Sliby vývojářů je potřeba brát s rezervou. Herní průmysl nám už nejednou ukázal, že mezi vizí a skutečností je obrovský rozdíl. Stačí si vzpomenout na ódy Todda Howarda o originalitě a výjimečnosti titulů Fallout 76 a Starfield, které ve finále nabízely úplně něco jiného. Jinak tomu nebylo ani u ambiciózního a dnes již oceňovaného sci-fi sandboxu No Man’s Sky, jemuž trvalo mnoho let, než se vymanil z těžkých začátků a dospěl k tomu, co sliboval. Podobně je na tom nové RPG Kromlech, za nímž stojí ostravské studio Perun Creative, známé díky oceňovaným hrám Hobo: Tough Life nebo Kvark.
Vítejte v Gwernu
Ve hře se ujmete válečníka Cronacha, který se ocitá v temném světě Gwernu, zmítajícím se v období úpadku a neustálých krizí. Samotný příběh tu zatím nehraje žádnou roli a společnost vám dělají jednotlivé úkoly. Ty vaši pozornost na nějakou dobu sice udrží, ale jejich náplň je dost jednotvárná. Jednou se pustíte do likvidace nemrtvých v jeskyni, jindy řešíte až banální problémy místních obyvatel. Nejde o nic vyloženě špatného, ale hra vám jejich prostřednictvím nenabízí nic, u čeho byste museli přemýšlet nebo zpytovat svědomí.
To ale vyrovnává otevřený svět Kromlechu. Ten totiž patří mezi to nejpůsobivější, co hra nabízí. Vyvolává hezký, uklidňující dojem, ale prezentuje se syrově, nehostinně a především přirozeně. Místo vyšperkovaného fantasy plného světlých barev sází na realističtější estetiku, inspirovanou keltskou kulturou a dobou železnou. Narazíte tu na opuštěné svatyně, zarostlé stezky, vlhké jeskyně, opuštěné tábory a přelidněná útočiště. Hledání vlastní cesty, zkratek a prozkoumávání okolí tu nejsou jen obyčejné doplňky, ale základní principy hry. Gwern tak není prázdnou, obyčejnou kulisou, ale posvátným místem se svými pravidly a tajemnou historií.
Slibně rovněž působí samotná struktura hry, jež je postavena na časových cyklech. V rámci třiceti dnů musíte důkladně hospodařit s vašimi zdroji, především časem. Klíčovou roli tu hraje zejména ohniště, jež slouží jako bezpečný, úložný bod. Můžete u něj odpočívat, plánovat další postup, ale má to háček. Každým odpočinkem posouváte čas dopředu a ovlivňujete tím dynamické události Gwernu. Ty mění svět kolem vás a pokud je ignorujete, jejich dopady se stupňují a mohou zásadně ovlivnit další průběh hry, v dobrém i zlém. Jde o události, jež mají trvalé následky, a je jen na vás, zda-li je vyřešíte, nebo ne. Zároveň ovlivňují obtížnost úkolů a samotných výprav. Tlak na to, co řešit dřív a co ponechat na později, funguje dobře, a titulu tak dodává pocit naléhavosti.
Kdo má rád Dark Souls, ať zvedne ruku
Titul Kromlech se inspiruje žánrem soulslike a dává to silně najevo. Každý souboj vyžaduje naprosté soustředění, správné načasování a především pevné nervy. Není to jednoduchá hra a bezmyšlenkovité klikání myší vás stojí drahocennou výdrž. Musíte sledovat, na kterých částích těla má protivník brnění a kde se nachází jeho slabiny. Nevyplatí se jen tak nesmyslně máchat zbraní a doufat, že protivníkovi uberete polovinu zdraví. V podstatě jde o taktizování nad každým kliknutím a úskokem. U soubojů musíte přemýšlet, často uhýbat před nepřátelskými útoky a odhadovat, jaký útok je v dané chvíli nejlepší. Jediná chyba, nepozornost či zaváhání vás může stát život. Ty máte celkem tři a po každé smrti se váš postup resetuje. Úkoly se obnoví, a vy tak s nahou zadnicí putujete Gwernem, abyste to, co jste měli, znovu vybojovali a získali.
