Tunche – ve dvou se to daleko lépe táhne

LEAP Game Studios loni na podzim vydalo velice příjemnou hack and slash kouzelnou akční hru se spoustou rogue-like prvků jménem Tunche. Že jste o ní doteď neslyšeli? Není se čemu divit, hra nedostala skoro žádný hype a to je tu maličkost, že ji můžete hrát až se třemi přáteli. Nebudu vám lhát, čím více vás je, tím je hra zábavnější, protože jinak se utopíte v repetitivnosti.

Pět hrdinů, pět příběhů, jedna hra

Ve hře je pět hrdinů, se kterými se můžete vydat na dobrodružství, z čehož hra skoro automaticky počítá, že se na něj vydáte v kooperaci minimálně s jedním kamarádem. Každý hrdina, kterého si vyberete, má jakýsi svůj vlastní příběh, který plníte postupným hraním. Na výběr se nabízí kouzelnice Rumi, hudebník s kouzelnou něco mezi kytarou a ukulele Pancho, ptačí kluk Qaru, válečnice Nayra a Hat Kid, tedy dítě s kouzelným kloboukem, útočící pomocí deštníku.

Na začátku hry si tak jednoho z hrdinů vyberete a vydáváte se do první lokace, Amazonského pralesa. Napadají vás tam různé stromy, divně vypadající žáby a ořechy házející opice, které vám celou dobu polezou na nervy. Já jsem si hru zahrál se dvěma postavami, s Hat Kid a Panchem. Začátek můžu rovnou říct, že byl za oba šílený. Hrdina má totiž na počátku hry pouhých 100 životů, což když vás blbě trefí v Amazonském pralese agresivní strom? Tak to máte hned za 18 a to se vám setsakramentsky nevyplatí.

Nikdy nezemřete, nikdy!

Ovladatelnost je více než jednoduchá. Tunche vám už při spuštění řekne, že je lepší si hru zahrát na ovladači než na klávesnici, a já jsem brzy pochopil proč. Je to neustálé klikání na několik stejných čudlíků, z nichž si většinou vystačíte pouze s jedním jediným. Tvůrci se rozhodně pokusili bojový systém posunout magickými útoky, komby, speciálními pohyby nebo vyhozením nepřítele. Všechno ale zbytečně.

Prakticky stačí běhat, mačkat základní útok a tím domlátit snad úplně každého nepřítele, který se vám objeví na mapě, a to bohužel po celou hru. Tunche však nabízí i strom dovedností, kde se otevírají nové pohyby, zlepšují se tak i vaše komba, a dát si nějaké to SS je skutečně paráda.

Tunche má také velice příjemný systém získávání zkušeností. Ono totiž se stává, že si prostě umíráte a místy umíráte skutečně hodně. První bosse jsem sundával asi třikrát a vždycky mi to drásalo nervy více a více. XP ale získáváte především pomocí různých esencí a tím se posilujete. Můžete si tak stále zvyšovat například životy, kdy se najednou z původních 100 dá udělat krásných 300 a hra se pak hraje úplně, ale úplně jinak. Každopádně vždycky když zemřete (inspirace rogue-like), vrátíte se k táborovému ohni, kde se sejdete se všemi ostatními přáteli. Tam se objeví i možnost, zda chcete ve vašem dobrodružství pokračovat s dalším hrdinou, či si jenom vyberete toho svého a můžete jít dál. V táboře si také můžete vylepšit nějaké ty dovednosti a zkontrolovat si váš příběhový postup.

Dodnes hra není ve všem vychytána

To je něco, co mi lezlo na nervy po celou hraní. Hra totiž nemá na dnešní dobu skoro žádné požadavky, konkrétně ty minimální jsou:

OS: Windows 7
Procesor: Intel Core2 Duo E8400, 3.0GHz or AMD Athlon 64 X2 6000+, 3.0GHz nebo vyšší
Paměť: 4 GB RAM
Grafická karta: Geforce 9600 GT or AMD HD 3870 512MB nebo vyšší
Pevný disk: 5 GB volného místa
Zvuková karta: DirectX®-compatible.

Přesto Tunche stále samo od sebe zamrzá. Nevím čím to je, ale neovlivňuje to počet kouzel, speciálních útoků nebo komb. Když se hra rozhodne, že se s vámi prostě nechce kamarádit, tak to neudělá. To nás přivádí ještě k jednomu bodu, nepřátelé se dají vyhodit mimo bojové pole a vy pak můžete dělat pouze tři věci – házet kouzla do místa, kam jste je odhodili, a doufat, že je zabijete, věřit, že se vrátí do boje, nebo prostě restartovat hru. Jiné bohužel možnosti nejsou.

Jestli Tunche v něčem boduje, je to vizuální stránka. Hra totiž vypadá jako animovaná pohádka s hromadou jednoduchých anime prvků. Všech pět hrdinů je prostě jak postavičky od Disneyho, a nejen oni. To se týká i mluvící lamy, nepřátelských příšerek, a o bossech nemluvě. Ti sice mají asi budit hrůzu, ale vy místo toho budete mít jenom nutkání je trošku více poňuchňat místo toho, abyste je porazili.

Tunche je kvalitní oddechovka, kterou si můžete vychutnat jak sólo, tak i s kamarády, přičemž kooperativní režim rozhodně převyšuje hru jednotlivce. Nepřátelé vypadají roztomile, ostatně jako hlavní postavičky, systém získávání zkušeností je jednoduchý a rogue-like prvky hru pouze pozvedávají. Bohužel repetitivnost hru děsně sráží dolů a dovedu si představit, že se spoustě hráčů jejich čas hraní znechutí.