Některé vztahy začínají úplně nevinně. Třeba jako dohoda, která nic neznamená. Jen malé předstírání, které má vydržet pouze chvíli. Jenže jakmile do toho vstoupí city, všechno se začne komplikovat. Randění s mrzoutem od Jenny Proctor, autorky knihy Na tenkém ledě, staví na oblíbeném trope grumpy vs. sunshine a přidává k tomu předstíraný vztah, který se postupně mění v něco mnohem skutečnějšího.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Původní název:
Překlad:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rozměry:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Jenny Proctor
nakladatelství Red
Knihy Dobrovský
Romancing the Grump
Kateřina Slováková
romantická
344
černobílý
brožovaná s ořízkou
133 x 199 x 34
březen 2026
978-80-277-4463-3
9788027744633
první
Zdroj: Knihy Dobrovský
Když se z předstírání stane něco víc
Kniha sleduje příběh Nathana Sanderse, hokejového obránce, který si svou pověst mrzouta rozhodně nevysloužil náhodou. Drží si odstup, působí chladně a o vztahy se nijak zvlášť nezajímá, zkrátka typ člověka, ke kterému není snadné se dostat. Do jeho života ale vstoupí Summer Callahanová, která je jeho naprostým opakem. Je otevřená, přátelská, plná energie a působí jako někdo, kdo dokáže rozzářit každou situaci.
Zatímco Nathan ji zpočátku ignoruje, jak je jeho zvykem, Summer jeho uzavřenost naopak přitahuje. Nevidí v něm jen nepřístupného hokejistu, ale někoho, koho stojí za to poznat blíž. Právě její přirozenost a odhodlání nenechat se odbýt postupně narušují Nathanovu pečlivě vybudovanou bariéru.
Situace se ještě víc zamotá ve chvíli, kdy okolnosti a trochu také sociální sítě vytvoří příležitost pro předstíraný vztah. To, co má být jen dočasná dohoda, se rychle promění v něco, co zasahuje do jejich každodenního života. Najednou spolu tráví víc času, než původně plánovali, a musí přesvědčit nejen své okolí, ale postupně také sami sebe, že to mezi nimi nic neznamená.
Jenže právě blízkost a společně strávený čas začnou měnit dynamiku mezi nimi. To, co mělo být jen „na oko“, začne působit čím dál skutečněji, a hranice mezi předstíráním a realitou se postupně rozmazává. Summer si začíná uvědomovat, že její city nejsou jen součástí hry, zatímco Nathan se snaží držet si odstup i ve chvíli, kdy je jasné, že to není tak jednoduché, jak si namlouval.
Dělala jsem si legraci, že si připadám jako postava v love story, ale je to tak, muži jako Nathan se mění jen v knihách. Jen v románech se člověk, který nikdy nerandí a nikdy nechce vázat, konečně seznámí s tou správnou ženou a rázem se promění v monogamního muže toužícího po rodině, připraveného mít děti, starat se o štěňata a vztyčit bílý plaňkový plot.
Zdroj: Knihy Dobrovský
Mrzout, který nechce nic cítit, a dívka, která to nevzdává
Nathan Sanders je typický mrzout, který si kolem sebe drží odstup a nikoho si k sobě nepouští. Na první pohled působí chladně, odměřeně a možná také trochu nepřístupně, ale postupně je znát, že jeho chování není jen póza. Spíš jde o způsob, jak si udržet kontrolu nad vlastním životem a nenechat se ničím, a ani nikým, rozhodit. Není to typ hrdiny, který by si čtenáře získal okamžitě, ale právě to, jak pomalu odhaluje, co se za jeho chováním skrývá, přinutí člověka si k němu postupně najít cestu.
Nemůžu dopustit, aby před tímhle utekl. Je to příliš krásné, příliš správné na to, aby vzal nohy na ramena jen proto, že má strach. A přesně to chce nejspíš udělat. Nevím, proč má takové obavy otevřít se citům. Nevím, proč si myslí, že je mu souzeno opakovat chyby svého otce, ale mýlí se.
Summer Callahanová je naopak přesně ten typ člověka, který dokáže zaplnit prostor svou energií. Je otevřená, přátelská a působí přirozeně optimisticky, aniž by to bylo přehnané nebo nucené. Zároveň ale není jen „ta veselá holka“, která všechno odlehčuje, její zájem o Nathana má hloubku a nepůsobí jako snaha někoho změnit, spíš jako upřímná potřeba pochopit ho takového, jaký je. Právě díky tomu nepůsobí jednostranně, ale jako postava, která má své vlastní hranice a emoce.
Kontrast mezi nimi tak není jen jednoduchý princip typu „protiklady se přitahují“, ale něco, co se postupně promítá do jejich chování a rozhodování. Nathanova uzavřenost naráží na Summeřinu otevřenost, ale místo, aby to vedlo k dramatickým konfliktům, vytváří to spíš prostor pro postupné sbližování. Jejich vztah tak stojí na tom, jak si k sobě hledají cestu.
Zároveň je ale potřeba říct, že kniha se drží poměrně typického schématu grumpy × sunshine. Postavy tedy nepůsobí vyloženě překvapivě nebo výrazně komplexně, ale fungují přesně tak, jak mají. Člověk si poměrně rychle udělá představu, jakým směrem se jejich chování a vztah budou ubírat, a vlastně to není nic, co by se snažilo být něčím jiným. Už jen z názvu Randění s mrzoutem je celkem jasné, do čeho čtenář jde, a přesně to taky dostane. Na druhou stranu to ale vůbec nevadí. Tenhle typ příběhu stojí na známých motivech a určité předvídatelnosti, která k němu patří. A právě díky tomu působí celé vyznění příjemně, nenuceně a vlastně přesně tak, jak člověk čeká.
Čtení, které plyne úplně samo
Jenny Proctor píše velmi lehce a čtivě, takže se kniha čte opravdu rychle a bez větší námahy. Je to přesně ten typ příběhu, u kterého si člověk řekne „ještě jednu kapitolu“ a najednou je o několik desítek stran dál. Styl nepůsobí složitě ani přehlceně, naopak sází hlavně na dialogy, interakce mezi postavami a jejich vzájemnou chemii.
Velkou roli hraje právě dynamika mezi Nathanem a Summer. Jejich rozhovory, popichování a postupné sbližování dávají příběhu energii a udržují ho v pohybu. Všechno působí přirozeně a nenuceně, bez zbytečného dramatizování, což dobře odpovídá celkovému tónu knihy.
Zároveň je fajn zmínit jednu věc, která dnes už není úplně samozřejmá, i když jde o romantickou knihu, nenajdete tu žádné erotické scény. Příběh stojí spíš na emocích, chemii mezi postavami a na tom, jak se jejich vztah vyvíjí. Právě tahle „čistší“ rovina může být pro někoho příjemnou změnou, zvlášť pokud má pocit, že v současných romantických knihách bývá fyzická stránka vztahu často v popředí.
Autorka se navíc nesoustředí na složité popisy nebo detailní rozpracování prostředí. Hokejové zázemí zůstává spíše v pozadí, což může být pro některé čtenáře lehké zklamání, ale zároveň to odpovídá tomu, jak je kniha vystavěna, hlavní roli tu hraje vztah mezi postavami, ne svět kolem nich.
Randění s mrzoutem od Jenny Proctor je přesně ten typ romantiky, po kterém člověk sáhne, když chce něco lehkého, čtivého a vlastně trochu „jistého“. Není to kniha, která by přišla s něčím úplně novým nebo neustále překvapovala, naopak se docela vědomě opírá o známé motivy jako grumpy × sunshine nebo předstíraný vztah. Jenže právě díky tomu, jak dobře funguje chemie mezi hlavními postavami a jak přirozeně je jejich vztah napsaný, to vlastně vůbec nevadí. Čte se strašně snadno, příběh rychle ubíhá a člověk se do něj bez problémů ponoří. Je to takové to čtení, u kterého si člověk odpočine, nechá se unést dějem a nepotřebuje, aby bylo všechno překvapivé nebo hluboké.
