Redakce
Indie a RPG videohry jsou mou slabostí a rozhodně se tím netajím. Jako prcek jsem nakoukla do pootevřených dveří herního světa díky Mariovi na žlutých TV kazetách. Dovnitř mě úplně vtáhla až drahá polovička a od té doby si svět bez her neumím představit. Jsem umělecká duše, která nevyhledává jen nejnovější kousky, ale občas sáhnu také po starších titulech, nejlépe s pořádným metalovým soundtrackem. Když zrovna nebojuji s bossy, nejspíše se ztrácím mezi stránkami knížek, nebo mazlím svou milovanou kočkovitou šelmu… ideálně obojí zároveň.
Ke hraní jsem se dostala už jako malá, když jsme s tatínkem hráli na TV konzoli Maria a tanky. Na střední jsem začala hrát wowko s nejlepší kamarádkou a od té doby jsem u her zůstala. Mojí nejoblíbenější herní sérií je Dragon Age, který jsem dohrála snad milionkrát. Nejčastěji hraju hororovky inspirované H. P. Lovecraftem a příběhové hry. Ve volném čase si ráda přečtu dobrou knihu, sleduju horory a miluju kávu.
Mládí jsem propařila ve společnosti her Diablo, Fallout a MMORPG Ragnarok Online. Na vysoké se prohloubila moje láska k deskovkám. Přes fázi hraní pouze párty her a fillerů jsem se dostala k hrám atmosférickým a odmítání čehokoliv, co jen vzdáleně připomínalo euro hru. Nakonec jsem vzala na milost i ty a dnes jsem deskoherní „omnigamer“. Mezi moje největší lásky patří Glorantha: The Gods War, Mars: Teraformace, série Evolution, 51st State, Studená válka a Milostný dopis.
Adéla Pfefrová
Redaktorka
Od útlého dětství jsem sledovala staršího bratra, jak hraje hry, a nakonec se to stalo i mojí vášní. V současné době téměř každý den ztrácím své nervy u hry Counter Strike. Tato herní série mi dělá společnost již přes deset let, řekněme, že to je moje závislost. Mým oblíbeným žánrem hned po střílečkách, je survival, přičemž moji srdcovou záležitostí je hra The Long Dark. Svojí povahou jsem něco mezi introvertem a extrovertem, ráda trávím čas s přáteli či rodinou, ale stejně tak miluji klidný večer s hrami či dobrým seriálem.
Narodila jsem se s počítačovou myší v jedné ruce a knihou v ruce druhé. Pro maminku to byl náročný porod, ale pořád asi snazší než ta léta, co přišla potom. Nejvíc si libuji v příběhových RPG a fantasy a sci-fi příbězích všeho druhu (pokud tam zrovna nejsou extrémní násilí, obří pavouci nebo romantika).
Jana Šafránková
Redaktorka
Studentská léta jsem strávila s Heroes of Might and Magic a Counter-Strike. Deskovek se jen tak lehce dotkla v podobě Carcassonne, což pomohlo při hledání smysluplného trávení času s dětmi bez obrazovek o mnoho let později. Deskovkám jsem naprosto propadla, jsem i nadšenou sólohráčkou a doma neustále přemlouvám některé ze svých pěti dětí na partičku. Protože ráda objevuji nové hry, hraji převážně do šířky. Své největší lásky Mars teraformaci, Vlky, Framework, Útulná doupata nebo Cthulhu: I smrt může zemřít však nikdy neodmítám.
S videohrami mám zkušenosti už více než čtvrt století. Začínal jsem u klasik pro DOS a arkádových automatů na poutích. Ačkoli jsem se dlouho vyhýbal konzolím, preferuji spíše akčnější druhy her a příliš si nerozumím s multiplayerovými a kompetitivními tituly. Zajímá mě herní historie v různých světových regionech. Na hry přitom nahlížím především jako na kulturní artefakty, jejichž hlavním cílem je poskytovat hráčům nové zkušenosti a vyvolávat emoce.
Hraní her jsem propadl už jako dítě v době konzolí NES. Vždy mě lákalo projít hru na 100 %, nevynechat žádné zákoutí a zároveň zkoušet limity jednotlivých titulů, což mi zůstalo i v dospělosti. Následoval přesun k prvním dostupným domácím počítačům, kde jsem hraní naprosto propadl. Největším zážitkem pro mě byla hra Deus Ex, kterou dodnes považuji za kultovní titul, na němž stojí několik moderních herních žánrů. Primárně hraji tahové strategie a hry s tahovými souboji, včetně RPG s otevřeným světem. Nevyhýbám se však ani poctivým akčním řežbám, stealth hrám nebo simulátorům. Jsem také achievement hunter a u většiny her se snažím dosáhnout 100% dokončení. Ve volném čase se věnuji závodění na okruhu se sportovními vozy, posilování nebo partii šachu.
Hraní her jsem podlehl už jako malý kluk díky svým retro srdcovkám jako byl Doom, Quake, Wolf a Duke Nukem. Skoro žádný žánr mi není cizí, ale nejraději mám RPG, FPS a TPS žánr. Můj seznam dohraných her je delší než účtenka nákupu za doby korony. Jakmile vyjde nějaká nová pecka mého gusta, ihned se po ní sápu.
Jsem milovník her s pořádným příběhem už od prvního releasu Age of Mythology, ke kterému jsem se dostal náhodou jako malý devítiletý kluk. Nyní jsem už spíš taková herní konzerva, která má u každé nové hry dilema, jestli ji vůbec má spustit. Jinak jsem ale vášnivý čtenář knih a komiksů, hráč Dračího doupěte, duševní sběratel herních figurek a milovník grilování.
Stanislav Hřiba
Redaktor
Hraní se věnuji asi 13 let. Moje první zkušenosti s počítačovou hrou byla hra Counter-Strike 1.6 a herní série Hitman. V současnosti hraji hlavně simulátory a závodní hry, ale občas neodolám nějaké té střílečce či kvalitnímu RPG. Na druhou stranu mými největšími nepřáteli jsou strategie nebo kontroverzní hry s erotikou. Moji hlavní platformou je PC a v současné době asi nejvíce svého volného času věnuji českým kamionovým simulátorům Euro Truck Simulator 2 a American Truck Simulator od SCS Software.
Milan Koubský
Redaktor
S počítačovými hrami nebo videohrami na konzole jsem přišel poprvé do styku ve druhé polovině devadesátých let. Tituly jako Half-Life, Resident Evil 2, Diablo, Worms, Fallout nebo Myth: The Fallen Lords formovaly můj vkus. Zaměřený jse, spíše na akční tituly, ale nepohrdnu prakticky žádným žánrem. V každém koutu herního světa lze narazit na něco dobrého. Ať už jde o nové věci na PlayStation či na PC, nebo třeba o retro hry.
Většinu volného času utopím v League of Legends, které zatvrzele hraji více než dekádu. K ostatním hrám se dostanu jen nárazově, ale kvalitním příběhovkám se neříká ne. Mojí hlavní vášní je ale sledování anime, kterému jsem před mnoho lety zcela podlehl. Libuji si také v hollywoodských blockbusterech a mainstreamových seriálech.
S videohrami jsem se poprvé setkal díky bratrovi, který mě seznámil nejen s klasikami jako Posel Smrti a Mafia, ale i s LEGO hrami. Moje herní kroky ale začaly na konzoli PS2, kde jsem nejvíce času trávil hraním God of War nebo série Harry Potter. Dodnes rád hraju hry, které formovaly herní průmysl, a nejraději trávím čas u starších titulů než u těch novějších. Nemám rád kompetitivní hry, mainstream ani Netflix. Rád čtu knížky a komiksy všeho druhu a zajímám se o kinematografii 20. století.
Jsem příležitostný hráč, který si tituly vybírá velmi selektivně. Bažím po kvalitních příbězích zkombinovaných s perfektními mechanikami, a proto je Sekiro: Shadows Die Twice jednou z mých srdcovek. Vždy ale dávám přednost jednostrannější formě kontaktu s audiovizuálním uměním – filmům. Láska k nim mě dokonce dovedla ke studiu filmové vědy, kde jsem naplno zakusil krásy i méně známých kinematografií z různých koutů světa. Vždy se však rád vrátím ke starému dobrému mainstreamu, ať už jím je téměř cokoliv.
Tolkien, Dračí doupě Planescape Torment a Fallout (ano ten první), mohou za moje nadšení pro fantasy a sci-fi, které mi pořád zůstalo. Pána prstenů jsem vyměnil za Dresden Files a mým nejhranějším RPG je aktuálně Dungeons & Dragons 5e. Ve volném čase běhám, cvičím, nebo šplhám po plastových kamenech, a hlavně se věnuji práci na knižní sérii Kroniky magie a jejím brzkém dokončení.