Scythe: Digital Edition – legendární deskovka na PC

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Deskové hry mají jednu velkou nevýhodu – nemůžete je „uložit“ bez toho, aniž by nebyly rozloženy ve vašem obývacím pokoji nebo bez toho, aniž byste nafotili aktuální stav hry. Další nevýhodou je, že se musí hrát in persona a u deskovky musíte osobně sedět. Pokud tedy musíte odjet na delší pracovní cestu, nemůžete hrát a musí se na vás čekat. Když se však skloubí skvělá desková hra, která nabízí bohatý svět, nádherné ilustrace a skvělou hratelnost, s digitální verzí, může se jednat o velmi povedené dílo, které lze hrát kdekoliv. Scythe: Digital Edition patří právě do kategorie deskových her, kterým se dostalo toho štěstí, že byly předělány do digitální verze.

Scythe DE postcard

Bohatý příběh, za který by se nemuseli stydět ani na Netflixu

Titul Scythe: Digital Edition je digitální verzí slavné a velmi úspěšné deskové hry Scythe. Za původní deskovou hrou od nakladatelství Stonemaier Games stojí designér Jamey Stegmaier a ilustrátor Jakub Różalski. V České republice pak tuto deskovou hru vydává společnost Albi s kompletní českou lokalizací. Také se sluší uvést, že původní desková hra měla kampaň Kickstarteru, kde se dočkala značného ohlasu a podařilo se jí na projekt získat neuvěřitelných 41,5 milionu korun. 

Na rozdíl od jiných deskových her stojí Scythe na naprosto dokonale vytvořeném světě, který nabízí rozsáhlé univerzum s velmi bohatým lorem. Každá z hlavních postav, hrdinů i národů má svůj vlastní hluboký příběh. 

Ten se odehrává v alternativní historii, a to konkrétně v Evropě v roce 1920. Doba je zlá, popel po první Velké válce ještě kalí sníh a stále je cítit všudypřítomné napětí a strach. Je to také doba neobyčejných lidských příběhů, odhodlání, lásky, zrady a beznaděje. Hlavním znakem je však spíše dým, ozubená kola, inovativní mechanismy a smrt. Svou povahou tedy svět Scythe zapadá do žánru dieselpunku.

Krajina je na většině území zničená nebo poseta kovovými šroty z velkých těžkých zbraní. Devastující následky, které se dají zahlédnout všude, mají na svědomí především inovativní stroje na smrt, kterým se říká bojový mech. 

Je však ironií osudu, že první mech nebyl ani zdaleka bojový – ba co víc, jeho konstruktér jej sestavil pro zcela mírumilovné užití ve snaze pomoci lidem. Roku 1900 spatřil světlo světa první mech, i když v té době se jednalo spíše o primitivní zařízení známé jako automat, které mělo pomáhat lidem na poli. Konstruktérem nebyl nikdo jiný než geniální vynálezce Nikola Tesla, který chtěl, aby lidé měli více času na krásu kolem sebe a aby se nemuseli dřít s těžkými břemeny na poli nebo v průmyslu. Vzhledem k tomu, že stále zdokonaloval své automaty, se z nich postupně stali mechové. S jejich pomocí a také s pomocí několika následovatelů byl Tesla schopný postavit městský stát, který byl nazván jednoduše Továrna. 

„Chtěl jsem zasít pouze užitek a radost, teď však budu sklízet smrt a pláč“ – Nikola Tesla

Lidé se naučili mechy plně využívat a těšili se z těchto skvělých strojů, tím spíše že opravdu usnadňovaly práci. Byla to revoluce technologická, průmyslová, a dokonce i zemědělství zažívalo svůj vrcholný rozkvět. Mechy se rozhodly využívat také ostatní velké národy. Vůdci a generálové těchto národů však viděli v těchto zařízení něco jiného než pomocníky pro běžný pracovní cyklus. Vrcholní představitelé a vůdci tak začali mechy vyzbrojovat zbraněmi, nahrazovali secí zařízení těžkým kulometem nebo plamenometem. To všechno se dělo navzdory podepsaným smlouvám a navzdory nesouhlasu, který Nikola Tesla veřejně projevoval. 

