Pekelná jízda: Vendeta – šílený postapo závod

Prach stoupá z popraskané asfaltové pláně, která kdysi dávno bývala dálnicí. Teď slouží jako závodní trať pro pár magorů, kteří se stůj co stůj snaží dojet do cíle. Flotily aut jsou připravený vyrazit, všude je cítit nafta a pot z nemytých lidských těl. Nemá cenu závodit s nějakýma nablýskanýma nádherama, stejně všechna ta „auta“ skončí jako změť kovovýho odpadu. Teda, skoro všechny, někdo se totiž do cíle dostane. I kdyby to mělo být jenom proto, že jako jedinej přežije tuhle Pekelnou jízdu. Svoje recenze často začínám podobným atmosférickým příběhem. K žádné z deskových her ale její úvod nesedí tolik jako k této. Pekelná jízda: Vendeta vás totiž opravdu vrhne doprostřed šíleného akčního závodu v postapo světě. 

Přepracovaná klasika

Pekelná jízda: Vendeta sice vyšla pod svým anglickým názvem Thunder Road: Vendetta teprve v roce 2023, navazuje ale na titul Thunder Road z roku 1986. Ptáte se, kdo byl dost šílený, aby znovu vydával takto starý ameritrash s plastovými autíčky? Nikdo jiný než studio Restoration Games, které se přesně tomuto věnuje. V autorském týmu samozřejmě nemohl chybět Rob Daviau (Pandemic, Jízdenky, prosím! Legacy: Legendy západu, Cthulhu: I smrt může zemřít nebo série Unmatched) a Justin D. Jacobson (prezident Restoration Games). Spolu s nimi na hře spolupracovala pětice dalších autorů, kteří se na hrách od Restoration Games podílejí často. O ilustrace se postarali Marie Bergeron a Garrett Kaida. Na náš trh hru uvedlo vydavatelství Old Dawg. 

Pekelná jízda: Vendeta je určena pro 2–4 hráče (s rozšířením až pro pět), přičemž čím více se vás u stolu sejde, tím větší to bude zábava (a taky chaos, ale s tím se musí počítat). Jedna partie vám zabere 45–75 minut a minimální doporučený věk hráčů je deset let. 

Chaos!

Hra je ztělesněním řízeného chaosu (důraz na slově řízeného). Každý z hráčů se chopí flotily tří aut a jedné helikoptéry. Váš cíl je jasný: vyhrát závod. Abyste se stali vítězem, musíte buď dojet do cíle nebo… zůstat jako jediní ve hře. Ani jedna z možností není jednoduchá, a bez toho, aniž by alespoň jeden protihráč byl zničený, bude *konec* zůstávat stále někde v nedohlednu. Hra tak přirozeným způsobem podporuje interakci. Co podporuje, ona ji hráčům doslova rve do chřtánu. Sám na svém písečku si hrát se můžete snažit, ale věřte mi, že se na vás hned někdo vrhne a z toho vašeho písečku vás vyžene – třeba do skály.

Jak vlastně vypadá jeden tah hráče? Vybere si jednu ze svých nepoužitých kostek a aktivuje s ní jedno ze svých aut. Hodnota kostky určuje počet jeho pohybových bodů. Cesta dopředu je blokovaná nepřáteli a jediné volné místo je přes žeton nebezpečí. No, vlastně by mohl skočit na nepřítele, ale to se moc daleko nedostane a navíc je šance, že si u toho ublíží. A vzhledem k tomu, že už jedno zranění má, rozhodne se risknout tajemný žeton nebezpečí. Jeho cesta je rychle přivedena ke konci, protože na žetonu se schovával vrak auta a hráč musí vyhodnotit srážku. Kostky určí, které ze sražených aut se musí pohnout a kam. Ach ne, odskočit musí hráč a rovnou na jednoho z nepřátel. No, tak vyhodnotí další srážku. Tentokrát se hýbe nepřítel, přímo dozadu, kde už čeká další auto aktivního hráče. Vyhodnotí se další srážka, která nepřítele hodí na vaše auto. Vyhodnotí se další srážka... a když prach konečně opadne, na dráze je o auto míň, protože skončilo ve skále. Nebo pod helikoptérou. Nebo mimo mapu. Na konci ještě můžete vystřelit na auto před vámi, takže sejmout můžete i několik aut v jednom tahu.

Tenhle závod není pro plánovače

Zní to šíleně? Ono to taky šílené je! Ale když přistoupíte na to, že Pekelná jízda: Vendeta není hra, ve které se od vás očekává velké plánování, a poddáte se tomu řízenému chaosu, můžete si ji neuvěřitelně užít. Možná. Musí se totiž nechat, že ač máte možnosti, jak svůj tah ovlivnit, hra je plná náhody a plánovat dál než za svůj aktuální tah je téměř nemožné. Milovníci eur, kteří nenávidí negativní interakci, a představa, že se proti nim někdo spolčí, jim nahání hrůzu, by se od Pekelné jízdy měli držet hodně daleko. 

Já osobně si s chutí zahraji Lacerdu i Studenou válku, v Pekelné jízdě mi ale ta náhoda nevadí. I když samozřejmě musím uznat, že když se na mě všichni tři soupeři vrhnou jako slepice po flusu, nějaké ty negativní emoce to vyvolá (*****!). Naštěstí i když se vám nedaří, hra není nijak extrémně dlouhá a vaše anihilace ji dokonce pomůže uspíšit. Jakmile je totiž jeden z hráčů mrtvý, na mapě se objeví cílová páska a závod je možné vyhrát i jinak než tak, že všechny rozstřílíte. 