Avšak ovládání je poměrně chaotické a už vůbec ne příjemné. Klávesnice s myší jsou v této hře vašimi nejhoršími nepřáteli a pokud máte ovladač, sáhněte raději po něm. Rozvržení kláves totiž není idylické a chvíli trvá, než si na něj zvyknete. Viditelné je to hlavně v soubojích, kdy klávesy na uhýbání a parírování jsou moc daleko od sebe. To ale není to jediné, co vás potrápí. Hned v úvodu vás hra seznámí s nevyváženou obtížností a i o něco málo silnější nepřátelé vás dokážou pokořit na dvě až tři rány. To ale není jediná věc, která působí nevyváženě. Loot padá velmi zřídka, takže každý nový průchod je spíš takovým nutným opakováním toho, co jste už zažili, než příležitostí vyzkoušet něco nového. Hra sice nabízí určité formy trvalého zlepšení, ale ty nedokážou plně vyvážit časté začínání od nuly. Kvůli tomu může hratelnost po čase sklouznout do repetitivního koloběhu testujícího hráčovu trpělivost bez viditelných odměn.
Když se pokazí, co pokazit se má
Největší překážkou, na kterou projekt od studia Perun Creative naráží, je aktuální technické zpracování. I přes snahu vývojářů a postupné aktualizace zůstává hra v nehratelném stavu, jenž dokáže zážitek z hraní dost znepříjemnit.
Optimalizace je tragická a kromě méně bytelných sestav dokáže potrápit i ty nejvýkonnější. Ve finále tak notnou dobu trávíte laděním nastavení a hledáním kompromisu mezi krásnou grafikou a kvalitním výkonem. Kolísání snímků je poměrně časté, a to hlavně v situacích, kdy to očekáváte nejméně, tedy v soubojích. Snížení grafických detailů nějakou tu změnu přinese, ale i tak není výsledek vždy stabilní. Vedle toho se objevuje celá řada technických nedostatků. Textury se někdy načítají se zpožděním nebo se postava propadá skrz mapu. Avšak některé problémy již byly částečně opraveny, a to díky neúnavné komunikaci mezi vývojáři a hráči. Ostravští autoři aktivně naslouchají jejich prosbám a dolaďují problémy, které ve hře stále setrvávají. Jedním z nich je například dlouhé načítání, u něhož jsem měl několikrát nutkání hru vypnout a už ji znovu nezapnout.
Nadějné dílo, kterému k dokonalosti chybí hodně
Zatímco Gothic dokázal hráče vtáhnout propracovaným světem, silnými frakcemi a pocitem, že každé rozhodnutí má váhu, Kromlech se opírá spíše o atmosféru a základní herní mechaniky. Chybí mu hlubší interakce s postavami a pocit, že jste součástí jeho světa, který reaguje na vaše činy. Tam, kde Gothic exceloval v postupném růstu postavy od nuly k respektovanému členovi společnosti, Kromlech zatím nabízí spíše cyklický a repetitivní zážitek bez výraznějšího vývoje. Přesto je z něj cítit inspirace starou školou RPG, a pokud se autorům podaří rozšířit obsah a doladit technický stav, mohl by se této ikoně alespoň částečně přiblížit. Nové české RPG Kromlech je tak určené pro specifické publikum a ne každý v něm najde kouzlo, které fanoušci tohoto žánru hledají. Mně osobně bohužel titul nesedl a kromě frustrace z technického stavu si odnáším hlavně pocit promarněného času a zklamání.
Hodnotit Kromlech v předběžném přístupu není zrovna jednoduché. Na jedné straně je vidět jasná vize toho, kam hra směřuje a co nového do žánru RPG přinese. Na straně druhé ale za cenu necelých třiceti eur zatím nenabízí obsah, který autoři slibovali. Přesto věřím, že nové herní dílo od studia Perun Creative má naději, ale od finální verze je stále ještě daleko. Pokud autoři spojí své síly a dají do svého „novorozeněte“ potřebný čas a péči, může z něj vyrůst zajímavý titul pro fanoušky starých a temných RPG. Momentálně se hra utápí ve svých velkých ambicích a doplavat na břeh pro ni nebude úplně jednoduché.
