Krokodýlova kapela – dětská kniha plná zvířátek a rockové hudby

Tiktok a Youtube jsou v dnešní době zahlceny moderními popovými popěvky pro školáky i předškoláky, ale ne každé dítě je z nich nadšené. Některé ratolesti již od útlého věku baví házet hlavami do rytmů klasického rocku a metalu, a zejména pro ně je kniha Krokodýlova kapela.

Zvířátka v roli rockových hvězd

O tónu, v jakém se celé dílo nese, dostatečně výmluvně vypovídá už krátký popisek na zadní straně přebalu. Zde se dozvíme, že mezi vedlejší postavy příběhu se řadí kapela AC/DC složená z elektrických úhořů. Tuto slovní hříčku asi ocení spíš dospělí čtenáři, ale je z ní jasné, že Krokodýlova kapela je plná nadsázky a humoru. Vedle AC/DC – jejichž zpěvák jen tak mimochodem pořád nosí čepici, čímž připomíná jistého Briana Johnsona – najdeme v knize narážky také na další existující kapely, jako jsou The Predators nebo The Beatles. Nikoho asi nepřekvapí, že v knižní verzi The Predators hrají samí zvířecí predátoři, zatímco The Beatles je skupina složená z brouků.

Kromě krokodýla, jehož přítomnost je patrná ze samotného názvu, se v knize vyskytují mnohá další zvířátka, která se s ním přátelí, ale v některých případech mu také dělají ze života peklo. Krokodýlův příběh začíná ve chvíli, kdy se náš hlavní hrdina seznámí s úhoří kapelou AC/DC a začne pro ně pracovat jako bedňák. Tím ale jeho hudební kariéra ani zdaleka nekončí. Kapela si uvědomí, že pod krokodýlovým drsným zevnějškem se skrývá nejen citlivá duše, ale hlavně velký muzikální talent. Manažer AC/DC, vzteklý křeček, se tedy rozhodne, že by byla škoda mrhat krokodýlovými vlohy a začne pro něj shánět spoluhráče do jeho vlastní nové kapely. Brzy se k němu přidají žraločí bubeník a vlčí baskytarista a jejich dráha rockových hvězd může započít.

Zdroj Rýče

Humor a rock'n'roll k sobě patří

Krokodýlova kapela – The Predators – si rychle najde početnou fanouškovskou základnu, vystupují na koncertech, hitparádách, i v televizních pořadech. To se však vůbec nelíbí nosorožci, který pro AC/DC ze začátku pracoval, než se jejich cesty rozešly kvůli jeho zlé a závistivé povaze. Nosorožec se totiž domnívá, že by si slávu a přízeň fanoušků zasloužil víc než jím nenáviděný krokodýl. Začne spřádat plány, jejichž cílem je pomstít se krokodýlovi a zničit mu kariéru. Chvílemi už to vypadá, že se mu to zadaří, ale jak už to tak v pohádkách bývá, jeho kruté snahy jsou naštěstí nakonec vždy zmařeny.

Každé zvířátko v příběhu je výrazná osobnost. Kromě zlého nosorožce a stydlivého krokodýla se setkáme například s křeččím manažerem, který má sice dobré úmysly, ale snadno se rozzuří a mnohdy se nepohodne i se svými přáteli. Z jeho úst se často sypou roztomilé nadávky uzpůsobené dětskému čtenářstvu, například: „Vy vyplivnutý pecky!“ nebo „Vy přezrálý meduňky!“. Ego nechybí ani žraločímu bubeníkovi, který v jednu dobu dospěje k názoru, že zvládne psát lepší písničky než krokodýl. Sabotuje tedy koncert vlastní kapely tak, že převezme mikrofon a všechny přítomné zděsí svým falešným zpěvem. Vlk, jehož oblíbeným nástrojem je baskytara, je perfekcionista se stoprocentním hudebním sluchem, kterému neunikne žádná chybka, a dovede proto někdy sám k sobě být přehnaně kritický

„Krokodýlova kapela je kniha oficiálně určena pro čtenáře od osmi let, ale jistě se u ní pobaví i ti podstatně starší, případně i o trochu mladší. Kniha je plná vtipných ilustrací a je tištěná velkým písmem, takže po ní mohou sáhnout jak děti, které si radši nechají předčítat od rodičů, tak ty, které se do krásy pohádek raději noří samy. Jedinou škodou zůstává, že kniha je kratičká a krokodýlova dobrodružství se skládají jen ze sedmi kapitol. Celkově se ale jedná o milý a zábavný příběh, který potěší mnohé děti i jejich rodiče, zejména pokud jsou příznivci tvrdší hudby.“