Když se daří, tak se daří. Oblíbený citát lidí, kterým se karma nezdráhá vše vrátit i s úroky. I ranní chvilkové zaspání může být pouhým začátkem kolotoče dalších nepříjemných situací, se kterými se již spousta z nás alespoň jednou v životě setkala. Už v základní hře Shit Happens, kterou jsme pro vás recenzovali minulý rok, jste se mohli přesvědčit, že i takový vyhazov z práce je nic oproti půlce mrtvé prostitutky v posteli nebo chřestýši zakousnutém do genitálií. Aby toho nebylo málo, vydavatelství Blackfire přeložilo i dvě tematická rozšíření s podtitulem Zasraná práce a 50 odstínů hnědi. Co si pod nimi představit, se dozvíte na následujících řádcích.
Ještě více nekorektní zábavy
Rozšíření Shit Happens: Zasraná práce a Shit Happens: 50 odstínů hnědi můžete hrát samostatně nebo je libovolně kombinovat dohromady mezi sebou i se základním Shit Happens. Ač jsou obě rozšíření prodejná zvlášť, budu je dále v recenzi popisovat jako jeden celek, protože kromě rozdílného zaměření se naprosto ve všem shodují. Partie je určena pro dva a více hráčů od osmnácti let z důvodu přítomnosti určité míry perverznosti… hlavně co se 50 odstínů hnědi týče, a pravidlům plným vulgarismů. Jedna svižná hra vám v závislosti na počtu hráčů zabere od čtvrt hodiny a více. V obsahem napěchovaném balení najdete po dvou stech nových karet s ještě vtipnějšími situacemi. Dohromady to tak činí úctyhodných čtyři sta karet.
Shit Happens: Zasraná práce a Shit Happens: 50 odstínů hnědi se oproti základní hře v ničem neliší a celý princip hratelnosti zůstává neměnný. Na jednotlivých kartách vždy naleznete vtipný ilustrační obrázek společně s popisem situace a takzvaný „misery index“ neboli stupeň průserovosti. Ten hraje klíčovou roli při určování pořadí jednotlivých karet. Ty jsou označeny číslem od jedné (relativně zvládnutelná situace) do sta (ultimátní průser všech dob). Toto číslo určuje, jak si karta stojí na škále posranosti. Na hráčích je situace správně odhadnout a následně rozklíčovat umístění do své řady neboli lajny bolesti.
Ještě větší dávka perverznosti
Velice jednoduchá pravidla hry říkají, že po pečlivém zamíchání všech karet z objemného balíčku každému hráči rozdáte tři a zbytek umístíte doprostřed stolu jakožto dobírací hromádku. Hráči své karty před sebe seřadí vzestupně od nejmenšího čísla po to největší, aby na jejich obsah všichni ostatní dobře viděli. Čili je budou mít lícem vzhůru. Kolo začíná vždy tak, že si jeden z hráčů vezme kartu z vrchu dobíracího balíčku a nahlas všem přečte danou situaci. Může dokonce ukázat obrázek, ale číslo označující stupeň průserovosti MUSÍ zůstat zakryté. Hráč po levici následně hádá, jak moc zlá je v jeho očích tato situace a jak by ji on sám očísloval. Tipne si místo, kam by kartu umístil ve své vlastní lajně bolesti, a pokud se trefí, získává ji. V opačném případě dostává prostor další hráč, a i on má šanci kartu správným tipem získat do své řady. Pokud nikdo ze všech zúčastněných správně neodhadne stupeň průserovosti, karta se odkládá stranou a celý proces se opakuje ve směru hodinových ručiček u dalšího na tahu. Vítězem se stává ten, komu se jako prvnímu podaří sestavit lajnu o deseti kartách. Až tak moc jednoduché to je.
Jak už jsem zmínila, pravidla se ani o chlup neliší od základní verze. Obě rozšíření zvlášť i dohromady můžete hrát nezávisle na vlastnictví Shit Happens. Fungují jako samostatná jednotka a platí, že logické myšlení zde neupotřebíte. Situace na kartách jsou kolikrát snad ještě absurdnější než předtím. Z názvu dokážete odhadnout, co za téma vás uvnitř čeká. Shit Happens: Zasraná práce popisuje všechny nešvary pracovního prostředí, jako je například náhlá plynatost při pohovoru, výsev akné na zadku, nedošlá výplata, příchod do práce s penisem nakresleným na čele nebo mít za šéfa toho, co vás v dětství šikanoval. Shit Happens: 50 odstínů hnědi je tak trochu parodií na 50 odstínů šedi s příměsí fekáliemi nabitého humoru. Jak moc je zlé, když například trefíte špatnou díru, potkáte šéfa na swingers párty, objevíte babiččinu bednu potěšení, máte sex ze soucitu, zjeví se neodstranitelná skvrna na gauči, zažijete ignoraci během trojky, skřípnete si penis do zipu a tak dále.
Ještě více bizarnosti
Už u základní verze hry jsem si libovala nad trefně pojatou vizuální stránkou. Minimalistické ilustrace dokáží přesně vystihnout daný problém s nutnou dávkou humoru. Kombinace bílé a žluté barvy funguje skvěle kontrastně s černým pozadím. Do stejné tóniny je laděn i obal her, jen s tím rozdílem, že rozšíření s podtitulem Zasraná práce do týmu přibírá zelenou, zatímco 50 odstínů hnědi sází na růžovou. Je škoda, že tyto barvy nejsou použity také na kartách, protože byste se díky tomu mohli hned orientovat, jaké kousky patří k jakému rozšíření, v případě, že byste je smíchali dohromady. To třídění na konci už tak zábavná kratochvíle není. Karty jsou z pevného materiálu a jen tak se vám nepodaří je ohnout. Karty nejsou číslovány přímo po půl bodech, a tak v kombinaci se základní verzí nastavují laťku obtížnosti dobrého úsudku o dost výše. Často totiž jde o setiny.
Ani tentokrát se nevyplácí do hry zatahovat logický úsudek. Mnoho situací je tak absurdních, že si je jen stěží dokážete představit v reálném životě. Samozřejmě musíte brát ohledy také na to, že každý člověk má jiný úsudek a je přirozené, že narazíte na subjektivní názory. Já osobně bych hodnotila člověka ve vedlejší kabince s explozivním průjmem daleko vyšším číslem než narozeninový dort potřísněný voskem ze svíček. U rozšíření Shit Happens: Zasraná práce mi však několik karet tematicky nezapadalo do celého konceptu. Co má například objev, že rodiče chodili na swingers párty, rozpad oblíbené kapely, manželka v pornu s klauny, náhlý průjem v sousedovic bazénu, proktolog s velkýma rukama nebo svázaná holka ve sklepě tvýho fotra společného s tematikou práce? Shit Happens: 50 odstínů hnědi bych vám doporučila hrát na vlastní nebezpečí, protože se to nejmenuje 50 odstínů hnědi jen tak pro nic za nic. Karty jsou plné situací, při nichž se zvrací, močí a… vy víte, co ještě. Také byste Shit Happens měli hrát s časovými prodlevami, abyste co nejvíce zabránili vaší mysli si čísla zapamatovat, protože stačí pár her a vytrácí se moment překvapení.
Rozšíření Shit Happens: Zasraná práce a Shit Happens: 50 odstínů hnědi ozvláštňují už tak zábavnou karetní hru, jejíž obsah není nic pro slabé povahy a nezletilé, ještě ničím nezkažené dušičky. Zatímco pracovní tematika se svého zaměření úplně tak nedrží, 50 odstínů hnědi hráče vystaví nejrůznějším praktikám i nefalšované koprofilii… googlete na vlastní nebezpečí. Obě rozšíření dobře plní svou funkci, ale i přesto bych vám doporučila se se sérií seznámit nejprve skrze základní verzi.
