazuje detektivova kolegyně Mamijová. Co mě však  dost zklamalo je, že pro příběh je zatím absolutně bezvýznamná. Slouží možná tak k vyplnění prostředí a k pár přátelským pokecům s detektivem. Doufejme, že se z ní do budoucna taky něco vyklube.

Také se nám zajímavě mění žánr kriminálníků. V Brutal 1 šlo spíše o takové hodně silné sado-maso, zato zde se podíváme do klidnějších, zato stejně temných hlubin médií a lidí z obyčejného života. Což mě možná taky trochu zklamalo, protože jsem si říkal, že když už nedostáváme nějaký ten character development, aspoň bychom mohli pokračovat v úžasném vyobrazování zločinu.

Nakonec nám zbývá otázka, kam až nás detektiv Dan může zavést? Jak daleko je schopný zajít? Přijde někdo na jeho zvrhlé tajemství, nebo se mu podaří dokončit jeho album zrůdnosti?

Brutal 2 mi popravdě přijde slabší. Očekávaný vývoj postav se nedostavil, na drsnosti a temné šílenosti případů značně ubylo a vlastně se nám akorát dostalo podobného konceptu, jaký byl v prvním díle. Detektiv sice přichází s několika originálními postupy, u kterých si řeknete, že je to vymyšlené opravdu dobře, ale není to nic, z čeho by vám přejel mráz po zádech. Na druhou stranu musím uznat, že styl kresby se dost dobře drží kvalitou vysoko. Vyobrazení jsou někdy až děsivě přesná.

---

Recenzi pro Gaming Professors napsal Adam Steinbach.