Unsealed: The Mare je psychologický horor z pohledu první osoby od Gamhalla, který se snaží zaujmout hlavně atmosférou a příběhem. Na první pohled působí jako klasický indie horor. Temné prostředí, pomalé tempo a důraz na napětí místo akce. Ze začátku u vás titul dokáže vzbudit zvědavost a vytvořit nepříjemný pocit nejistoty, který je pro tento žánr typický.
Bohužel tento první dojem nevydrží příliš dlouho. Jakmile strávíte ve hře více času, začnete si všímat, že se herní náplň opakuje a tempo je až příliš pomalé. To, co mělo být napínavé, se postupně mění spíš v rutinu, která nedokáže udržet vaši pozornost.
Mezi realitou a nočními můrami
Příběh sleduje hlavní postavu Veru, která se pohybuje ve zvláštním světě na hranici reality a nočních můr. Postupně odhaluje události ze své minulosti a snaží se pochopit, co se vlastně stalo. Unsealed: The Mare pracuje s tématy jako trauma, vina a vzpomínky, která se promítají do samotného prostředí.
Zpočátku působí vyprávění zajímavě, protože nedostáváte všechno naservírované přímo a musíte si jednotlivé části skládat dohromady. To vytváří určitý pocit tajemství. Problém ale je, že příběh se posouvá velmi pomalu a často nenabízí dostatek motivace pokračovat dál.
Postupně tak začne působit spíš nevýrazně. I když má potenciál být silný a emocionální, titul toho nedokáže plně využít. Výsledkem je příběh, který sice není špatný, ale ani nijak výrazně nezaujme.
Repetitivní a nudné
Hratelnost je postavená na procházení prostředí, hledání předmětů a řešení jednoduchých hádanek. Občas také musíte dávat pozor na nepřítele, který vás může kdykoliv překvapit, což má vytvářet napětí. To se ovšem vytrácí, jelikož vyhnout se mu není zas až takový problém.
Zajímavým prvkem je schopnost odhalovat skryté stopy v prostředí (tzv. memories, tedy vzpomínky), díky kterým se otevírají nové cesty, nebo spíše dveře. Tento nápad má potenciál, ale Unsealed: The Mare ho nevyužívá natolik, aby udržel váš dlouhodobý zájem.
Největším problémem je repetitivnost. Po určité době máte pocit (já tedy určitě), že pořád děláte to samé. Najít plyšáka, spálit plyšáka, vyhýbat se nepříteli stejným způsobem a dveřmi pryč, a když projdu dveřmi, zase vše odznova. Chybí větší variabilita nebo nové mechaniky, které by tuto hratelnost oživily.
Dalším zklamáním je hororová stránka. I když titul občas používá lekací momenty, celkově nepůsobí příliš strašidelně. Napětí rychle opadne a vy si na herní situace zvyknete. Strach tak postupně mizí a nahrazuje ho spíš nuda.
Vizuální stránka a hudební doprovod
Graficky Unsealed: The Mare působí slušně a dokáže vytvořit temnou atmosféru. Prostředí jsou detailní a dobře podporují pocit neklidu. Na první pohled tedy vizuální stránka funguje tak, jak má.
Na druhou stranu hlavní postava nepůsobí příliš originálně. Svým vzhledem připomíná postavu z jiné hororové hry Crimson Snow, jen s menšími změnami, například jinou barvou šatů. To může působit trochu rušivě a ubírá to na celkové jedinečnosti.
Zvuková stránka je jedním z lepších prvků tohoto titulu. Různé zvuky v pozadí, kroky nebo náhlé ruchy pomáhají vytvářet napětí a upozorňují vás na nebezpečí. Hudba je spíše nenápadná, ale dobře doplňuje atmosféru. Ani to ale nestačí k tomu, aby Unsealed: The Mare působila opravdu děsivě.
Unsealed: The Mare je titul, který má zajímavý základ, ale nedokáže ho plně využít. Ze začátku sice zaujme atmosférou a tajemným příběhem, postupně však ztrácí tempo a začíná působit repetitivně. Největším problémem je, že nedokáže udržet napětí ani nabídnout dostatečně pestrý gameplay, takže po čase místo strachu přichází spíš nuda, což je u hororu zásadní nedostatek. I přesto si může najít své fanoušky, hlavně mezi hráči, kteří preferují pomalejší a méně akční horory. Pokud ale očekáváte opravdu silný a děsivý zážitek, pravděpodobně vás spíš zklame.
