Scythe – geniální strategická desková hra

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Deskové hry patřily již od počátků své existence k způsobům, jak stmelit skupiny lidí a různé komunity. Jednalo se o zábavu, při které se shledali rodiny, známí a kamarádi. Usedli ke hře, povídali si a bavili se. U nás by se dalo za jednu z prvních známějších deskových her označit Dostihy a sázky. Vaší snahou bylo získat políčka a poté protihráče finančně ždímat, když navštívil vaše pole. Vývoj a propracovanost deskových her však zašly již o mnoho tisíc kroků dál. Nyní jsou k dispozici deskové hry, které nejenže zabaví, ale také potrápí mozkové buňky, nabídnou působivý příběh a univerzum s rozsáhlým lorem. Mezi tyto již opravdu propracované deskové hry, které nabízejí nejen vše zmíněné, ale také krásné zpracování a nutnost taktického myšlení spolu se vzrušením z každého tahu, patří jednoznačně deskovka Scythe.

Bohatý svět Scythe tvořený s láskou k dílu

Desková hra Scythe od nakladatelství Stonemaier Games v České republice vyšla pod taktovkou Albi. Již při pohledu na nádherně ilustrované a objemné balení poznáte, že se nejedná o žádnou půlhodinovou nudnou záležitost. Je to opravdu obrovská hra s velkým množstvím komponentů a hracích prvků. Vytvořil ji designér Jamey Stegmaier a ilustrátorem je Jakub Różalski, který hře dodal osobité a líbivé kouzlo. Stojí za to zmínit, že hra prošla úspěšným financováním na Kickstarteru, kde se podařilo získat neuvěřitelných 41,5 milionu korun, a vyšla v srpnu roku 2016. 

O její úspěšnosti svědčí, že jako jedna z mála her byla vydána dokonce i v digitální verzi s názvem Scythe: Digital Edition a na Steamu má stabilní uživatelské hodnocení úctyhodných 92 %. Svět Scythe je natolik propracovaný a poutavý, že inspiroval také hru Iron Harvest, která je pak RTS ve stylu Company of Heroes. Ta nabízí pohled na mechy a umění Jakuba Różalského ve zcela jiném měřítku, a přestože hratelnost byla u Iron Harvest poněkud slabší, může se těšit taktéž nádherným zpracováním. 

Scythe se odehrává v alternativní historii v Evropě roku 1920 a svou povahou se řadí do světa dieselpunku. Je to doba tuhých bojů, zemědělství, zlomených srdcí a nenaplněných očekávání. Zároveň je to doba páry, dýmu a ozubených kol, inovativních mechanismů a smrti.

Popel první Velké války stále ještě kalí sníh a ve vzduchu je cítit silné napětí. Díky ničivým zbraním byla srovnána se zemí celá města, obyvatelstvo všech zúčastněných zemí bylo zdecimováno a samotná krajina už nikdy nebude stejná. Tyto devastující následky mají na svědomí nejen velké pokroky v oblasti dělostřelectva, pancéřování, výbušnin a plně automatických zbraní, jako jsou těžké kulomety, ale také přítomnost ničivých bojových mechů. 

U zrodu prvních mechů je však nutnost ohlédnout se o pár let zpět. Konstruktérem nebyl nikdo jiný než geniální vynálezce Nikola Tesla, který již v roce 1900 sestrojil první primitivní zařízení, známé jako automaty. Jeho záměrem nebylo rozsévání smrti, ale naopak mírumilovné využití především v oblasti zemědělství, průmyslu a stavebnictví ve snaze usnadnit život prostým lidem, aby lidé nemuseli tolik času trávit prací a mohli se věnovat jiným činnostem. Pro tyto stroje byla postavena v Evropě samostatná velkolepá Továrna, kolem níž bylo následně vybudováno město, ve kterém žily a pracovaly desetitisíce lidí. Továrna tak představovala prakticky městský stát.

„Chtěl jsem zasít pouze užitek a radost, teď však budu sklízet smrt a pláč“ – Nikola Tesla

Mechy, které byly ovládány pracovníky, dokonale splnily svůj účel. Technologická, průmyslová, a dokonce i zemědělská revoluce na sebe nenechaly dlouho čekat. Tesla byl spokojený a těšila ho radost a zájem lidí.

Nebyl by to však člověk, aby nejdříve neuvažoval o smrtícím využití těchto strojů ve snaze získat bohatství a moc od druhých. Vlády všech národů začaly mechy navzdory smlouvám a apelům, které s nimi Nikola Tesla měl, vyzbrojovat a měnit je v ničivé válečné stroje. Namísto secího zařízení tak přišel automatický kanón.