Po smrti prvního hráče se najednou zcela promění atmosféra u stolu. Hráči se přestanou držet v chumlu a velmi nenápadně se snaží posouvat dopředu tak, aby byli v té nejvýhodnější pozici pro dojetí do cíle. Ne, stále to neznamená, že by se Pekelná jízda: Vendeta zničehonic proměnila na HEAT a vy jste si cestu k cíli do detailu naplánovali. Jen budete na ty záměrné srážky trochu opatrnější.  

Jak použít kostky

Možná jste z předchozích řádků nabyli dojmu, že je hra jen variací na Člověče, nezlob se! s hezkými autíčky, hraje se sama a vy jen koukáte na to, jak vám ta hezká autíčka vybuchují. Není tomu ale tak. Na začátku každého kola si hodíte čtyřmi kostkami a v průběhu kola je rozdělíte mezi svoje tři auta. Dopředu tak víte, co vám padlo a můžete zhodnotit svoje šance na to, abyste s každým autem skončili tam, kde jej chcete mít. S protihráči hýbete auty na střídačku, a tak vaše rozhodování nespočívá jen v tom, jakou kostku kam umístit, ale hlavně kdy, tak, abyste ochránili svoje auta a zároveň co nejvíce poničili soupeře. 

Čtvrtou kostku pak máte na to, abyste s ní mohli aktivovat jednu ze svých speciálních schopností. V základní hře je mají všichni stejné. Můžete opravit jedno poškození ze svého auta nebo zapojit nitro a s ním se pohnout  o více bodů než vám dovoluje kostka. Dost často vám zachrání život driftování, díky kterému ignorujete první srážku. Přemýšleli jste, jak do hry dostat onu avizovanou helikoptéru? Přesně na to slouží poslední schopnost. Helikoptéru umístíte kamkoliv, nejde zničit a můžete s ní střílet stejně jako s autem, což vám často dá obrovskou taktickou výhodu. Zároveň je ale helikoptéra pekelně nebezpečná. Za kulometem totiž sedí totálně sjetej týpek, a tomu je celkem putna, po čem střílí. Jakmile nějaké auto ukončí svůj pohyb pod helikoptérou, rozstřílí ho na cucky. Ano, jakékoliv auto. Včetně toho vašeho. 

Pohyblivé cíle

Tři auta, která máte k dispozici, mají každé jinou velikost spojenou s nějakou výhodou. Malá auta je těžší trefit, nevyskytují se totiž na tolika stěnách kostky střelby. Oproti tomu velká auta trefíte mnohem snáz. Zároveň mají ale velká auta větší šanci přežít srážku – majitel většího auta totiž může přehodit kostky srážky, pokud by se mu jejich výsledek na první dobrou nelíbil. 

Vždy se tak můžete rozhodnout, zda se s tím či oním autem vydáte do chumlu vozidel uvězněných mezi dvěma helikoptérami a jednou skálou, nebo zda dáte přednost delší oklice a budete doufat, že vás nikdo nezačne pronásledovat. Vždy také vidíte, co ostatní hráči hodili, a můžete tak předpovídat jejich budoucí tahy. Tak vidíte, v bouři chaosu, kterou Pekelná jízda: Vendeta bezesporu je, se přece jen solidní taktické jádro nachází. 

Je libo přídavek?

Podle fotografií jste si asi všimli, že jsem si Pekelnou jízdu pořídila v edici Maximální chróm. Ta v jedné krabici spojuje základní hru i se všemi rozšířeními a navrch přidává praktický insert. Základní hra je výrazně menší, a dost možná o všechny rozšíření ani nestojíte. Koupit si je můžete i samostatně a vytunit si tak Pekelnou jízdu jen o to, co v ní skutečně chcete mít.

Na výběr je toho hned několik. Rozšíření Drobeček a Poslední 5 přidává do hry další dvě flotily, díky čemuž si ji můžete zahrát až v pěti hráčích (nebo šesti, pokud jste na to dost šílení). Nejde ale jen o novou barvu aut, každá z rozšiřujících flotil má výrazně jiná pravidla. Drobeček je velký kamion amerického typu, složený ze tří lehce nezávislých sekcí. Jen tak jej při srážce neodsunete, na druhou stranu je ale tak těžký, že se s ním hodně špatně zatáčí. Naopak Poslední 5, reprezentována pěticí motorek, je obratná až až, ale motorky jsou velmi náchylné na srážky. 

Masakr v Ďáblově rokli je rozšíření typu „víc“. Víc mapových desek, víc žetonů nebezpečí i poškození, a navíc mechanismus trvalých efektů. Osobně je mým nejoblíbenějším rozšířením to s dokonalým názvem Sígři a bazmeky. Sígři jsou totiž velitelé, kteří nahrazují vaši desku speciálních schopností. Bazmeky jsou poté vylepšení, z nichž každému ze svých aut dáte jedno. S tímto rozšířením tak každá flotila není stejná, ale vaše auta mají nejrůznější šílené dovednosti, a auta vašich soupeřů mají nejrůznější šílené dovednosti taky. Dohromady tak rozšíření obrovsky zvyšuje znovuhratelnost. Objevovat nové a nové kombinace schopností je totiž velká zábava. Ostatně, každá partie Pekelné jízdy: Vendeta je velká zábava. Pokud se proti vám nespiknou. *****!

Pekelná jízda: Vendeta je další unikátní desková hra, na jejíž vydání by si troufnul jen Old Dawg. Ameritrash tělem i duší, který uprostřed šíleného chaosu skrývá solidní taktické jádro. Ale hlavně obrovskou porci zábavy, interakce mezi hráči a situací, na které budete dlouho vzpomínat. Díky několika rozšířením můžete ještě dále prohloubit taktické možnosti nebo zvýšit variabilitu. Pokud tedy hledáte atmosférickou postapo zábavu ve stylu Šíleného Maxe, Pekelnou Jízdu: Vendetu si nenechte uniknout.