HROT – cesta do minulosti se srpem a kladivem

Vývojář jménem Spytihněv se dal do odvážného podniku: vytvořit FPS ve stylu prvního Quaka, ale zasazenou do naší české socialistické minulosti. Střílečka HROT nyní vstoupila do režimu Early Access na Steamu.

Soudruh HROT Slayer se hlásí do služby!

Ve hře HROT se ocitnete v kůži bezejmenného hrdiny, jenž prožívá pravou noční můru v normalizačním Československu někdy v roce 1986. V pražských ulicích se objevili tajemní útočníci v plynových maskách, agresivní zvířata a děsivé přízraky. Příběhem vás nicméně hra zatěžovat nebude, jak tomu ostatně v devadesátých letech ve většině pilotních FPS titulů bylo. Inspiraci hrami, jako jsou ty od Id Software a další, hra nezapře takřka na každém kroku. Ostatně retro je v současné době poměrně trendy, jak ukazuje třeba úspěšný Dusk.

Dovolil jsem si hlavního hrdinu přirovnat k jeho kolegovi ze série Doom. Podobně jako on toho moc nenamluví a hlavně jen běhá úrovněmi, sbírá předměty a zabíjí vše, co se pohne. To není ovšem špatně a naopak jako odpočinek od příběhovek, v nichž polovinu času strávíte sledováním cutscén, je to vlastně ideální.

Dnešní střílečky jsou zpravidla koridorové (i když se to snaží někdy zamaskovat) a jako jiné singleplayerové hry jsou založené na příběhu. V devadesátých letech až do vydání Half-Lifu tomu tak ale nebylo. Ve hrách, jako Doom, Duke Nukem, Blood, Quake jste prostě byli vhozeni do akce, všechno, co jste potřebovali, jste našli poschovávané po úrovních a střílení nebylo zpravidla přerušeno ani na vteřinu. Stejně je tomu i HROTu.

Strašidelná minulost

HROT se inspiruje reálnými kulisami města Prahy a dobového socialismu. Najdete zde prostředí, jako je Vyšehrad, pražské metro, Palác kultury apod. Typická kvádrovitá struktura levelů s minimem zakulacených ploch je zpestřena různými předměty, s nimiž lze interagovat, od splachovacích záchodů přes skříně s elektrickými jističi až po ruské bábušky.

 Stejně pestré je i složení nepřátel, z nichž někteří jsou opravdu bizarní, což platí zvláště pro bossy (čekali byste, že budete bojovat s tělocvičným koněm?). Úrovní interaktivity hra připomíná třeba Duke Nukema, graficky i hratelností pak pamatuje na polygonového a goticky syrového Quaka. Máte k dispozici slušný arzenál, od základního srpu a kladiva (zbraň s nevyčerpatelnou municí) přes standardní pistole a samopaly až k bleskometu a socialistické variantě oblíbeného BFG (zde vrhač kulového blesku).

 Úrovně jsou naplněné tajnými lokacemi s bonusovým vybavením. Místo lékárniček zde figurují balíky s polotučným mlékem a masové konzervy. Samozřejmě tu není žádná automatická regenerace, ale pěkně klasicky zdraví získáváte jen z itemů. Zbraně není třeba přebíjet a ani to není možné, klávesa „R“ si tedy odpočine. Zbraně nemají sekundární režim, ale pravým tlačítkem myši můžete házet granáty.

Hra využívá jednotnou hnědo-šedo-černobílou paletu. Prostředí tak vypadá snově, depresivně, a občas i děsivě. Žádná přátelská NPC, žádná snaha o realismus, prostě jen občas narazíte na nějaký realitou inspirovaný prvek architektury, jinak jsou tu jen a jen hordy obětí vašich útoků.

HROT má singleplayerovou kampaň o třech epizodách, z nichž dostupná je v současné době ta první. Ta se odehrává právě v Praze a skládá se z osmi levelů. Na výběr máte z pěti obtížností, já jsem hrál na tu druhou a průchod hrou byl poměrně hladký. Nejtěžší bylo se v některých úsecích zorientovat. Vyberte si podle toho, jak moc chcete přijít o nervy.

Vedle kampaně pak můžete hrát režim „bitka“. V tomto režimu odoláváte v aréně sílícím vlnám nepřátel.

Miluji tě, Gustave

Na hře HROT pracuje jediný nadšenec s přezdívkou Spytihněv. Ten si napsal pro hru vlastní engine v programovacím jazyce Pascal. Hra běží svižně i na systémech s integrovanou grafikou (konkrétně jsem ji zkoušel na procesoru i5-7300U, ale dohrál jsem ji na klasickém herním PC s RTX 3080). Hraní mě vyloženě bavilo, užíval jsem si různé československé reálie obsažené ve hře i fakt, že hra je dostupná v češtině. I zvuková stránka mě uspokojila, hudba i ticho se k atmosféře skvěle hodí, zvuky zbraní sice nejsou zrovna výrazné, ale to nebyly ani v éře klasických 3D stříleček.

HROT je podařená retro střílečka s klasickou hratelností a silnou československou nostalgií. Na hře pracuje jediný vývojář, Spytihněv. Dosavadní early access obsah mě přesvědčil o kvalitách hry. Pokud ale neznáte reálie (jako většina zahraničního publika), bude to možná znamenat bod dolů. Z hlediska hratelnosti tu není nic, co byste už neviděli jinde.