Bojechtivé národy, snažíce se upravit mechy v bojové stroje na vlastní pěst a získat tak výhodu nad ostatními, si byly vědomy jedné zásadní věci. Ani nejlepší inženýři, které tyto národy měly, se nemohli rovnat znalostmi samotnému konstruktérovi mechů. Každému bylo jasné, že pouze Nikola Tesla je natolik schopný, aby dokázal z mechů vytvořit dokonalé válečné stroje. Národy se tak předháněly s nabídkami, výhružkami a apely ve snaze přimět Teslu, aby pro ně vytvořil smrtící válečné mechy. Tesla však vždy odmítl, a to i přesto, že Továrna vytvářela bojové mechy pro svou obranu. Situace došla tak daleko, že Tesla zastavil veškerou produkci mechů.

První, kdo se rozhodl vzít si tajemství Továrny a její technologie násilím, bylo Rusvietské císařství pod vedením cara Nicholase a jeho rádce Rasputina. Boje o Továrnu byly velmi tuhé, nicméně díky technologické síle Továrny se podařilo obráncům zvítězit. Tesla však celou situaci nenesl vůbec dobře, vyčítal si, co jeho vynález způsobil, a cítil krev na svých rukou za každý ukončený život v tomto konfliktu. Není divu, že se Tesla stal velmi paranoidní a rozhodl se uvést do testovacího chodu dokonalý vynález zvaný „Ikarův protokol“, který měl zabránit tomu, aby se technologií a tajemství v Továrně někdo zmocnil.

„Naučil jsem ho všechno, co umí a zná o vedení boje a válečných taktikách. Nenaučil jsem ho však všechno, co vím o válčení já“ – Gunter von Duisburg

Následovala již zmíněná Velká válka, která zpustošila evropskou krajinu. Továrna zůstala stále zcela izolovaná, a navíc stále nevyráběla mechy. To se projevilo nejen jejím oslabením, co se týče síly, ale také co do mocenského vlivu. Národy byly po válce sice vyčerpané, a jak to tak bývá, samozřejmě to odnesli obyčejní obyvatelé – zjistilo se však také, že mechy, které jednotlivé armády využily, se opravdu osvědčily. Národy díky tomuto konfliktu již věděly, jak efektivně vyzbrojit a upravit určité mechy a přeměnit je v obrněné chodící pevnosti, transportéry vojska nebo ničivá bitevní monstra s ohromnými kanony. Samozřejmě to všechno bylo na úkor hmotnosti a spotřeby paliva – rozpohybovat jednoho těžkého mecha stálo mnoho litrů paliva a také mnoho dýmu z jeho komínů.  

Aby toho nebylo málo, objevily se informace o tajné organizaci Fenris. Cílem této organizace bylo získat co možná největší moc, a to formou vyprovokování ozbrojených konfliktů a destabilizací jednotlivých národů. K tomu by se jí samozřejmě nejlépe hodily technologie z Továrny a vědomosti samotného vynálezce a jeho týmu.

Tesla se o tajné organizaci a jejích plánech dozvěděl, a proto se ve snaze zabránit dalšímu krveprolití snažil kontaktovat jednotlivé národy, včetně Rusvietského carství. Fenris má však své uši všude a nejvíce u ruského cara. Organizace okamžitě mobilizuje veškeré své síly a otevřeně podniká útok na Továrnu, do které se útočníkům nakonec opravdu podaří probojovat.

Tesla se tak rozhodl pro razantní krok, kterým bylo plné aktivování Ikarova protokolu. Masivní mech tak nabil mohutný elektrický výboj, jenž roztavil veškerý kov v okruhu dvaceti kilometrů od Továrny. Problém však byl, že tento mech byl navržen, aby jej již nikdy nemohl nikdo vypnout. Tesla, obklíčený jednotkami Fenris, se tedy rozhodl zničit všechno, co vytvořil, a vzít si své tajemství s sebou.

V tu chvíli se však objevují zběhlé jednotky národů Polanské republiky a Saského císařství. Ty nejenže zahnaly útočníky, ale zároveň zničily samotný Ikarův protokol, a to i díky zběhlým jednotkám rusvietských vojsk. Tesla měl námitky, ale nemohl nic dělat – Továrna sice byla zachráněna, avšak bez jakékoli obranné síly. Jedinou nadějí tak zůstává křehké spojenectví polského odboje pod vedením Anny Kossové, saských rebelů pod vedením legendárního a všemi respektovaného stratéga Guntera von Duisburga a rusvietských dezertérů pod vedením bývalé velitelky kontrarozvědky Olgy Romanovové.

Buduj, sklízej, ovládej

Jak můžete vidět, samotný příběh herního světa je opravdu rozsáhlý, propracovaný a plný zvratů s tím, že výše zmíněné je pouze zlomek veškerých událostí ve světě Scythe.

Nyní však k samotné hratelnosti Scythe: Digital Edition (zkráceně Scythe: DE). Hned ze začátku se můžete rozhodnout, zda půjdete rovnou hrát, nebo si spustíte tutoriál, který vřele doporučuji. Zejména pokud jste nehráli deskovou hru, na pochopení některých principů a mechanismů je tutoriál opravdu vhodný. Sice můžete zkusit hrát stylem pokus–omyl, ale ztratíte tím spoustu času a dost možná stejně nepřijdete na všechno.

Když už tedy máte tutoriál za sebou a rozhodnete se pro ostrou hru, dostanete se k možnosti volby, zda budete hrát s kamarády, nebo proti umělé inteligenci. Je tu možnost si všechno pěkně nastavit, od vašeho národa přes ostatní národy po obtížnost AI a podobně. 

V základní verzi hry je stejně jako v deskové hře celkem pět národů – Severní království, Saská říše, Polanská republika, Krymský chanát a Rusvietský svaz. Dále je zde možnost rozšíření o balíček Invaze z dálek, která přidává do hry klan Albion a šógunát Togawa. Každá z frakcí disponuje nejen unikátními jednotkami a hrdiny, ale také specifickými vlastnostmi.

Při potvrzení vaší volby se před vámi zobrazí herní mapa, která je tvořena hexovými políčky. Vaším cílem je obsadit co nejvýhodnější oblasti na mapě, najímat dělníky, budovat mechy a samozřejmě těžit suroviny.

Princip hry je pak rozdělen do dvou sekcí. První sekcí je získávání hvězd, které slouží k ukončení hry, a další je získání mincí a bodů vítězství. Funguje to stejně jako v deskové hře, hvězdy slouží k ukončení hry a mince k samotné výhře.

Rozdílnost a vysoká znovuhratelnost

Každý hráč navíc začíná hru s různými zdroji, jinou výchozí pozicí a skrytým cílem. Na první pohled se to může jevit nespravedlivě, nicméně opak je pravdou. Žádná z frakcí a pozic není výrazně slabší nebo silnější oproti ostatním. Scythe: DE věrně kopíruje deskovou předlohu, takže všechno je úplně stejné. Startovací pozice jsou tedy pečlivě kalibrovány, aby ještě více přispěly k jedinečnosti každé frakce a asymetrické povaze hry, protože každá frakce začíná vždy na stejném místě. 

Krom toho, že každá frakce je jedinečná, si na začátku ještě vylosujete hráčskou desku s ovládacími a taktickými prvky. Můžete zvolit, jakou hráčskou desku si vyberete – jestli zaměřenou na industrializaci, válečnictví atd., anebo to necháte na náhodě. 

