Různé kultury mají na smrt různé pohledy. Jedni věří, že se naše vědomí reinkarnuje, dojde klidu v posmrtném životě, nebo bude navěky zatraceno v plamenech pekelných. Jiní naopak smrt vnímají jako konec všeho. Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda skutečně existuje svět na druhé straně, kde bychom se po smrti mohli setkat s našimi blízkými. Jediné, co můžeme udělat pro ty, kteří už mezi námi nejsou, je vzpomínat na ně v dobrém a uctívat jejich památku. Přesně s touto myšlenkou přichází společnost Pygmalino, která na český trh přináší kooperativní hru s názvem FIESTA de los Muertos. Pojďme se v této recenzi podívat na to, jak se zde podařilo skloubit smutné téma smrti se zábavnou párty hrou.
Mrtví se bojí jen toho, že se na ně zapomene
Už samotný název FIESTA de los Muertos odkazuje na původem mexickou tradici oslavy Dne mrtvých dodržovanou převážně v zemích Latinské Ameriky. Tomuto svátku podobnému našim Dušičkám jasně dominuje symbol lebky zdobené ornamentálními vzory, a přesně ve stejném duchu se nese také obal společenské hry, ale o jejím designu až o pár odstavců později.
FIESTA de los Muertos je kooperativní záležitost, ve které mají hráči za cíl společnými silami uctít památku všech zesnulých, jejichž kartičky si vylosovali. Hra je určena pro čtyři až osm hráčů od doporučeného věku dvanácti let – ne proto, že by byla náročná na pochopení, ale je u ní vyžadována znalost osobností. Jedna svižná partie vám zabere přibližně čtvrt hodiny a obsah je více než lákavý. V zaplněné krabici najdete hned osm lebek, které budou představovat vaši hrací plochu. Dále je to osm tabulek pro zapisování odpovědí každého jednotlivého hráče, osm černých fixů se zabudovanou houbičkou na mazání textu, osm menších kartiček s čísly, sto dvacet kartiček zesnulých postav, dvanáct kartiček omezení a osmnáct pamětních kostí. Jak vidíte, v jedné menší krabici se toho ukrývá skutečně mnoho.
Smrt je začátkem ničeho
Princip hry je velmi jednoduchý a tak trochu připomíná tichou poštu. Hráči nehrají proti sobě, ale naopak se snaží si navzájem radit a ulehčit si tak konečné hádání. Jak asi předpokládáte, bez znalostí základních informací ohledně různých slavných osobností se prakticky neobejdete. I když ve hře najdete opravdu slavná jména, přesto se sem tam stane, že vám sice budou povědomá, ale zkrátka nebudete přesně vědět, čím se postava zabývala nebo co ji proslavilo. Osobnosti jako Caesar, Napoleon, Glum, Drákula či například Romeo a Julie jsou jedny z těch lehčích. Naopak Sigmund Freud, Charles Lindbergh, Frida Kahlo či Marie Curie-Skłodowská mohou patřit na seznam těch méně známých. Pokud postavu ze své kartičky neznáte, jen stěží budete moct svým spoluhráčům napovídat. V tom vidím potenciální problém, se kterým se především mladší hráči mohou setkat.
Jak se FIESTA de los Muertos hraje? Nejprve každému zúčastněnému hráči rozdejte jednu hrací plochu – lebku, tabulku odpovědí a černý fix. Pokud vás u jednoho stolu sedí více než čtyři, vezměte si navíc takový počet žetonů pamětních kostí, jak radí pravidla. O jejich funkci si povíme později. Nyní z balíčku karet oddělte ty se jmény postav, zamíchejte je a položte je na stůl lícem dolů. FIESTA de los Muertos nabízí hned několik obtížností hry. V případě, že hrajete s mladšími hráči, můžete z karet osobností vybrat ty známější označené žlutou hvězdičkou. Mezi těmi se objevují většinou pohádkové a filmové postavy, které ti menší dobře znají a nebudou mít problém vám je správně napovědět. Pokud vám hra přijde až moc jednoduchá, můžete si ji ztížit pomocí modrých karet omezení. Ty do hry vnesou větší dávku důvtipu, protože vás omezují v počtu slabik, v začátečním písmenu či v tématu nápovědy. Najednou už to tak lehké nebude, to mi věřte.
Buena suerte!
Každý hráč si po rozdání všech pomůcek vytáhne kartu postavy tak, aby ji nikdo jiný kromě něj neviděl. Pokud si osobností není jistý nebo ji nezná, může ji odložit stranou a vezme si jinou. Poté kartu položí stranou lícem dolů, zapíše jméno dovnitř lebky a tu následně zavře. Lebka musí zůstat zavřená do doby vyhodnocení! Následně hráč do prostoru mezi čelisti napíše nápovědu – jedno slovo související s danou postavou –, začerní jeden zub a ve směru hodinových ručiček ji předá dalšímu hráči. POZOR! Nápovědu na lebce by hráči měli psát tajně, aby ji, kromě spoluhráče po levici, neviděl nikdo další.
Jakmile hráč dostane lebku s nápovědou od svého kolegy po pravici, v duchu si přečte slovo napsané mezi čelistmi, smaže jej pomocí houbičky na víčku fixy a nahradí ho svým vlastním jedním slovem souvisejícím s tím předchozím. V dolní části začerní druhý zub a předá lebku dalšímu hráči. Tento princip se točí stále dokola až do doby, dokud ve spodní části nejsou černé všechny čtyři zuby. Nyní přichází čas na hádání a vyhodnocení.
Smrt není smrt, je to přeměna
Po začernění čtvrtého zubu hráči doprostřed stolu rozloží všechny lebky a k nim přiřadí kartu s číslem. Od všech vyberte karty postav (taktéž lícem dolů) a z balíčku zbylých karet k nim přidejte takový počet, aby jich vždy bylo osm. Pokud hraje pět hráčů, vezměte z balíčku tři nové karty a smíchejte je. Pokud hraje osm hráčů, žádné již nepřidávejte. Poté je odkryté lícem nahoru rozložte poblíž lebek. Nyní si každý vezme tabulku a k daným číslům zapíše jména, která si myslí, že odpovídají nápovědě na lebkách. Své odpovědi si každý zapisuje v tichosti sám. Hráči se nesmí radit!
Poslední fází hry je uctění zesnulých. Nyní otevřete první lebku a zkontrolujte, kolik hráčů zapsalo do své tabulky shodné jméno. Za každou správnou odpověď zaškrtněte v horní části lebky (nad jménem) jedno políčko (začnete od čísla odpovídajícího počtu hráčů) a pokračujte směrem vpravo. Pokud se vám podařilo zaškrtnout všechna bílá políčka, zesnulý našel klid a vy jste jej patřičně uctili. V opačném případě lebku nechte otevřenou a vyhodnoťte další, později se k ní vrátíte.
Nyní na scénu přicházejí žetony pamětních kostí. Podaří-li se vám na lebce zaškrtnout i žluté políčko, což znamená, že se ani jeden hráč nezmýlil v hádání jména, získáváte jeden žeton kosti. Všechny nastřádané žetony na konci vyhodnocování můžete použít k tomu, abyste uctili zbylé osobnosti, které ještě nenašly klid (nemají zaškrtnutá všechna bílá políčka). Jednu kost můžete využít k označení zbývajících polí na lebce, čímž se vám může podařit hru vyhrát a uctít zcela všechny postavy. Felicidades!
Neplač pro mne
Design hry skvěle odráží mexickou tradici tohoto svátku, při němž jsou ornamentálně malované lebky vidět snad úplně na všem. Obal je laděn přesně do toho samého tématu s pestrými barvami a hravými vzory. Většinou u her kriticky hodnotím zbytečně velkou a poloprázdnou krabici, ale to rozhodně není případ FIESTA de los Muertos. Obal je jednak krásně zdobený a jednak napěchovaný obsahem. Z lebek se napsaný text dá velmi lehce smazat a jsou připraveny k opětovnému použití. Žetony pamětních kostí nám sice přišly už jako přidaná mechanika navíc, která by zde vůbec nemusela být, ale chápu, k čemu slouží.
FIESTA de los Muertos je povedená párty hra, u které sice musíte lehce zapojit mozkové závity, ale rozhodně nečekejte žádnou velkou zátěž. Velmi se mi líbí, že hra nabízí možnost si ji ztížit, nebo naopak ulehčit. S kartami omezení nám však přišla daleko zábavnější a zajímavější. Sice se nám podstatně hůře hádaly osobnosti, ale zasmáli jsme se o to více. Jednotlivá kola svižně odsýpají, zábava stoupá a ta radost na konci, když se vám společnými silami podaří uctít všechny mrtvé, je uspokojující. Kladně hodnotím také volné karty pro připsání vámi vybraných osobností, které vám zde například chybí.
FIESTA de los Muertos hravým způsobem úspěšně kombinuje smutné téma smrti se zábavnou párty hrou, která má příjemné tempo, nabídne možnost zvolit si požadovanou obtížnost a rozšířit si přitom obzory. Sto dvacet zesnulých osobností čeká na to, až uctíte jejich památku. Ne vždy se vám však poštěstí danou osobnost znát natolik, abyste ji zvládli jedním trefným slovem napovědět ostatním. Hra je přesto promyšlená pro různé typy, věkové skupiny a počet hráčů tak, abyste si ji užili skutečně i s těmi náročnějšími spoluhráči, táhnete zde totiž za jeden provaz.
