Když se řekne Battlefield, mnoho hráčů si vybaví okamžiky, kdy se z ruin města valí kouř, tank proráží zdi a týmová souhra rozhoduje o vítězství i porážce. Zažívali jste večery, kdy se vaše parta po náročném dni sešla a pustila se nejen do válčení, ale také do skvělých debat, které nezřídka končily smíchem anebo, v případě neúspěchu, ostrými slovy. Přesto se jednalo vždy o čas, na který se všichni těšili, a nikdo nechtěl, aby večer „Baťáku“ skončil.
Tato série vždy představovala synonymum pro masivní bitvy, realismem dýchající chaos a jedinečnou atmosféru moderního válčení, navíc s tím, že každý krok může být osudný. Nyní, po několika letech hledání směru, přichází Battlefield 6. A přináší otázku, zda se novému dílu skutečně podařilo nastartovat motor, který kdysi definoval celý žánr multiplayerových válečných stříleček.
zdroj: Electronic Arts
Série Battlefield ušla za svůj život dlouhou cestu
Od svého vzniku si série Battlefield prošla dlouhou a, nutno zmínit, úctyhodnou cestu. S „Baťákem“, jak se mezi hráči s oblibou říká titulům série, jste mohli nejen zažít éru druhé světové války, ale stát se i součástí moderních konfliktů nebofuturistických scénářů z blízké budoucnosti. Každý díl se přitom pokoušel posunout hranice technologií i samotného žánru o kus dál a prakticky tak po dlouhá léta určoval celý směr multiplayerových FPS stříleček.
Samozřejmě, ne vždy bylo na růžích ustláno a někdy se to podařilo více, jindy méně. Starší hráči s nostalgií vzpomínají na Battlefield 3 a 4, které se staly etalonem vyvážené hratelnosti a audiovizuálního realismu. Specifickou ikonou žánru pak byl zcela jistě Battlefield: Bad Company 2. Následovaly experimenty, které přestože byly kladně přijaty, vzdálily sérii od jejích kořenů.
zdroj: Electronic Arts
Blízká budoucnost na hraně globálního kolapsu
Nový díl je zasazen do blízké budoucnosti, do světa, který balancuje na hraně celosvětového kolapsu. Staré aliance se rozpadají, státy ztrácejí kontrolu a mocenské vakuum vyplňují soukromé armády bojující o suroviny, vliv a informace. Není to daleká sci-fi fantazie, ale svět, který působí až nepříjemně realisticky.
Píše se rok 2027. Svět se znovu ocitá na hraně globálního konfliktu. Síly NATO dokončují své působení v Gruzii, kde mají v rámci mírové dohody předat zemi do správy soukromé vojenské korporace známé jako Pax Armata. Na první pohled jde o klidný přechod moci, ale pod povrchem se schyluje k výbuchu. Mezi těmi, kdo jsou přímo na místě, je i seržant Dylan Murphy, člen elitní jednotky amerických mariňáků Tempest 1-2.
Během příprav na rutinní brífink se vše zvrtne. Pax Armata zahajuje neohlášený a ničím nevyprovokovaný ničivý útok, který uvrhne celé území do chaosu. Murphy s jednotkou okamžitě přebírá velení a snaží se zničit klíčové kybernetické uzly, aby nepadly do nepřátelských rukou. Po úspěšné sabotáži se tým pokouší o evakuaci, ale jejich vrtulník je sestřelen. Zraněný Murphy zůstává jako jediný přeživší a musí bojovat o život, dokud nedorazí posily.
Ačkoliv jádro série vždy leželo v multiplayeru, vývojáři do Battlefield 6 přidali kampaň pro jednoho hráče a nutno zmínit, že kampaň nabízí přesně to, co se od ní očekává. Tedy pořádnou bojovou vřavu, ale také mise v noci s důrazem na preciznost. Nejedná se sice o kdo ví jakou revoluci, ale kampaň dokáže nabídnout několik strhujících momentů.