Jednotlivé národy si však byly vědomy, že ten, kdo může udělat z předělaných mechů ještě větší smrtící stroje, je ten, kdo je vymyslel. Předháněly se proto s nabídkami, aby Nikola Tesla sám navrhl smrtící válečné mechy. S tím Tesla velmi nesouhlasil a v Továrně odmítl vyrábět válečné stroje, které by prodával jiným národům, ačkoli pokročilé konstrukce bojových mechů a bojových obleků byly vyráběny pro použití v sebeobraně Továrny.

Situace došla do takového stádia, že národ Rusviet zaútočil na Továrnu s cílem se zmocnit nejen já, ale také pokročilých technologií a Teslových prototypů. Rusvietské carství, vedené carem Nicholasem, se tak vydalo jako první do „zapovězených vod“. Je však jen stěží rozeznatelné, zda se jednalo o plán cara Nicholase, nebo spíše plán carova rádce Rasputina, který na něj měl silný vliv.

I když boje byly tuhé, Továrna útočníky odrazila a donutila Teslu instalovat kolem města téměř neprostupnou obranu. Tesla však situaci nenesl vůbec dobře, stal se velmi paranoidní a okamžitě uzavřel Továrnu i její hranice. Navíc uvedl do testovacího chodu dokonalý vynález zvaný „Ikarův protokol“, který měl zabránit tomu, aby se technologií a tajemství v Továrně někdo zmocnil.

Následovala již zmíněná Velká válka, která zpustošila evropskou krajinu. Továrna po tuto dobu zůstala zcela zavřená a nevyráběla žádné mechy, čímž se oslabila nejen její síla, ale i mocenský vliv. Tesla se však dozvěděl o plánech tajné organizace Fenris. Cílem tohoto tajného uskupení bylo destabilizovat národy, rozpoutat války a v chaosu se zmocňovat větší moci. Tesla se snažil varovat evropské vlády. Dokonce se snažil i přímo kontaktovat cara Nikolaje.

Fenris se však dozvěděl (patrně díky caru Nikolajovi, který vše probíral s Rasputinem), že Tesla o něm má citlivé údaje. Fenris proto ihned obnovil útoky na Továrnu ve snaze dostat se dovnitř. Zároveň pronásledoval Teslovy věrné spolupracovníky Piotra Dybowskieho a Heinricha Steinmetze.

Útočníkům se nakonec přece jenom podařilo dostat do Továrny. Tesla nechtěl nic riskovat, a tak aktivoval ničivý Ikarův protokol. Tento masivní, již plně automatizovaný mech nabil mohutný elektrický výboj, kterým roztavil veškerý kov v okruhu dvaceti kilometrů od Továrny. Problém byl, že tento mech byl navržen, aby jej již nikdy nemohl nikdo vypnout. Teslovi však přišly na pomoc zběhlé jednotky národů Polanské republiky a Saského císařství, které zahnaly útočící jednotky a zároveň zničily samotný Ikarův protokol, a to i díky zběhlým jednotkám Rusvietských. I když s tím Tesla nesouhlasil, Továrna byla zachráněna.

Tesla propadl naprostému zoufalství. Továrna stále stojí, její technologie jsou bez jediné obrany, zranitelné vůči návratu Fenrisu, a navíc veškeré jeho úsilí sjednotit národy nedokázalo organizaci Fenris zastavit ani nijak ohrozit.

Poslední nadějí tak zůstalo spojenectví polského odboje pod vedením Anny Kossové, saských rebelů pod vedením legendárního, všemi národy obávaného a respektovaného stratéga Guntera von Duisburga a ruských desertérů pod vedením bývalé velitelky ruské kontrarozvědky Olgy Romanovové.

Buduj, sklízej, ovládej

Jak můžete vidět, příběh světa Scythe je opravdu rozsáhlý a propracovaný a vydal by jistě na několik celovečerních filmů i knih. Nyní však konečně k samotné hratelnosti a zábavě, kterou Scythe nabízí.

Jedná se o deskovou hru určenou spíše pro náročnější hráče, kteří mají rádi výzvy a dokáží spojit strategické uvažování ve vedení boje s ekonomickou stránkou věci. Základní hra je pro 1–5 hráčů a v rozšíření dokonce pro 1–7 hráčů. 

Ujměte se role vůdce jednoho z národů a veďte jej k velkému vítězství a slávě, nebo budete rozcupování ničivými mechy nepřítele a zažijete hořkou drtivou porážku. Vaše činy a rozhodnutí mají vždy následky a soupeři jen čekají na vaši chybu. Každý národ má své unikátní hrdiny, mechy a startovací pozici na působivě zpracované mapě. Mapa je rozložena do několika oblastí, které se rozprostírají kolem tajemné Továrny, a znázorněna je hexovými políčky. Hrací mapa je opravdu velká a má rozměry 624 x 818 mm, s rozšířením se pak dostanete na úctyhodných 818 x 939 mm.

