Loki: Bůh, který spadl na Zemi – recenze

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Kde jsou ty časy, kdy byli padouši všemi nenáviděni a svou krutostí si získali odpor široké veřejnosti. Divák posléze o to více fandil hlavnímu hrdinovi k poražení zla… to už ovšem dávno neplatí. Dnešní příběhy jsou plné padouchů, se kterými běžný fanoušek často sympatizuje daleko více. Krásným vzorovým příkladem může být bůh lží, zrozený mezi ledovými obry, vychovaný v Asgardu, věčný nepřítel svého nevlastního bratra Thora a nepřekonatelný vtipálek. Loki Laufeyson je zkrátka záporák, kterého nejde nemilovat. Přes jeho šprýmařský úsměv a časté neplechy mu musíte rázem vše odpustit a místo výprasku ho pohladit po hlavě s chválou. Zkuste ho vyhodit oknem a on se vrátí vysmátý od ucha k uchu předními dveřmi s plnou parádou.

Nakladatelství Crew nám v češtině nabízí další marvelovku, ve které Loki nehraje pouze druhé housle, ale rovnou hlavní roli. Navíc je v něm tento neposedný bůh podfukář postaven do zcela nové situace, kdy je na něj hozena tíha zodpovědnosti jakožto nového krále ledových obrů a celého Jotunheimu. Jak už asi vytušíte, vysedávat celé dny na honosném trůnu a řešit malicherné problémy svých poddaných – ehm, natvrdlých ledových obrů, kteří mají místo mozku kus ledu – není tak úplně Lokiho styl. Nejslavnější asgardský antihrdina, jímž si nikdo kromě něj nemůže být stoprocentně jistý, se rozhodně nezastaví po získání trůnu, ale rázem si stanoví nový cíl… když do Avengerů může patřit brácha Thor, tak proč ne já?

Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Svět:
Žánr:
Překlad:
Počet stran:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:

Christie Golden
Andy MacDonald, Oscar Bazaldua
Crew
Loki
Superhrdinské
Kateřina Tichá
132
brožovaná
listopad 2021
9788074498985 

Zdroj: Crew

Klam a chaos, to je oč tu běží

Příběh začíná zmínkou o ukončení Války říší. Pokud nevíte, oč jde, přeskočte tento odstavec, případně jste byli varováni před spoilery. Poté, co si dřívější král Jotunheimu, Layufey – pravý otec Lokiho – dal svého synáčka ke sváče, tak nějak už nepočítal, že právě pozřel někoho, kdo už tolikrát zemřel, ale vždy byl schopen se reinkarnovat. Loki se v břiše svého otce opět znovuzrodil a prosekal se ven, čímž zastavil invazi ledových obrů do New Yorku, zachránil tisíce nevinných životů a zdědil trůn. Od té doby je svým bratrem Thorem, který mu věčně stojí za zadkem a dohlíží na to, že své vladařské povinnosti nefláká, tlačen do pracovitosti a zodpovědnosti. Z Thora se stal nový Všeotec Asgardu, a tak tyto dvě strany mince Midgardu mohou konečně žít v míru a klidu.

Zápletka tkví v tom, že jeho vysněný trůn s sebou přináší také pěknou řádku povinností a starostí, což Lokimu rozhodně nevoní. Proto hledá jakékoli výmluvy k tomu, aby mohl zmizet do jiné dimenze na nějaké to povyražení. Komiks se skládá z celkem pěti kapitol a už nyní vás dopředu musím varovat, že vyznat se v posloupnosti děje může být pro některé oříšek. Loki, jakožto mimo jiné i bůh příběhů, vypráví své zážitky tak, jak se mu zrovna zachce. Chvíli mluví o přítomnosti, poté se vrátí do minulosti, z té přeskočí na budoucnost, poté zpět do minulosti a nakonec do přítomnosti. Tyto časové skoky jsou ovšem skoro ob každé dvě stránky, takže se do komiksu dostává určitá chaotičnost a ne každý se v ní dokáže správně orientovat. Sama jsem se párkrát přistihla, jak nevěřícně otáčím stránky zpět, abych se skutečně přesvědčila o tom, jestli jsem náhodou nějakou nepřeskočila. Kapitoly mohly být přece jen ucelenější a změny časových linií méně časté.

Zdroj: Crew

Hodný Loki…

Postavu Lokiho mám spjatou s osobností bezstarostného vtipálka, který si ze svých činů nic moc nedělá, chce se pouze bavit a sedět na trůnu, shlížející nad ostatní. Komiks Loki: Bůh, který spadl na Zemi ho však podává zcela reformovaného, kdy se ze všech sil snaží být lepší, proto se tak trochu plácá v této nové roli. Přitom ho sužují myšlenky, že i přestože chce pomáhat lidem, být skutečným hrdinou a přidat se mezi Avengers, na druhou stranu si po získání moci přijde jako bůh ničeho. Jako by usednutím na trůn celý život skončil. I když Loki sem tam utrousí nějakou vtipnou poznámku, chyběl mi zde zkrátka jeho větší náboj a energie. I když mu trochu nafrněný nosánek zůstal, jako by to ani nebyl on, což mě trochu zamrzelo.

Loki se tak vydává pocuchat nervy Tonymu Starkovi, u kterého prosí o radu, přihazuje přihlášku do týmu super zásadových hrdinů a ve zbytku času se jen tak bezcílně poflakuje po okolí. Idylku narušuje záporák Nightmare… ale proč vlastně? Autor komiksu, Daniel Kibblesmith do pěti kapitol na více jak sto stránkách nacpal mnoho zápletek, z nichž některé se podaří vyřešit ještě během děje, jiné jsou však naprosto nevysvětleny a nemají konce. Čtenář je o to více zmatený, pokládá otázky, ale odpovědi nedostává a v nejbližší době ani nedostane, pokračování je totiž v nedohlednu. Celý čas tak skáčete od problému k problému, tu se do něj připlete náhodná dáma, tu se Loki setká s dětmi věčnosti v domě nápadů, tu postaví sněhuláka, prohodí pár slov s Thorem, pohrabe se ve věcech Iron Mana a vše završí westernovkou s Wolverinem… epizody působí nahodile, neuspořádaně a celému příběhu chybí ten typický Lokiho důvtip.

Sexy švihák s ostrými rysy

Hned z úvodní obálky je jasné, na jaký typ čtenářů je komiks zacílený. Loki si jistě dokáže podmanit srdce mnoha dívek a jeho ostré rysy tváře podlomí kolena kdekomu. Kromě poslední westernovky ho ilustrovala umělkyně Oscar Bazaldua – rok po jeho vydání prošel procesem změny pohlaví a nyní vystupuje jako Jan Bazaldua. Styl kresby je hodně řezaný, výrazné šrafury často nahrazují stínování, ale zejména postava Lokiho vypadá k světu. To samé se bohužel nedá říci i o verzi od umělce Andyho MacDonalda, v jehož podání Loki působí trochu zavalitě a méně sympaticky. I poměrně široká barevná paleta mě mile překvapila, stejně tak jako všudypřítomná zelená. Loki: Bůh, který spadl na Zemi svým vzhledem zaujme spíše mladší publikum, ale obsahově jde o vyšší dívčí.

Loki zkrátka postrádá tu jiskru a energii, kterou tento zlomyslný bůh hýří všude, kam vstoupí jeho přítomnost. Místo toho se podíváte na smutného boha, jehož činy ostatní dost neocení, připadá si osamělý a nepochopený… jaká to nálada pod psa. Situaci občas zachrání nějaký vtípek či komentář, ale přesto jsem po většinu času cítila Lokiho depresi, měla nutkání ho obejmout a dotáhnout k psychologovi, aby své pocity dostatečně ventiloval a zase se vrátil do své šprýmařské nálady.

GP uvozovky

Loki: Bůh, který spadl na Zemi nahlíží na nepochopeného reformovaného boha lží, který se utápí ve vlastních psychologických stavech a hledá sám sebe. Nekonzistentnost vyprávění, nahodile začaté a nedokončené zápletky bez jakéhokoliv vysvětlení a pochmurná nálada hlavního hrdiny mi nepřijdou jako správný styl právě pro Lokiho. Komiksu chybí větší jiskra a humor ve velkolepém Lokiho stylu.

Klady

kresba
živé barvy
vtip (i když v malém měřítku)

Zápory

příběh se možná až zbytečně komplikuje a zamotává
hůře čitelný font textu
nevysvětlené a neuzavřené zápletky
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn