Málo se ví, že Ho Či Min byl za druhé světové války spojenec Američanů. Byl ve velmi blízkém kontaktu s agenty OSS a společně bojovali proti japonské okupaci Vietnamu, resp. Indočíny. Když po porážce Japonska vyhlásil nezávislý Vietnam, korespondenčně požádal prezidenta Trumana o uznání a podporu. Reakce se nikdy nedočkal. Navíc přišli Francouzi podporovaní Spojenými státy „vyjádřit“ svůj koloniální nárok.
Tohle zasadilo velkou ránu do vztahu se Spojenými státy, jejíž důsledky jsou nám velmi dobře známé díky mnoha filmům, hrám, knihám,... Ovšem ve stínu americké války ve Vietnamu leží válka s Francouzi. Konflikt, který vrcholil 7. 5. 1954 u Dien Bien Phu. A o něm je tahle hra.
Jednoduše a trochu nekorektně by se dala hra popsat jako Call of Duty ze Sapy. Za hrou totiž stojí vietnamské studio Emobi Games (dnes Hiker games). A bohužel moc informací o nich není. Na Steamu mají akorát minimalistickou puzzle hříčku Pixel of Memory.
Na youtube mají 3 roky starý trailer na pravděpodobně jejich aktuální projekt 300475, což odkazuje na pád Saigonu a zaměřuje se na události, které si představíme pod pojmem Válka ve Vietnamu – prostě Charlie, Huey a Fortunate Son.
Charlie ne surfe pas
19. prosinec 1946. Druhá světová válka skončila, ale jiná začala. Jste vrhnuti do akce. Teda nejdřív se podíváte na animovanou infografiku, která vám odpálí uši. Každopádně... v rukou Arisaka, co zbyla po japonských okupantech, a bráníte hotel Metropole Hanoj. Blíží se francouzská armáda. Indočínská válka začala.
Jste v zákopu, vlny Francouzů útočí, je to jako Call of Duty. Teda do doby, kdy se spustí nějaký cinematický script. Přepnutí je trochu neobratné a rozbíjí zážitek.
Po přesunu dovnitř hotelu se ukáže nezkušenost týmu. Hotel je evidentně vymodelován podle architektonických výkresů, což by samo o sobě nebylo nic špatného, ale blbě se v tom pohybuje. Pohybujete se rychleji než v realitě, máte menší zorné pole než v realitě a navíc se musíte vyhýbat nábytku. Proto se prostory zvětšují.
Vývojáři často balancují na hraně rovnováhy mezi hratelností a uvěřitelností prostorů. Schválně se někdy v nějaké hře projděte a zamyslete se, jak jsou dané prostory velké. Nejlépe to půjde vidět v koupelnách, které nezřídka mají plochu bytu, který by vám ocenili na 8 miliónů korun.
Zdroj: igdb.com
A takhle je to se vším. V těch nejlepších momentech je to jako Call of Duty, respektive jeho první díly. Ale když se snaží imitovat pozdější díly, tak se hra rozbíjí a tvůrci narážejí na své limity. Když se spustí script, kde máte vyčistit místnost jako v Modern Warfare 2, tak zážitek je ten tam, jak špatně navržená celá sekvence je.
Snaží se o příběh, ale ten je zbytečný, jste přece jen jedni z mnoha. Hrajete za čtyři postavy, které jsou úplně zaměnitelné a nepomůže ani to, že když nejste zvyklí se setkávat s vietnamskými jmény, budou pro vás zaměnitelní úplně.
AI spolubojovníci nejsou úplně marní, ale pokud se někde kryjete, tak nemají problém vás bojovníci vytlačit přímo do nepřátelské palby.
Že zbraně mají výšlehy ze sady od VideoCopilota, je jen taková roztomilá drobnůstka. Activision je taky používá i v současných dílech.
Kromě kampaně je tu ještě horde mód, kde čelíte vlnám nepřátel. Většinou jde o francouzské vojáky, ale je tu i mapa, kde budete čelit démonům a zombíkům... ehm skákajicím upírům ťiang-š' (transkripce v pchin-jinu je jiangshi).
Zdroj: igdb.com
Indochinajank
A strašně rád bych řekl, že hra je jako ty bootlegové beyblady, které stály třetinu. Nebyly tak hezké jako ty officiální od Bandai a i ti duchové na středovém erbu měli divné barvy, ale ty tržnicové beyblady měly na té středové obruči škrtátka. Ty hračky při soubojích házely jiskry. Nejvíc cool věc, co jsem v 6 letech viděl.
Hry z východní Evropy, které si vysloužily označení eurojank, tenhle zvláštní prvek, tenhle x-faktor měli. Proto si našly základnu fanoušků po celém světě navzdory všem problémům, co s nimi jsou. Může to znít jako urážka a nějaká „západní“ přezíravost v tomhle pojmu stoprocentně je, ale ve výsledku jde označení eurojank brát jako uznání, že navzdory svému stavu a problémům si našli svou komunitu díky svému x-faktoru.
Ale taky je tu hromada her z Evropy, které upadly do zapomnění a označení eurojank si nevysloužili. Třeba polské City Interactive (dnes CI Games) vyprodukovalo hromadu vojenských stříleček, na které si nikdo nevzpomene. Prosadili se až se sérií Sniper Ghost Warrior.
A bohužel 7554 nemá žádný x-faktor. Je to stále obdivuhodné, že vznikla taková ambiciózní hra, kde nebylo pořádné zázemí pro podobné médium. Jediný způsobm, jak 7554 zaujme, je jako historická kuriozita. Zabývá se přehlíženým konfliktem, ale stačí to jako hodnota sama o sobě?
Hru bylo možné získat zdarma z oficiálních stránek 7554.vn. Dnes je web nefunkční, tudíž už se jedná o abandonware.