Akce na deskách jsou více méně stejně, cena za jednotlivé akce a podmínky jejich užití, včetně několika dalších prvků, jsou však rozdílné. Díky tomu při každé hře vznikají unikátní a originální kombinace, což nahrává k vysoké znovuhratelnosti. Dostanete tím široké spektrum variant, které si netroufám sám sečíst. Navíc záleží také na faktoru vaší strategie a jakým směrem se vydáte k vítězství – zda se zaměříte na boj a zdroje, popularitu a výrobu, anebo se pokusíte jít štěstí naproti v podobě ovládnutí co nejvíce hexových políček.

Každá hráčská deska disponuje horní a spodní akcí. Ty jsou pro všechny stejné s tím, že horní akce jsou umístěny v jiných částech jednotlivých hráčských desek. Spodní akce jsou na každé hráčské desce ve stejné části, liší se však cenou, kterou je za jejich využití třeba zaplatit. Digitální zpracování je zde velmi přehledné a odpovídá své předloze. Jen je nutnost být při hraní pečliví, protože pokud se ukliknete například při vylepšení, nemůžete akci vzít zpět, a to ani když jste ještě neukončili váš tah.

Scythe DE mech

Poctivá tahová strategie

V této hře se nehází kostkou ani netočí kolem. Jedním z příjemných faktorů, kterého se vývojáři DE drželi, je i to, že Scythe se hraje na tahy. Systém hry jednoduše určí, kdo a v jakém pořadí je na tahu, a pak už se celý tento cyklus tahů opakuje. Hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů dosáhne maximálního počtu šesti hvězd. 

Hvězdy získáte za úspěšné splnění hlavních úspěchů vítězství, princip je pak velmi jednoduchý. Pokud splníte požadavek a máte popularitu na osmnácti bodech, dostanete hvězdu. Pokud dosáhnete požadavku vybudování čtyř mechů, dostanete hvězdu, taktéž pokud vyhrajete nad protihráčem dvě bitvy nebo vybudujete čtyři budovy. Hráč, který první dosáhne šest hvězd, zavírá hru – to však nutně neznamená, že vyhrává. 

Počet vašich hvězd sice hraje při závěrečném sčítání bodů roli, ale také záleží na tom, kolik ovládáte území v podobě hexových políček. Body za tato pole se pak liší podle toho, zda ovládáte tundru, vesnici či ocelárnu. Může se tak stát, že hráč, který zakončí hru v domnění, že vyhraje, je nakonec poslední. Svou roli hrají i mince, které se do finálního hodnocení také promítají.

Jak budete provádět své akce a pohybovat se po hrací desce, budete se setkávat s místními obyvateli, navštěvovat různá ekonomická místa a účastnit se bojů o ovládnutí území. Při setkáních (která jsou označena encounter tokenem) se před vámi zobrazí karta, která vám při otočení nabídne tři náhodné možnosti. Následně je na vás se rozhodnout, co budete v dané situaci dělat. To může ovlivnit mnoho faktorů, zejména pak oblíbenost u obyvatel na daném území. Můžete také obětovat nějakou surovinu, sílu či minci k tomu, abyste získali něco na oplátku.

Když navštívíte Továrnu, máte možnost si vybrat mezi kartami, kterých je vždy o jednu více, než je hráčů. Pokud tedy hrajete v plném počtu pěti, případně sedmi lidí, můžete vybrat ze šesti, případně osmi karet. Každá z těchto karet nabízí bonusové akce, které se vám zobrazí na hrací desce a které můžete do konce hry využívat. Ani tyto akce nezaručují dominanci do konce hry, vylepšené akce na hráčské desce se mohou postupem času ukázat jako výhodnější.

Boj spíše z nutnosti

Jedním z faktorů hry je i boj.  Nejdříve se sluší zmínit, že Scythe: DE, tak jako desková verze, ohledně boje funguje na principu zastrašování. Pokud s vaším mechem zajdete na soupeřovo políčko, kde má dělníky, dělníci se automaticky stahují do hlavní základny. Utkat se spolu mohou tedy pouze hlavní postavy a mechy. Pokud úspěšně vyhrajete dvě bitvy, získáte hvězdu, což se také projeví ve finálním zúčtování.

Zúčastněné strany si na voliči nastaví, kolik síly chtějí v boji použít, a také případné bojové karty, které se rozhodnou použít. Hráč s nejvyšší celkovou silou vyhrává a donutí soupeře ustoupit do domovské základny. 

I když Scythe obsahuje boj, jedná se spíše opravdu o nutnost, protože přímý konflikt nebo frontální útok je poměrně neekonomický z hlediska ztráty síly a případně i mincí. Když prohrajete, samozřejmě vám to i ubere popularitu, která je jedním z klíčových prvků při finálním sčítání skóre.

Krásná ilustrace a zpracování

Scythe: DE nabízí, stejně jako její deskové vydání, nádherné ilustrace. Mapa je líbivě kreslená, doplněná o efekty hexových políček a o efekty pohybu figurek. Předloha je opravdu totožná, a tak při přiblížení se můžete kochat výtvarnými schopnostmi ilustrátora Jakuba Różalského. Převedení jeho díla do digitální podoby se opravdu povedlo. Pokud si navíc chcete všechny karty a ilustrace prohlédnout, vývojáři vám dávají možnost přímo v menu hry jít do alba a vychutnat si nádherné malby, které jsou věrné své předloze.

Pracovníci Severského království mají figurky v podobě trpaslíčků s modrou čepičkou, zatímco Sasové mají černě oděné malé myslivce. Rusové pak mají typické proletáře v rudých barvách s čapkou a šógunát Togawa nabízí figurky pracovníků s klasickou asijskou pokrývkou hlavy, tedy vietnamským kloboučkem. Tady si prostě někdo vyhrál.

Hra je navíc doplněna o naprosto skvělý soundtrack, jehož autory jsou Damian Czajka, Michał Skrzypczyński a Patryk Scelina a který je inspirován středoevropskými a východoevropskými kulturami.

Hru můžete samozřejmě hrát online s přáteli nebo je můžete ke hře pozvat prostřednictvím Steamu přes Remote Play Together.

GP uvozovky

Scythe: Digital Edition je kvalitní předělávkou stolní hry Scythe, která obsahuje všechno, co tato skvělá deskovka nabízí. Hra má skvělý svět a bohaté univerzum, grafické zpracování a ilustrace jsou jedním slovem skvělé a naprosto vás pohltí. Na kochání se ilustracemi vývojáři mysleli, a tak dali do hry možnost alba, kde si nejen můžete projít všechny karty, obrazy i věci z tohoto světa. Ze začátku a zejména pro úplně nováčky může být složité se do hry dostat a pochopit její mechanismy a principy – je zvlášť potřeba se zorientovat na hráčské desce a dávat pozor při klikání, protože akce na ní nelze vzít zpět. Na vysoké obtížnosti si AI lehce ohne některé mechanismy hry, a až neuvěřitelně postupuje k vítězství. Lehká a střední obtížnost jsou však adekvátní a samotná hratelnost je stejná jako v případě deskové verze. Titul je stejně jako deskovka prostě žrout času, dost často si řeknete ještě chvilku, ještě chvilku, najednou koukáte a z oné „chvilky“ se staly další tři hodiny.

Klady

perfektní svět a zasazení hry
originální frakce s jedinečnými schopnostmi
krásné grafické zpracování a přehlednost
žádná frakce není dominantní
vysoká znovuhratelnost
online multiplayer a Remote Play Together
skvělý soundtrack

Zápory

umělá inteligence na vysokých úrovních lehce podvádí
pro začátečníky obtížné k pochopení
nutnost pečlivě klikat na hráčské desce, akce se nedají vzít zpět ani v průběhu tahu
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn