Když Jiří Dittrich přišel se svou prvotinou z chystané temné fantasy trilogie, Tristan II: Zrozeni ze stínu, zapsala se mi do paměti hned ze dvou důvodů. Tím prvním byl skvěle vymyšlený magický systém a nekompromisní brutalita, tím druhým pak naprosto nepochopitelné množství explicitních a dějově naprosto prázdných sexuálních scén, nad kterými by zrudl i leckterý otrlý čtenář. O to víc jsem byl zvědavý, jakým směrem se autor, zaštítěný nakladatelstvím Epocha, vydá ve druhém díle s názvem Tristan II: Pokřtěni válkou. A hned na úvod mohu s úlevou konstatovat, že ačkoliv se jedná o klasický prostřední, překlenovací díl, autor ušel poměrně zajímavý kus cesty a série se začíná nadechovat k něčemu mnohem většímu.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Díl:
Počet stran:
Rozměr:
Hmotnost:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Jiří Dittrich
Lukáš Tuma
Nakladatelství Epocha
Tristan
2.
528
156 x 212 x 49
740 g
černobílý
vázaná s přebalem
duben 2026
978-80-278-0275-3
9788027802753
první
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Přímo do víru dění
Druhý díl na nic nečeká a navazuje naprosto plynule a přesně tam, kde Tristan: Zrozeni ze stínu skončil, tedy v momentě, kdy Vanda dopadla Tristana. Rychle se však ukáže, že mají před sebou jeden obrovský a společný cíl. Musí zosnovat plán, jak efektivně a trvale povraždit královskou rodinu Orientu, protože Marcus, ten, co je oba proměnil, je přeci jen její princ. Právě zde Tristan konečně složil první důležitou část mozaiky a zjistil, kdo přesně stojí za smrtí jeho milované rodiny i kdo z něj udělal upíra. Zní to jako dokonalý startovní výstřel pro velkolepou cestu za krvavou pomstou, kterou jsem od tohoto „zaklínačovského Monte Christa“ očekával už minule.
A jaký je tedy výsledek tohoto spojenectví? Bohužel, musím se opakovat: Tristan prostě a jednoduše zase skoro nic nedělá. Je to mladý upír, který se ve světě mocných teprve rozkoukává. Reálně nic zásadního neumí, nedisponuje užitečnými známostmi a postrádá i hrubou sílu, kterou by mohl využít jako argument při vyjednávání. Zatímco Vanda musí žádat o pomoc své kontakty napříč celým kontinentem, Tristan se musí především snažit zesílit a ovládat své schopnosti dřív, než bude pozdě. Jako hlavní postava, která má táhnout děj celého univerza, je tak i nadále překvapivě a tragicky k ničemu.
Je vlastně docela ironií, že jediné, co tento muž skutečně má, je pouze samotný příběh o jeho tragickém zrození, a byť tedy ten mu i u krvesajů získává respekt i lítost a naklání si je tím. Naštěstí to, co ztrácí Tristan, bohatě vynahrazují ostatní. Skvělým tahounem děje je Adrian, který si jako hlavní vedlejší postava okamžitě získává obrovské sympatie. Stejně tak je skvělé sledovat Vandu, u které jsou na každé stránce cítit letité zkušenosti.
Zdaleka nejpříjemnější postavou a hlavním motorem příběhu se ale pro mě jasně stala čarodějka Kristeen a její řád mágů, včetně Dominicka. Ti reálně jako jediní pořádně dělají něco hmatatelného, aby zastavili rychle se šířící hrozbu z Orientu. Právě oni se snaží, aby království Cidenthalis mělo alespoň nějakou šanci na úspěch v nevyhnutelné válce.
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Tristan II: Pokřtěni válkou a historie
Obrovskou pochvalu si autor zaslouží za to, jakým způsobem se ve druhém díle rozhodl budovat svůj svět. Lore se krásně a přirozeně rozvíjí, konečně se dostáváme dál za hranice původních lokací a zjišťujeme, že na kontinentu figuruje také více království, která mají své vlastní mocenské zájmy a intriky. Ještě důležitější je ale fakt, že se nám mnohem více otevírá historie samotného světa a dozvídáme se klíčové detaily z tajemné minulosti hlavních postav, ať už jde o Vandu nebo Alechandru.
Když už jsme u Alechandry, musím se bohužel zastavit u jednoho z největších zklamání celé knihy. Zatímco ona a Akir hledají nové útočiště před Ferdinandem a jeho lidmi, kteří jim jsou neustále v patách, její celkové působení v příběhu mě dost zklamalo. Od sto sedmdesát let staré a údajně nesmírně mocné čarodějnice bych prostě čekal podstatně více tahů na branku a větší schopnost manipulovat událostmi. Jak se s oblibou říká v herním světě, Alechandra zkrátka dostala nepochopitelný „nerf“ a oproti prvnímu dílu je její vliv na děj citelně oslaben.
Na druhou stranu, to, co ztrácí Alechandra na mocenské síle, vynahrazuje dynamika mezi ní a Akirem. Příběhová linka mladého Akira je totiž v celé knize tou vůbec nejzajímavější. Sledovat, jak se vyvíjí, je čtenářská radost. Jeho vztah s Alechandrou je nádherně a citlivě opatrovnický, přičemž oba respektují jeho dospívání a postupné hledání vlastního místa ve světě. Je to jeden z těch momentů, kdy si autor dovolil zpomalit, ubrat na temnotě a vykreslit skutečně funkční pouto.
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Úbytek sexuální výstelky
A teď to nejdůležitější pro všechny, kteří s prvním dílem bojovali kvůli jeho, mírně řečeno, nadměrné tělesnosti. Druhý díl příjemně a svižně odsýpá a co je hlavní, konečně jsme se odsunuli od zbytečného a dějově naprosto prázdného množství sexuálních scén. Jako jasně, stále tam jsou, protože úplná abstinence by byla po Zrozeni ze stínu až příliš šokující změnou. Občas nad nimi ale stále kroutíte hlavou. Když jsem hned na prvních dvaceti stranách musel číst, že si Akir musí nutně „vyprášit pampelišku“ a ještě předtím úzkostlivě kontroluje, jestli ho u toho někdo nevidí, chtělo se mi křičet.
Zároveň ale platí, že autor s temnými a dospělými motivy rozhodně neskončil, jen jim dal jinou podobu. Pokud vám vadí extrémní explicitnost, měli byste být varováni. V knize jsme tentokrát přešli například k homosexuálnímu znásilňování. Je tedy nutné připomenout, že pokud nejste připraveni číst detailní popisy toho, jak někomu vytéká semeno z řitního otvoru, tahle série pro vás rozhodně není a nikdy nebude to pravé ořechové. Temná fantasy se tu zkrátka občas zaměňuje za snahu co nejvíce šokovat.
Tristan II: Pokřtěni Válkou ušel oproti svému předchůdci zajímavý a potřebný kus cesty. Prostřední díly bývají většinou ty nejtěžší na napsání, nicméně tady se autorovi podařilo dějové linky krásně napojit a rozehrát mnohem větší politickou a válečnou partii. Obrovsky cením, že autor udělal ohledně pasivního Tristana několik překvapivých rozhodnutí, a ačkoliv je hrdina stále k ničemu, kniha si to uvědomuje a pracuje s tím. Synopse na třetí díl jasně naznačuje, že ačkoliv Pokřtěni Válkou nebude tou nejzásadnější knihou série, slouží jako naprosto nepostradatelné a významné pojítko k finále. Vzhledem k tomu, jak brutálně otevřeně tento díl skončí a jak mě dokázal navnadit na další pokračování, už se nemohu dočkat, co přinese další část příběhu.
