Patchwork – recenze digitální verze

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Povedenou deskovou hru Patchwork, v níž si hráč vyzkouší papírový Tetris s motivem šití, vydal Uwe Rosenberg v roce 2014. Protože podobný hit je takřka jistá investice, studio DIGIDICED se chopilo příležitosti a v roce jej 2016 přineslo ve stejnojmenné digitální edici, která vám umožní procvičit si vaše strategické schopnosti při hraní s přáteli i s úplnými cizinci. Pokud se vám tedy líbil koncept původní hry, ale z nejrůznějších důvodů pro vás není praktická, můžete tímto způsobem zkusit své štěstí po síti.

Čím lepší dečka, tím více bodů

Princip Patchworku spočívá v tom, že se snažíte zaplnit co největší plochu vaší dečky kousky látky a zároveň se snažíte nasbírat co nejvíce knoflíků.
K tomu máte ve frontě dílky roztodivných tvarů a z nejbližších tří si můžete vybrat jeden, který umístíte na svou dečku. Každý dílek však stojí určité množství knoflíků, posouvá vaši figurku o určitý počet polí dopředu a může mít i nějaké knoflíky nakreslené na sobě. Vy pochopitelně chcete dílky co nejlevnější (ať jich můžete koupit hodně), které vás příliš neposunou (ať můžete táhnout víckrát) a které na sobě ideálně budou mít knoflíky (ať generují zisk). Nikdy však mezi těmito třemi hodnotami nenajdete úplně kompromis, a navíc musíte vybírat tvar dílků s ohledem na ty již položené.
Když si tedy zvolíte dílek, můžete jej různě otáčet a převracet, aby vám zapadl do mřížky. Jakmile jste s umístěním spokojení, stisknutím tlačítka jej přišijete. Následně se vám odečte patřičný počet knoflíků z vašeho účtu a figurka se posune o daný počet polí dopředu. Pokud za soupeřem stále zaostáváte, můžete táhnout znovu, pokud jste jej předběhli, hraje zase on.
Alternativou, pokud nechcete nebo nemůžete táhnout (tzn. máte málo knoflíků nebo nemáte prázdné místo na dečce), je PASS. V tom případě se posunete hned před figurku soupeře a za každé takto překonané políčko dostanete jeden knoflík. Digitální verze pro tuto možnost poskytuje tlačítko, které musíte přetáhnout myší, aby k PASSu nedošlo omylem.

Nemusíte se pořád hnát dopředu

Na herní desce jsou ještě dva speciální prvky, které byste měli zohlednit – knoflíky a záplaty. Jakmile přejdete první zmiňovaný, dostanete za každý knoflík, který máte na dečce, jeden do zásoby. Kromě PASSu je to jediný způsob, jak získat další knoflíky, takže jej nepodceňte. Záplatu pak obdrží ten, kdo políčko s ní přejde jako první. Záplata funguje jako dílek 1 x 1, takže ji ocení hlavně hráči, kteří potřebují zaplnit mezery.
Jakmile se oba hráči dostanou na poslední políčko časového plánu, hra končí a sčítají se body. Každé prázdné místo vám dva body ubírá, každý nepoužitý knoflík vám naopak bod přidává. Pokud se někomu podaří zaplnit plochu 7 x 7 polí souvislými dílky, dostane bonusových sedm bodů (zde právě přijdou vhod ony záplaty). To je však jen pro úplnost, počítání skóre hra provádí sama.

Počítač se stará za vás

Hlavní výhodou digitální edice, jak už to u podobných her bývá, je větší uživatelská přívětivost. Odpadne vám nutnost zdlouhavě počítat prázdná políčka a odvozovat skóre, to máte pořád na očích. Kromě něj vidíte také počet knoflíků a zisk z políček obou hráčů. Herní desky i časový plán si můžete kdykoliv rozkliknout, abyste mohli rozvážit další postup, a stejně tak se vám zobrazují další dílky dostupné ve frontě.
Oproti deskové verzi ještě přibyla mechanika auto-passu – pokud systém vyhodnotí, že nemůžete koupit/umístit žádný dílek, automaticky provede PASS a na řadě je opět druhý hráč. To je vcelku šikovný dodatek, díky němuž se hra alespoň trochu zrychlí. Jako třešinku na dortu si můžete i obzvláště pamětihodné souboje zvěčnit ve formě uloženého replaye.
Ti, co deskovou verzi nikdy nehráli, mají k dispozici tutoriál, který vám na modelové partii vše vysvětlí. Tím však také vstřícnost hry končí – pokud preferujete psaná pravidla, musíte se poohlédnout jinde. Zato taktiku pochytíte jednoduše a AI vám při tréninkových zápasech názorně ukáže, kde všude děláte chyby a jak byste měli postupovat lépe.

