Nic společnost nerozděluje tak spolehlivě jako ananas na pizze, politika a umělá inteligence. A právě AI v mediálních diskuzích posledních let vyvolává výrazné obavy v oblasti médií a kultury. Internet je zaplavován nepravdivými informacemi více než kdy předtím a chatová AI nemají problém sebevědomě souhlasit i s naprostými nesmysly. Není proto divu, že (generativní) umělou inteligenci řada zástupců kreativní umělecké tvorby využívá zatím spíše jako menšího pomocníka. Protože i když to zní téměř fantasmagoricky a dystopicky, tak AI je dobrý sluha, ale zlý pán.
V USA se totiž už mnozí spálili. Před dvěma lety tam vypukly masivní stávky odborových svazů herců a scenáristů (přičemž stávka hlasových herců pro videohry pokračuje dodnes), které výrazně narušily chod Hollywoodu. Mezi hlavní důvody stávek patřily nedostatečné honoráře ze streamovacích služeb, špatné pracovní podmínky scenáristů a v neposlední řadě obavy z umělé inteligence. Herci nesouhlasili s používáním AI ke skenování jejich obličejů a následného vytváření modelů, jež by herce mohly potenciálně nahradit, zatímco scenáristům se nelíbila představa scénářů psaných/generovaných umělou inteligencí, která by stejně s největší pravděpodobností parazitovala na jejich předchozí práci. Stávky do jisté míry skončily kompromisy, situace se zklidnila a velké produkční společnosti a investoři teď s AI opatrně našlapují a přemýšlí, jak nová pravidla obejít.
Zdroj: Eureka Entertainment
Jenže na Východě se věci mají jinak. Čínská lidová republika se ambiciózních a mnohdy megalomanských projektů nikdy moc neštítila, a to i k nelibosti veřejnosti a bez ohledu na následky. Kontrolu a moc nad vlastní populací vymáhala vládnoucí Komunistická strana např. již při stavbě největší vodní elektrárny na světě Tři soutěsky, kvůli které bylo z oblasti vystěhováno přes milion obyvatel a kvůli jejíž výstavbě byly zničeny stovky kilometrů čtverečních krásné přírody, což také vedlo k nárůstu počtu zemětřesení. Obrovské množství vody zadržované touto hrází navíc údajně zpomalilo rotaci samotné Země o 0,06 mikrosekundy.
Plán tamní vlády zapojit AI do filmového průmyslu sice nebude mít ani zdaleka tak ohromující následky, přesto však může předznamenávat nedozírné změny. Čína do umělé inteligence investuje nemalé zdroje a stává se Západu silnou konkurencí, což prokázala náhlá popularita modelu DeepSeek. A nyní na 27. ročníku Šanghajského mezinárodního filmového festivalu, kde jsou udělovány ceny podobné Oscarům, oznámil Čang Pchi-min, předseda Čínské filmové nadace, plánované uskutečnění projektu AI revitalizace stovky klasických kung-fu filmů.
Zdroj: Arrow Video
Umělá inteligence má údajně kulturní klenoty ze 70. a 80. let, jako Pěst plná hněvu, Mistrův syn či Lepší zítřek obléct do nového vizuálního kabátu a přizpůsobit jejich vzhled soudobým trendům a modernímu diváctví. Dle Čangových slov prý nejde pouze a samotné filmové dědictví, ale také o odvážný průzkum inovativního vývoje filmového umění. Předseda partnerů projektu Tchien Ming pak tvrdí, že má dojít k úpravě vizuální stránky (vylepšení obrazu, zvuku a celkových produkčních hodnot), ale zároveň má práce AI brát původní dílo s respektem a měla by zachovat jeho vyprávění a estetiku.
Co přesně to znamená a jak konkrétně se to podepíše na hongkongských klasikách s Brucem Leem, Jackie Chanem nebo Jetem Li zatím není jasné. Stejně tak nevíme, jak se k záležitosti staví samotné hvězdy a tvůrci původních filmů. Jackie Chan a Jet Li možná budou pod nátlakem (ať už komerčním či společenským/politickým) souhlasit, ovšem Shannon Lee, dcera zemřelého Bruce Lee, hlídá image svého otce jako ostříž, kvůli čemuž se kupříkladu dostala do menšího sporu s režisérem Quentinem Tarantinem. Otázkou tedy zůstává, zda nepůjde čínská vláda v tomto ohledu doslova přes mrtvoly a nebude do filmů zasahovat nehledě na protesty tvůrců či veřejnosti a také, zda se nenechají západní společnosti tímto jednáním inspirovat.
Zdroj: hollywoodreporter.com
Článek pro Gaming Professors napsal Jiří Kašpárek
