HEX: Bažina – výborné české LitRPG s příjemným osvěžením stereotypu

Moje knižní putování za kvalitními LitRPG si vybralo další oběť, a tou je právě HEX: Bažina. Na tuto knihu jsem se už dlouho těšil zvláště proto, že se jedná o českou produkci. Zároveň jsem k ní ale přistupoval s velkými obavami, protože z anotace přímo křičela některá žánrová klišé a já jsem se bál, že naprosto přehluší výborné nápady, které kniha slibovala. Už na začátku musím přiznat, že jsem byl příjemně potěšen příběhem, který zvládli Zuzana Strachotová a Tomáš Košek vytvořit. A i když se zdaleka nejedná o dokonalou knihu, fanoušci žánru by ji rozhodně neměli přehlédnout.

Knížka vypadá naprosto skvěle

Jako první musím pochválit perfektně zvládnutý vizuál, který se nakladatelství Fantom Print opravdu povedl. Ilustrace paperbacku, kterou vytvořila Lenka „Charlien“ Brázdilová, perfektně ladí k tématu, příjemný zdrsněný povrch sedne krásně do ruky a hladký lesklý nadpis přímo láká k otevření. Vnitřek knihy je pak výborně stylizovaný – malé šestiúhelníčky se objevují nahoře i dole kolem čísel stránek a kapitol, a tak vám nikdy úplně nedovolí zapomenout, jakou knihu máte vlastně v ruce. To vše doplňují rámečky s informacemi, které připomínají načítací obrazovky v MMORPG. Čas od času se vám pak naskytne příležitost pokochat se „obrazovkou“ s ilustrací a statistikami postavy, která poskytuje velmi slušný přehled o postupu hlavní hrdinky. Ať už za produkcí téhle knihy stojí kdokoliv, tohle se Fantom Printu opravdu povedlo a mít ji v knihovničce je prostě radost.

Hexy jsou super nápad

Samotný systém hexů je rozhodně tím nejlepším osvěžením, které tato série nabízí. Hráči se sice starají o vylepšování svých postav, ale zároveň nesmí zanedbat ani své území a panství, která na nich postupně vznikají. Budování bází je pro spoustu lidí oblíbenou herní činností a Hex: Bažina toho skvěle využívá už od samotného začátku, kdy jsou první úkoly spojené právě s vytvářením vlastní základny a vesnice.

Rozdělení hráčů na jednotlivá území pak dovoluje zmírnit pocit prázdnoty, který často žánr LitRPG trápí, protože příběh často působí dojmem, že se hlavní hrdina pohybuje v relativním vakuu, i když by se ve hře měly vyskytovat miliony dalších hráčů. I ve světě Inevitable worldu samozřejmě existují velká města a shromaždiště, ale zároveň je přirozené, že hlavní hrdinka na svém vlastním hexu a v jeho okolí moc jiných postav nepotká. Zvláště pak v případě tak neatraktivního území, jakým se její bažina zdá zpočátku být.

Příběh má dobře promyšlenou strukturu

Než se začnu rozplývat nad příběhem, je třeba začít s prvkem, který mě jako první praštil do očí a málem mě od knihy odradil – klišé, v rámci které se hlavní hrdina dostane ke zdánlivě nepoužitelné postavě nebo schopnosti, aby se vzápětí ukázalo, že je to vlastně neskutečná výhoda, je už opravdu ohrané. když se v tomto případě jedná o území, a ne přímo postavu, na principu se nic nemění a je obrovská škoda, že HEX: Bažina začíná zrovna takto.

Pokud se vám ale povede přežít kodrcavý start, vyprávění velice rychle nabere příjemné tempo. Seznamování se světem probíhá pomalu, postupně se přidávají další postavy a hráči, mechaniky a s přibývajícím postupem po úrovních se toho děje akorát tak dost, aby to udrželo vaši pozornost, ale zároveň vás kniha nepřehltí zbytečným množstvím informací.

Autorům se zároveň velmi pěkně podařilo stupňovat naléhavost, která žene hlavní protagonistku kupředu. Leona na začátku působí lehkomyslně, ale s přibývajícími stránkami se její problémy vrší jeden na druhý, až je nakonec nucena podnikat zoufalejší kroky přesně do chvíle, kdy se dostaví nevyhnutelná katastrofa a vypadá to, že je všem nadějím konec. Jakmile se příběh rozjede do tohoto zběsilého tempa, už budete mít obrovský problém knihu odložit.

Zdroj: Fantom Print

Dva světy

Děj knihy se odehrává ve dvou rovinách. Tou méně důležitou je samozřejmě reálný svět, ze kterého se Leona pravidelně připojuje do hry. O něm se dozvíte jen velmi málo a jedná se buď o současný svět posunutý o něco málo do budoucnosti, nebo realitu s paralelním vývojem technologií. První možnost podporuje samotná existence kapslí pro plný přenos vědomí do hry, zatímco druhou variantu lze vyvozovat z velkého množství současných popkulturních odkazů. Na vyprávění to ovšem nemá až tak velký vliv, a tak se prostě stačí smířit s tím, že se jedná o blízkého příbuzného naší současné reality.

Herní svět je pak samozřejmě mnohem propracovanější a fanoušci fantasy v něm velmi rychle objeví spoustu povědomých prvků. Mezi rasami najdete staré dobré známé v podobě lidí, trpaslíků, elfů, orků nebo třeba gnollů. Povolání pak zahrnují válečníky, hraničáře, paladiny, šamany i mnichy. V obou případech je do mixu přidáno nějaké to osvěžení například v podobě exotických Lilán, ale není jich tolik, aby vnášely do příběhu příliš velký zmatek. Společenská struktura se opět blíží tomu, co už znáte z MMORPG – hráči se mohou buďto pohybovat sami, vytvářet malé party, nebo se stát součástí většího společenství v podobě guildy.

Leona začíná v nehostinném prostředí bažinného biomu, který se zpočátku zdá být obrovským průšvihem, aby se „nečekaně“ velmi rychle změnil v požehnání. HEX: Bažina se z velké části odehrává právě v této pustině, a tak o více obydlených a rušnějších oblastech zjistíte jen naprosté minimum informací, přestože drobné střípky slibují velký potenciál pro další pokračování.

Přestože se ale nedozvíte více o životě ve městech a hustě obydlených oblastech, Leona se do společenského dění zapojí přesně ve chvíli, kdy se začne zajímat o globální úkoly a jeden z nich dokonce omylem spustí. Autoři mají do budoucna velké plány a chystají si pro vás hromadu překvapení, protože i když se o historii Inevitable worldu nedozvíte skoro nic, i to málo vás kvůli odpovědím na všechny otázky donutí pořídit si druhý díl HEXu s názvem Mazekeen, o kterém zatím víme jen velmi málo.

Jak jsou na tom protagonisté?

Pořád mám problém se rozhodnout, jestli Zuzana Strachotová a Tomáš Košek vytvořili postavy, které působí lehce nedotaženě, nebo jsou naopak naprosto geniální. Každý z protagonistů má totiž iritující vlastnosti, které mě při čtení knihy nutily skřípat zuby a u většiny z nich bych ocenil určité ohlazení hran. Na druhou stranu se jedná o vlastnosti, které jsou u hráčů MMORPG běžné a vlastně tak dávají smysl. HEX: Bažina před vás rozhodně nepostaví Společenstvo prstenu s jedním paragonem dobra vedle druhého a některé hrdiny budete nejspíše muset přetrpět. Musím ale uznat, že všechny postavy v příběhu ukážou náznak něčeho zajímavého a nejspíše tak dostanou příležitost pro rozvoj svého potenciálu v dalších knihách. 

Zdroj: Fantom Print

Největší bolesti prvního dílu

Jestli má s něčím HEX: Bažina opravdový problém, tak jsou to některá žánrová klišé. Už jsem zmiňoval příklad zdánlivě nejhorší postavy/hexu – už během prvního dílu se ukáže, že bažina je vlastně super, jenom na to doteď nikdo nepřišel. Čímž se plynule dostáváme k dalšímu neduhu LitRPG, a tím je klišé naprosto neopodstatněného štěstí hlavního protagonisty. Leona přichází do hry v druhé vlně hráčů a přes zjevný náskok premiantů dosud nikdo nepřišel na to, že zdánlivě méně atraktivní území nabízejí zajímavé poklady a tajemství. A přestože mají hráči z první vlny vyšší levely a mnohem více času na prozkoumávání světa, nikomu se nepovedlo najít legendární předmět z tajného úkolu, natož dva. Možná bych to byl ochotný odpustit v situaci, kdyby se Leona předvedla geniální hráčka s perfektně promyšleným plánem a její objevy by následovaly pečlivé sbírání informací, ale odměny získává často za nepromyšlené až zcela náhodné činy.

Drobnou výtku musím přihodit i z hlediska volby slov a překladu některých termínů. V mnoha místech zůstaly anglicismy, které je do češtiny snadné přeložit bez jakékoliv ztráty informací a použití těchto cizích slov mě často úplně vytrhlo z děje. Podobným způsobem mi vadilo i nadužívání popkulturních odkazů pro přirovnání herních situací, které se daly snadno popsat jiným způsobem a popisy příliš často odváděly myšlenky od virtuálního světa.

Třetím neduhem je pak stylistická kvalita výsledného textu, která mě v knize s tak nádhernou úpravou poměrně zklamala. Pronikly do něj třeba nepříjemné změny času, kdy se vyprávění v několika chvílích přepne z minulého času do přítomného nebo budoucího, pak zase zpátky, a celý popis najednou působí dost nepatřičně. Občas jsem narazil i na nějakou tu gramatickou chybku, podivný slovosled nebo opakování výrazů velmi blízko za sebou. Často se jedná o drobnosti, které by bylo snadné přehlédnout, ale v součtu se to bohužel nahromadilo do rušivého množství. Zvláště pak, když chybky lze nalézt i ve statistikách postav na konci knihy, kdy už si jen chcete vychutnávat pěkná čísla a ony jsou v tabulkách zase překlepy a chyby.

HEX: Bažina je perfektním prvním dílem série, který nenudí a rozehrává příběh dost zajímavý na to, abyste prostě chtěli sáhnout po dalším dílu. Rozhodně patří k těm lepším LitRPG, které si můžete vybrat, a pokud se autorům podaří vymýtit neduhy v podobě klišé a chyb v textu, budou další knihy jenom lepší. Ať tak či tak, Mazekeen si určitě nenechám ujít a už teď se těším na září.