Na úvodní prezentaci Gamescomu bylo představeno slibně vypadající čínské akční RPG nazvané Swords of Legends. Brzy se vyjasnilo, že vlastně nejde o žhavou novinku, o níž by předtím hráči neměli tušení. Hra již byla v minulosti oznámena, avšak tehdy ještě pod čínským názvem GuJian 4. Někteří čtenáři nejspíše vědí, že GuJian, respektive Ku-ťien čchi-tchan, patří spolu se Sword and Fairy k nejpopulárnějším čínskojazyčným RPG sériím. Obě si ostatně vysloužily taktéž velmi oblíbené seriálové adaptace. A souvisí spolu i produkčně, neboť studio Aurogon Shanghai, které stojí za GuJian, bylo původně založeno bývalými vývojáři Sword and Fairy.
Zatímco dřívější díly série GuJian byly mířeny na čínské publikum (pouze třetí díl má alespoň textovou anglickou lokalizaci), nyní vývojáři vycítili, že je načase jejich dílo prodávat globální hráčské obci. Zvolený mezinárodní název Swords of Legends je v zásadě zjednodušeným překladem původního názvu čínského. Podle traileru to vypadá, že čtvrtý díl nejen získal mnohem slušivější grafický kabátek, ale také výrazně potemněl. Vývojáři vysvětlují, že to vychází z příběhu, jenž se točí kolem podsvětí a zlých démonů. Dodávají také, že hra bude spíše lineárnější příběhové RPG, nikoli soulslike.
Tím se pochopitelně chtějí odlišit od her, jako jsou Black Myth: Wukong či nedávný Wuchang: Fallen Feathers, které akční hratelnost v prostředí s kořeny v čínské mytologii s úspěchem prodaly hráčům po celém světě. Jejich úspěch také dodal vývojářům z různých koutů Asie kuráž nebát se kulturně specifických témat.
Čínská fantasy na cestě od zákazů k popkulturnímu fenoménu
Všechny zmíněné hry do různé míry čerpají ze tří podob čínské fantastiky: z mytologických příběhů šen-mo (shenmo), hrdinských vyprávění o čestných bojovnících wu-sia (wuxia) a z komplikovaných ság o božských bytostech a sebezdokonalování sien-sia (xianxia). Zatímco poslední zmíněný žánr je moderní a úzce spjatý s rozvojem internetu, předchozí dva mají v Číně dlouhou literární tradici. Ta se v průběhu 30. let překlopila i do divácký úspěšných filmů. Již vláda nacionalistického Kuomintangu však příběhy o bojovnících, bozích a démonech neviděla ráda a zakazovala je. Domnívala se totiž, že podporují v lidech pověrčivost, špatnou morálku a odpor vůči modernímu myšlení. Komunistická vláda vedená Mao Ce-tungem v restrikcích ještě přitvrdila.
Podobu fantastických příběhů ovlivněných čínskými legendami a lidovým náboženstvím tak dlouho formovala především kinematografie Hongkongu, která vyprodukovala hity jako Zu: Warriors from the Magic Mountain (1983) nebo A Chinese Ghost Story (1987). V pevninské Číně se filmy v tomto duchu začaly ve větší míře natáčet po roce 2000, neboť post-maoistický režim si všimnul jejich globální atraktivity a potenciálu šířit dobré jméno čínské kultury. Svou roli sehrál také mimořádný celosvětový úspěch koprodukčního snímku Tygr a drak (2000), jenž se od té doby čínští producenti několikrát (a marně) pokoušeli zopakovat. Komunita fanoušků čínské popkultury s fantastickými prvky se však přesto rozrůstá a videohry tomuto trendu mohou napomoci.
Vývojáři zatím neupřesnili, kdy Swords of Legends vyjde. Hra by se měla objevit na PC a prozatím nespecifikovaných konzolích.
