Vraždy v Dekagonu 1 – slibný začátek napínavé detektivky

Jestli vám přijde jako skvělý nápad uspořádat výlet na opuštěný ostrov, který je mimo dosah signálu a zároveň byl také místem činu brutálního masakru, nejspíše se s hrdiny detektivní mangy Vraždy v Dekagonu 1 ztotožníte velice rychle. Pokud ovšem očekáváte, že taková výprava prostě nemůže dopadnout dobře, pořád si můžete vychutnat napínavý příběh a cítit jisté zadostiučinění ve chvíli, kdy budete na protagonisty křičet: „Já jsem vám to říkal!“

Adaptace má za sebou dlouhou historii

Manga Vraždy v Dekagonu (v originále 十角館の殺人, Jukkakukan no Satsujin) vznikla jako adaptace stejnojmenného románu, který napsal Yukito Ayatsuji. Původní kniha vyšla v japonštině už v roce 1987, avšak překladu do angličtiny se dočkala teprve v roce 2015. Manga se pak začala vydávat od roku 2019 a o kresbu se postaral Hiro Kiyohara, který na ní pracoval až do jejího dokončení v roce 2022. Celkově má celá série pět sešitů a dostanete v ní ucelený příběh, který udělá radost každému fanouškovi detektivního žánru. V češtině zatím nakladatelství Crew vydalo první díl, ale už se pilně pracuje na překladu pokračování a druhý díl vyjde v srpnu roku 2025.

V kresbě dominují kontrasty

Hiro Kiyohara měl za sebou dost zkušeností na to, aby zvládl vytvořit perfektní kresbu na míru právě tomuto příběhu a také se mu to skutečně podařilo. Atmosféru blížící se hrozby se mu povedlo vytvořit pomocí kontrastu světlých stránek, na kterých se pohybují prozatím nic netušící postavy a tmavých panelů, které se buďto vracejí k ponuré historii, nebo jsou naopak temnou předzvěstí budoucích událostí. Kiyohara se také velice dobře popral s vyobrazením protagonistů, kteří jsou od sebe snadno rozeznatelní, a to i přesto, že jich v příběhu není zrovna málo.

Hromada zajímavých postav

První díl mangy Vraždy v Dekagonu má před sebou nelehký úkol a tím je představení velkého množství protagonistů. Autor i kreslíř udělali vše, co bylo v jejich silách, ale rozhodně to nestačilo. Na pouhých dvou stech stránkách se máte seznámit se sedmi postavami uvězněnými na ostrově, do toho nám přibydou další tři na pevnině, k tomu je třeba přidat oběti minulých tragédií a najednou je opravdu těžké se v nich orientovat. Hrdinové navíc používají místo jmen přezdívky vybrané dle slavných spisovatelů detektivek, což sice působí jako zajímavost, ale mně osobně tato volba ještě ztížila rozlišování jednotlivých protagonistů.

Zdroj: Crew

Pomalu se stupňující napětí

Vraždy v Dekagonu 1 zvládají už od začátku nastavit atmosféru předzvěsti blížící se katastrofy. Smějící se protagonisté a vtípky jsou v mírném kontrastu se vzájemným pošťuchováním, vzrůstajícími konflikty a rostoucí nedůvěrou. To vše se prolíná s odkazy na tragické události v minulosti a vzbuzuje to pocit stupňující se hrozby. Autor sice vždy přijde s nějakým odlehčením, které na chvíli zdánlivě pročistí atmosféru, ale nevyhnutelná tragédie se nad hrdiny tyčí od naprostého počátku.

Ponurý příběh teprve začíná

Celé vyprávění této detektivní mangy stojí a padá na tom, jestli se autorovi povedlo vystavět příběh správným způsobem. Vraždy v Dekagonu 1 se silně inspirují formátem, který Agatha Christie využila ve svém románu „A pak nezbyl žádný“ (v anglickém originále And Then There Were None). Autor inspiraci v žádném případě nezapírá a postavy dokonce knihu hned dvakrát zmíní jménem. Pokud jste tedy znalí detektivního žánru, máte už nejspíše představu, co vás čeká, a zajímat vás bude především provedení.

První díl si především bere za úkol dodat čtenářům všechny důležité informace o postavách, historii, prostředí, do kterého se vydávají a minulosti tajuplného Dekagonu. Dostanete také první indicie toho, že ne všechny veřejně známé informace musí být nutně pravdivé a také vám budou předloženy minulé tragédie, které spolu nejspíše nějakým způsobem souvisí. A zjistíte, že zatímco první skupina postav začíná pátrat přímo na ostrově, další protagonisté mezitím odhalují záhady na pevnině a putují po stopách podivných vzkazů.

Informací je opravdu hodně a Yukito Ayatsuji se s jejich předání čtenáři popral více než statečně. Přestože se může počáteční tempo zdát pomalé, příběh postupuje přesně tou správnou rychlostí, aby na konci prvního svazku vygradoval a přivedl vás na startovní značku opravdového dramatu. A otočení na poslední stránku pouze vyvolá chuť na pořízení dalšího dílu.

Vraždy v Dekagonu 1 jsou velice slibným začátkem, který ukazuje osvědčený formát příběhu v novém kabátě. Napětí se pomalu stupňuje a kontrastní ilustrace dokonale doplňují ponurou atmosféru plnou pochmurných předzvěstí. To vše je lehce narušeno velkým množstvím postav, ve kterých je zpočátku velmi těžké se orientovat. Pozitivní zprávou však je, že v dalších dílech budou nejspíše jenom ubývat.