My lidé jsme tvory nadmíru zajímavými. Naše kreativita a touha se neustále posouvat a zlepšovat nemá obdoby. Daní za to je bohužel naše sebestřednost. Člověk, pán tvorstva. Vrtošivý vládce planety Země, jehož kreativita se vyrovná jen jeho krutosti.
Román Mijamoto Musaši: Příběh psaný mečem lze brát jako jeden z důkazů, že je Japonsko stále tou zemí, k níž se na Západě váže vůbec nejsilnější kulturní fascinace. Snad i proto, že si musíme nějak vykompenzovat celá staletí, kdy bylo pro Evropany geograficky příliš vzdálené na navázání skutečných kontaktů a poté zase příliš izolované.
Jiří Zahradníček na sebe v oboru gamebooků již jednou upozornil. Jeho Havarrské kobky vzaly starý osvědčený koncept dungeon crawlu s minimem příběhu, ovšem s o to barvitějším prostředím a širší zásobou nepřátel k poražení i předmětů k lootování.
Na jednu stranu dnes máme trend gamebooků, které se snaží posouvat možnosti žánru a hledat nové cesty – ať už způsobem vyprávění příběhu (Druhá země), hloubkou mechanik (Metal Heroes), nebo možnostmi, které poskytují adaptace již existujících děl (Alenčina noční můra v Říši divů).
Letos v březnu to bylo devět let, co nás opustil Terry Pratchett (GNU), britský spisovatel fantasy známý především svým světem Zeměplochy. Jeho dílo si však žije svým vlastním životem a občas se dočkáme nějaké adaptace či jiného projektu.
Občas je docela škoda, že většina gamebooků vydávaných u nás patří do žánru fantasy. Nic proti Lone Wolfovi nebo Fighting Fantasy, ale nejrůznější díla sword and sorcery mají sklony postupně navzájem splývat.
To, že se kolektivně bojíme smrti, není vůbec nic nového. Díky všemožnému pokroku nám ale stále přibývají možnosti, jak tento strach realizovat. Proto si i dnešní Zrnko temnoty, Program Nosferatu, vypůjčuje pro svůj horor téma technologie a spojuje ho s léty prověřeným nadpřirozenem.
Že úspěšná kniha dostane jedno nebo dvě pokračování, to se děje docela často. Když se ale nějaká série dočká rovnou padesáti dílů, už je důvod k oslavě. Přesně to se stalo gamebookům Fighting Fantasy, a tak se autoři Steve Jackson s Ianem Livingstonem rozhodli oprášit svou prvotinu, Čaroděje z Ohňové hory.
Nedávno jsem v novinách našel celkem podnětnou úvahu. Podle ní zvolna trávíme čím dál více času na internetu, a přesto ve filmech/seriálech zas tak často nevidíte nikoho realisticky přilepeného k smartphonu.
Golden Dog přichází s dalším dílem Zrnek temnoty, ob měsíc vydávané edice hororového čtení. Série má zatím čtrnáct dílů a na dva z nich (V rozkvětu a Pomiluj smrt) se u nás můžete podívat blíže, ale dnešní recenzovaný počin Matthewa A.
Pro fanoušky devadesátkové zábavy tu pro změnu máme počin, který by si neměli nechat uniknout. Jedná se o gamebook, tedy prapodivnou knížečku s textem rozděleným na odkazy, kterými dle instrukcí listujete, abyste si prožili své vlastní dobrodružství.
Kristina Haidingerová není v oblasti hororu nováčkem; debutovala románem Ti nepohřbení, přispěla již do několika českých antologií a organizuje akci HorrorCon. Nakladatelství Golden Dog nyní přináší její další novelu V rozkvětu, vycházející v edici Zrnka temnoty, která představuje svůj vlastní osobitý svět.