Zavolejte koronera, multiplayer je mrtvý

Jakmile dostatečně zvládnete herní principy, je načase vyzvat reálné soupeře. Nejjednodušší možností je pravděpodobně místní hra s přizváním člověka sedícího vedle vás, případně využití funkce Remote Play na Steamu. Druhá možnost je přijatelný kompromis mezi hrou na dálku a známou tváří, i když váš počítač s internetem dostanou dost zabrat.
Při ostatních zápasech má Patchwork asynchronní multiplayer, tzn. u partie nemusíte neustále sedět. Po každém tahu se jednoduše spustí odpočet 24 hodin, ve kterém musí přijít odezva, jinak dotyčný automaticky prohrává.
Na jednu stranu je pohodlné, že takto můžete mít rozehraných několik her najednou a věnovat se jim průběžně. Na druhou stranu, fyzická partie vám zabere čtvrt hodiny, zatímco s tímto modelem multiplayeru u ní klidně strávíte celý den (můj momentální rekord jsou čtyři). Optimální by tedy bylo každou hodinu až dvě zkontrolovat menu, jestli neproběhl nějaký tah, ale kdo si toto může dovolit? Teoreticky existuje i možnost fast queue, tedy rychlé hry, ale tu si pravděpodobně jen tak nevyzkoušíte. Hlavní problém digitálního Patchworku totiž spočívá v kritickém nedostatku hráčů. Už jen někoho vůbec potkat je malý zázrak, odehrát partii v rozumném čase bez prodlev je pak skoro nemožné.
K online hraní si vytvoříte vlastní profil, k němuž si vyberete jeden z nabízených obrázků, a následně sledujete, jak vám přibývají body. Statistiky jsou jen pro vaše pobavení a hodnocení na nic moc vliv nemá, užitečná je pouze možnost uložit si kamarády pro případné pozdější použití. Hra také disponuje achievementy, ale ty jejich lovcům akorát zbytečně přidělají vrásky na čele (kupříkladu achievement za tisíc vyhraných her by bylo celkem náročné získat i za ideálních podmínek. Viz výše, že současné podmínky opravdu ideální nejsou.).
Některé uživatelské recenze si stěžují na bugy či problémy s připojením, zejména při zvaní kamarádů, ale ty se mi při hraní úspěšně vyhnuly. Jiné drobné záseky a grafické chybky spolehlivě vyřeší opětovné zapnutí rozehrané partie.

Když Koralína potká Číslo 9

Tvůrci pro Patchwork zvolili kreslenou šitou stylizaci, což je celkem zřejmá volba. Dílky tak působí stejně hravě jako jejich desková předloha a také zbytek herního pole je roztomile barevný. Jako bonus máte několik dalších skinů, mezi kterými si můžete kdykoliv přepnout – jakmile vás v pozadí omrzí vyšívané panenky, můžete je nahradit kupříkladu látkovými dinosaury nebo hadrovým Sputnikem. Tyto skiny navíc změní i vzor na dílcích, aby se hra příliš rychle neokoukala.
Oproti tomu UI nepředstavuje žádný vrchol designu. Hlavní menu vám předloží dva sloupce nepopsaných ikon s hlavním oknem mezi nimi a nechá vás, ať se staráte. To málo textu, které pak přece jen přítomné je, budete muset číst v některém ze světových jazyků. Čeština chybí.
Hudební doprovod je správně pohodový a naneštěstí přizpůsobený hraní na střídačku. Melodií je totiž velice málo, a tak je i při jediné (!) nepřerušené partii zaslechnete hned několikrát.
GP uvozovky

Digitální adaptace Patchworku je vyvedená záležitost. Veškeré mechaniky zůstaly zachovány, a navíc vám hra usnadní některé drobnosti, které byste u deskovky museli zastat sami. Pro hraní se vzdálenými přáteli je tak ideální, partie s náhodnými lidmi však může kazit poměrně neaktivní multiplayer a pár menších designových zaškobrtnutí.

Klady

podařená adaptace deskové hry
zdatná AI pro trénink
názorný tutoriál
hra po síti umožňuje čekání
možnosti přizpůsobení vzhledu

Zápory

polomrtvý multiplayer
špatně přehledné menu
opakující se hudba
občasné chyby
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn