Batman: Černé zrcadlo – dokonalá detektivka

Když se řekne nejslavnější superhrdina všech dob, většinou se debata točí kolem trojice Superman, Batman a Spider-Man. Jenomže když se řekne nejlepší, nejúžasnější a nejinteligentnější detektiv všech dob, je jen jedna správná odpověď. Počin Batman: Černé zrcadlo ukazuje to nejlepší i nejhorší z detektivního žánru, když postaví oblíbeného hrdinu do pozice, jež je nepříjemná snad úplně každému z nás. Oblíbené nakladatelství Crew tak opět ukázalo, jak pečlivý výběr do řady Legendy DC má, protože opět přichází s něčím jiným, než je Krize Identity nebo Nejtemnější noc.

Zdroj: Crew

A to není Bruce Wayne!

Počin Batman: V žáru smrti pracuje s Brucem Waynem jako charakterem po svém. Stejně tak Batman: Černé zrcadlo, kde nyní Temným rytířem v kápi a ochráncem Gothamu není Bruce Wayne, nýbrž jeho první chráněnec a dokonalý syn, první Robin Dick Grayson. Znamená to něco? Popravdě ne, Dick Grayson přebírá otěže neuvěřitelně dobře, a já v něm úplně vidím jeho učitele. Až se divím, jak zvláštně příjemná změna to je, když tam najednou nemám slavného miliardáře, ale jeho dědice. Popravdě, ani sólo příběhy o Nightwingovi mi nesedly tolik jako Dick Grayson v masce Batmana.

Dick je navíc v tomto příběhu stejně geniální Bruce, a to ho čeká případ, který je skoro neřešitelný. V Gothamu se totiž objevuje hromada brutálních vražd, které jsou páchány pomocí zbraní nebezpečných superpadouchů. Znamená to, že útočí všichni najednou? Nebo někdo dokáže vytvářet jejich dokonalé kopie? Má k nim někdo přístup? Tolik otázek, žádné odpovědi, a tak přichází jeden obrovský detektivní příběh, který má jeden důležitý cíl – najít vraha a zachránit město.

Musím říct, že pro mě byl Dick v hlavní roli velice příjemným osvěžením, neboť se ustoupilo od Brucovy obrovské dominantnosti a pravidelné jistoty při každém kroku. Dick pracuje sebevědomě, logicky, stylově ale přece jen trošku jinak než jeho mentor. Není na to ale sám, pomáhá mu komisař Gordon, jeho dcera Barbara a jeden nejmenovaný Robin. Tým je tak velice solidní a jeho podání taky.

Zdroj: Nakladatelství Crew

Batman: Černé zrcadlo je totiž jako skládanka

Čekáte nějaký souvislý jednotný příběh? Ale kdeže. Dílo je rozvržené do mnoha menších částí, kde se objevují různé spojitosti, které vyvrcholí poslední částí. V té do sebe mozaika kompletně zapadne a vznikne z toho jeden perfektní výsledek. Upřímně, právě tento styl budování temné, násilné a brutálně noirové atmosféry funguje. Popravdě víc, než bych kdy dokázal říct. Absolutně ani nevím, jak je to možné, protože v určitých momentech jsme na hranici bizarnosti, jako je například mrtvá kosatka v bance. Absurdní, ale jako nápad bravurní. 

Jenomže co funguje v narativu, dle mého absolutně nefunguje v kresbě. Střídají se zde Jock a Francesco Francavilla a musím říct, že jejich styl je až moc viditelně odlišný. Jock je známý jemnými, ostře lomenými čárami. Francavilla využívá důkladně tlustší linie s plnou sytostí barev. Jde o dva odlišné styly, a byť se v některých místech vážně snažili se jeden druhému přizpůsobit, bylo to až moc vidět a mně to vůbec nevyhovuje. Mám pocit, že tvůrce poté nevěřil jednomu vizualistovi. Jasně, Jock a Francavilla jsou jako nákup nejdražšího Mercedesu v autobazaru, ale mně by stačil jen jeden. 

Kresba jako taková totiž skvěle vytváří hodně hutnou a temnou detektivní atmosféru, kde se výsledek hledá, ale nikde v nejbližším okruhu prostě není. Ačkoliv komiks není horor, kresba pomalu do brutálního hororu jde, ale pak zase couvá zpět do pomalé sci-fi absurdní detektivky. Nevím, jestli to byl geniální plán scenáristy Scotta Snydera, nebo jen náhoda.

Zdroj: Nakladatelství Crew

Batman a humor?

Co mě naopak šokovalo, ale i potěšilo, bylo občasné glosování některých momentů. Batman, co říká vtipy, mi přijde geniální, a s tváří Dicka Graysona to neuvěřitelné sedí. Vrcholem jsou ale pak momenty, kdy sám sebe hrdina ironicky komentuje, když se dostane z nějaké svízelné situace. Je to opět určitá nadsázka k Temnému rytíři. Vnitřní monology má každý rád a v tomto případě je to jen vrcholný důkaz, proč jsou v komiksech občas důležité i u někoho jiného, než jsou šílenci.

Batman: Černé zrcadlo je jedno obrovské překvapení. V hlavní roli Dick Grayson, který je podobně geniální, jen uvolněnější Temný rytíř, proti neuvěřitelnému záporákovi v hrozně těžké atmosféře, kde brouzdá vrah, který se před nikým nezastaví. Zatímco ale příběhová mozaika dává v závěru smysl a rozum nezůstane stát, a možná aj slzička ukápne, střídání ilustrací mezi tvůrci působí nekonzistentně a sráží tento jinak naprosto bezchybný počin o jeden bodík dolů. Což je škoda, protože jinak by po Batman: Návrat Temného rytíře tohle mohl být též plně bodově hodnocený počin.