Vaším cílem je obsadit co nejvýhodnější oblasti na mapě, těžit suroviny, najímat dělníky a samozřejmě zařídit produkci válečných mechů ve snaze získat největší možné bohatství a prosperitu pro svůj národ. 

Tím vším získáváte dvě věci, hvězdy a mince. Hvězdy slouží k ukončení hry a mince slouží k celkovému umístění – dá se říci, že ten, kdo získá nejvíc mincí, vyhrává. 

Každý hráč navíc začíná hru s různými zdroji, jinou výchozí pozicí a skrytým cílem. Rozhodně se nejedná o nic neférového, žádná frakce není jasně dominantní a každá má své silné a slabé stránky. Startovací pozice jsou speciálně kalibrovány, aby ještě více přispěly k jedinečnosti každé frakce a asymetrické povaze hry, protože každá frakce začíná vždy na stejném místě.

V základní verzi hry je celkem pět frakcí, kterými jsou Severní království, Saská říše, Polanská republika, Krymský chanát a Rusvětský svaz. Další možnosti vám zpřístupní balíček Invaze z dálek, který přidává do hry klan Albion a šógunát Togawa, a následná rozšíření Titáni nebes, Nová setkání a Vzestup Fenris. Každá z frakcí disponuje nejen unikátními jednotkami a hrdiny, ale také specifickými vlastnostmi.

Krom toho, že každá frakce je jedinečná, si na začátku ještě vylosujete hráčskou desku s ovládacími a taktickými prvky. Pomocí této desky budete vykonávat všechny akce ve hře. Těchto desek je zde stejný počet jako národů, nicméně se také navzájem liší. Akce na deskách jsou více méně stejně, cena za jednotlivé akce a podmínky, včetně několika dalších prvků, jsou však rozdílné. Díky tomu při každé hře vznikají vždy naprosto unikátní a originální kombinace, což nahrává vysoké znovuhratelnosti. 

Každá část hráčské desky poskytuje hráči horní a spodní akci. Ty jsou stejné pro všechny s tím, že horní akce jsou umístěny v jiných částech jednotlivých hráčských desek. Spodní akce jsou na každé hráčské desce ve stejné části, liší se však cenou, kterou za její využití musí zaplatit. 

Dalším překvapením je, že ve Scythe se nehází kostkou ani netočí kolem štěstí. Hráči jednoduše hrají své tahy poklidně za sebou ve stanoveném pořadí s tím, že hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů umístí na stupnici svou šestou a zároveň poslední hvězdu. Díky tomuto principu je partie velmi svižná a napínavá, protože zároveň musíte bedlivě sledovat tahy soupeře. 

„Nebojím se někoho, kdo trénuje tisíc technik, obávám se toho, kdo trénuje jednu techniku tisíckrát“

Ve hře může zvítězit pouze jeden a rozhodně se nevyplatí spoléhat na všestranný postup. Stejně jako v přísloví v nadpisu, ani zde vám nepomůže být průměrný ve všem. Taktikou úspěchu je být nejlepší v šesti z deseti možných herních oblastí. 

Těmi se myslí seznam hlavních úspěchů či úkolů, po jejichž splnění může hráč na daný úkol položit svou hvězdu. Například pokud se vám během hry podaří získat sílu na šestnáct bodů, položíte hvězdu na danou oblast úspěchu. Případně pokud budete u obyvatel tak oblíbení, že se dostanete na maximální oblíbenost šestnáct bodů, můžete opět položit svou hvězdu. Nebo můžete splnit oba dva své tajné úkoly, vyprodukovat čtyři mechy, mít celkem osm pracovníků na mapě… Tyto hlavní úspěchy či úkoly jsou znázorněny v rohu hrací mapy. 

Úspěch v každé oblasti je pak označen již zmíněnou hvězdou, která má každá frakce šest. Po umístění šesté hvězdy u dané frakce tak nastává konečné sčítání získaného bohatství, mincí a dalších bodů.

Mince získáte za množství držených surovin, kontrolovaná území a samozřejmě i za celkový počet hvězd. I když vám hvězdy dají ve finálním sčítání bonusové bodíky navíc, neznamená to nutně, že hráč, který má největší počet hvězd, musí ve finálním zúčtování zvítězit. Vy sice budete mít hvězdu za úspěch, ale mezitím vám mohou ostatní faktory klesnout na nízkou úroveň, a tak vás hráč, co má oproti vám třeba pouze dvě hvězdy, s přehledem bodově převálcuje. Případně vám ke konci hry během pár tahů zabere klíčové oblasti, vystraší vaše dělníky a zažene vás zpět do vaší hlavní základny. To se stává zejména začátečníkům, kteří se snaží tlačit stůj co stůj ve snaze hru rychle ukončit bez velkého ekonomického a taktického myšlení.

Jak budete provádět své akce a pohybovat se po hrací desce, budete s místními obyvateli navštěvovat různá ekonomická místa a účastnit se bojů o ovládnutí území. Při setkáních (znázorněno speciální značkou na mapě) si hráči dobírají kartu z balíčku setkání, která obsahuje vizuální výjev toho, co lze na daném hexu vidět. Následně je na vás se rozhodnout, co budete v dané situaci dělat, což může ovlivnit mnoho faktorů, zejména pak oblíbenost u obyvatel na daném území.

I když některá setkání působí trochu nevýrazně, způsob jejich podání spolu grafickým ztvárněním dokreslují skvěle téma hry.

Pokud se vám podaří navštívit Továrnu, máte možnost získat zcela novou akci, kterou můžete použít jenom vy a která je zároveň jedinečná oproti všem ostatním akcím. V každé hře je na výběr o jednu kartu Továrny více, než je počet hráčů – tedy pokud hrajete v pěti, tak karet je šest. Tyto bonusové akce mohou být velmi silné a mohou odměnit hráče, který se do Továrny dostane jako první. Ani tyto akce však nezaručují dominantní výhodu do konce hry. Vylepšené akce na hráčské desce se mohou postupem času ukázat jako výhodnější.

Nyní se dostáváme k tomu, co zajímá patrně každého, k boji samotnému. K boji dochází, když mají dva hráči své bojové figurky na stejném hexu. Bojovat spolu mohou pouze bojové mechy a hlavní hrdinové. Pokud zaútočíte na políčko, kde má nepřítel dělníky, donutíte je se stáhnout do hlavní základny dané frakce. Zúčastněné strany si zvolí pomocí voliče síly, kolik síly chtějí v boji použít a také případné bojové karty, které se rozhodnou použít. Hráč s největší celkovou silou vyhrává a donutí soupeře ustoupit do domovské základny. Hráči, kteří vyhrají první dvě bitvy, získají hvězdu za úspěch.

Radost se jen kochat

Celkové zpracování hry je velmi povedené a detailní. Hrací deska je opravdu plná barev, políček, různých staveb a kreseb, navíc je promyšlená a na první pohled může působit až ohromujícím dojmem. 

Karty jsou záležitost sama pro sebe, a to z toho důvodu, že ihned po rozbalení hry prostě neodoláte a budete se chtít podívat na všechny obrázky, které jednotlivé karty mají. Ilustrace Jakuba Różalskiho jsou jednoznačně fantastické.

K tomu, abyste se zorientovali, vám pomůže opravdu pouze čas a pochopení jednotlivých tratí, balíčků a hexů. Na desce jsou také tunely, které mohou všichni hráči volně využívat. Díky tomu se můžete rychle pohybovat po desce, získávat území a pak se podle svého uvážení vrátit na tovární hex ve středu desky.

Žetony, kartičky a plastové figurky jsou opravdu povedené. Sluší se zmínit, že každá frakce má vlastní formu pro svého vůdce, mechy a dělníky a také barvu svých hvězd, dělníků a žetonů. Figurky dělníků jsou však kromě barvy od sebe rozdílné i jejich provedením, stejně jako hrdinové frakcí. Můžete tak hravě rozeznat Annu Kossovou a jejího medvídka Wojteka, Guntera von Duisburga a jeho vlka nebo v případě dělníků i malé trpaslíky s čepičkou u Severního království. Díky tomuto prvku dostává každá frakce svou osobitost, hra za ni se stává ještě více personální a zároveň to nahrává k přehlednosti na hrací mapě.

Všechny karty a popisky jsou samozřejmě plně v češtině. Scythe si můžete přijít zahrát do herny Albi, stačí se přidat do facebookové skupiny Hry nás baví, kde najdete veškeré další informace.

GP uvozovky

Scythe je vynikající deskovka se skvělými mechanismy, hratelností a zpracováním. Ze začátku může být složitější se do hry plně dostat a pochopit jednotlivé principy, avšak díky její hratelnosti a světu, do kterého je zasazena, vám každý návrat k ní bude příjemným. Pokud máte navíc fajn partu kamarádů, zažijete opravdu příjemně strávený čas a velmi pravděpodobně se vám stane, že po skončení hry prostě jen prohodíte frakce a bude hrát znovu. Je to nehorázný žrout času.

Klady

úžasný svět
originální frakce s jedinečnými schopnostmi
žádná frakce není dominantní
krásné grafické zpracování
kvalita výroby
vysoká znovuhratelnost
několik cest k vítězství
česká lokalizace

Zápory

doba hraní se zvyšuje s počtem hráčů
velký důraz na počítání
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn