Manga je označení pro japonský komiks, kdy je příběh vyprávěn skrze obrázky kreslené stylem, který vychází z kořenů původního japonského kresleného umění.
Pro všechny fanoušky anime, her a japonské kultury se i letos stal Animefest 2026 jedním z hlavních těšení jara. Areál brněnského výstaviště se během víkendu opět proměnil v místo plné cosplayů, hudby, workshopů, her a hlavně jedinečné atmosféry, kterou si návštěvníci spojují právě s Animefestem.
Když roce 2012 skončilo kultovní anime Bleach bez toho, aby adaptovalo závěr mangy, mnozí fanoušci reagovali pobouřeně a hlasitě se dožadovali pokračování. Málokdo však čekal, že se ho dočkáme po více jak deseti letech od ukončení původní série v podobě Bleach: Thousand-Year Blood War (BLEACH 千年血戦篇, Burīchi: Sennen Kessen-hen).
Pamatujete si to nadšení, které jsem neskrýval u prvních dvou dílů série Kagurabači? To šokující uvědomění, že z internetového memu se vylíhl jeden z nejlepších moderních šónenů, který bez servítek kombinuje tarantinovskou akci s estetikou Johna Wicka?
Internet je fascinující místo, kde každý den vzniknou působivé příběhy a zase se ztratí v nemilosrdné smyčce algoritmu. Naštěstí někde mezi nekonečným scrollováním a komentáři vyplavou na povrch klenoty schopné podmanit si tisíce lidí jedinou emocí.
Existují příběhy, které vás pohltí promyšlenou zápletkou, a pak ty, u nichž si celou dobu říkáte, o čem vlastně byly. Je na nich něco podivného, a proto od nich nedokážete odtrhnout oči.
Leviatan 6 na nic nečeká a sešlapuje pedál na plný plyn hned od samého začátku. Bota, Rita a Kana se vrátili se zbytkem přeživších zpátky na loď Union Busan. Tentokrát je ale všechno jinak.
Přestože k japonským kresleným dílům nechovám zrovna nejvřelejší sympatie, do mangy Léto, kdy umřel Hikaru 1 jsem se zamiloval na první pohled. Temná, děsivá a nepředvídatelně hororová záležitost od autora a ilustrátora Mokumokurena mi nabídla vše, co mě jako milovníka psychologických a lidských příběhů baví.
Už je to pomalu tady! Další ročník Animefestu se blíží a i v roce 2026 slibuje nezapomenutelný víkend plný zážitků! Jako každý rok se bude konat na brněnském výstavišti, kde na vás čeká nabitý program, který potěší jak dlouholeté nadšence, tak i nováčky.
Osobně jsem sice vždy měla velké ambice, ale rozhodně se netýkaly sportu. Mé atletické výkony byly tristní, ostatně možná proto jsem se nestala olympioničkou a místo toho trávím čas psaním této recenze.
May the Fourth be with You! Není náhoda, že zrovna datum 4. května se mimo jiné pojí i s mezinárodním dnem Hvězdných válek. Síla nás naštěstí provází i v redakci, takže jsme se s kolegou pustili do tematických komiksů.
Manga a Star Wars mi nikdy nešly k sobě. Už samotná představa slavných hrdinů a padouchů, bijících se na černobílých stránkách japonských děl, mi vždy přišla nepřirozená.
Když jsem začínala s anime a mangou, párkrát jsem dostala varování ohledně titulů, na které si mám dát pozor, jestli jsem moc citlivá a nestojím o nechutnosti. Ne, nemluvím o erotice, ale o létajících střevech, proudech krve a nevím, o čem všem ještě.
Jsou příběhy, které prosvištíte během jednoho odpoledne a druhý den už ani nevíte, o čem vlastně byly. A pak jsou tu díla jako Vzdálené sousedství od fenomenálního mangaky Džiróa Tanigučiho od nakladatelství Host.
Můj odstup k manze není nutné znovu rozebírat. Popularita tohoto média mi stále zůstává záhadou. I když už jsem nějaké ty kreslené japonské příběhy přečetl, stále v nich nenacházím zalíbení, natož pochopení.