Příběh se soustředí spíše na atmosféru a intenzitu bitev než na hluboké vyprávění, nicméně díky působivému zpracování a filmovému tempu se dokáže postarat o pár opravdu památných scén. Její největší devizou je především možnost okusit mechaniky hry v plné síle, rozmanitá bojová vozidla, úchvatnou destrukci prostředí, dynamické změny počasí a realistickou fyziku.
Na druhou stranu se jedná o poměrně krátkou záležitost a po dohrání vám v hlavě pravděpodobně nezůstane výrazný příběh ani komplexní postavy. Kampaň zde tedy působí spíše jako rozcvička před skutečným bojištěm a jako takové dějové zasazení pro pozadí, na kterém se Battlefield 6 odehrává.
zdroj: Electronic Arts
Srdce Battlefieldu byl vždy multiplayer
To, díky čemu byla a stále je série Battlefield považována za absolutní vrchol, je bezpochyby pojetí multiplayeru. A právě v multiplayeru Battlefield 6 znovu ožívá. Ten, kdo v sérii hledal autentickou, rozsáhlou válku s důrazem na týmovou spolupráci, ji zde konečně nachází. Hra se vrátila k osvědčenému systému tříd, tedy útočník, inženýr, podpora a průzkumník. Každá z nich má svůj jasný účel, vlastní zbraně, vybavení i dovednosti. Díky tomu se z bitev stává živý organismus, kde každý zúčastněný zastává konkrétní roli a kde vítězství není jen o přesné mušce, ale především o koordinaci. A to jak na zemi, tak i ve vzduchu. Dobře odvedená vzdušná podpora dokáže značně usnadnit postup peším jednotkám. Vhodně zvolené zbraně a vybavení dokáží získat klíčová postavení a naklonit misky vah na vaši stranu. Přesto se postup otevírání nových zbraní v porovnání s předchůdci jeví jako pomalejší a v některých případech až lehce zdlouhavý.
Střelba je precizní a uspokojivá. Každá zbraň má svůj charakter, zpětný ráz i váhu. Pocit z boje je intenzivní a realistický. Vypálené projektily sviští kolem, země se otřásá výbuchy, trosky padají z rozbitých budov. Destrukce prostředí je jedním z největších triumfů hry. Zeď, za kterou se kryjete, se může během pár sekund proměnit v prach, zatímco tank (nutno zmínit, že na zadek tanku se mohou zachytit vaši spolubojovníci a vy jim tak můžete ušetřit pár kroků) proráží ulici a mění celé bojiště. Tento element dodává hře neskutečnou dynamiku a neustálý pocit, že se svět kolem vás mění a reaguje na každý výstřel.
Důraz na týmovou spolupráci zůstal zachován, ale tempo hry je nyní rychlejší. Pohyb je plynulejší, můžete provádět skluz, šplhat a reagovat daleko svižněji než v minulosti. Výsledkem je pocit větší volnosti a přirozeného tempa, které však neubírá na taktickém rozměru. Hra vás odměňuje za spolupráci, za pokrytí spoluhráčů, opravy vozidel či poskytování munice.
Nejinak je tomu u bojové techniky. Když sedíte v nějakém obrněnci a sypete to do protivníků, ten pocit ze střelby spolu s ozvučením je prostě parádní. Nicméně se sluší férově zmínit, že ovládání vrtulníků a letadel je trochu nepřesné a poměrně necitlivé. Pro nezkušené hráče, pro které je BF6 vstupem do série, se tak mohou stát noční můrou. Profíci a ostřílení piloti si jistě najdou svou cestu.
Mapy jsou rozlehlé a proměnlivé, od městských ruin přes pouštní základny až po horské vesnice. Každá má své unikátní herní tempo a strategické možnosti. Zatímco některé mapy vynikají otevřeným prostorem pro vozidlové bitvy, jiné vás nutí k intenzivním soubojům v uzavřených ulicích. Právě rozmanitost prostředí patří mezi klíčové plusy hry, i když je pravda, že ne všechny mapy se povedly stejně. Některé jsou až příliš hektické a méně přehledné, což může nováčky zpočátku odradit. V určitých ohledech se pak mapy jeví jako nevyvážené. Prakticky není žádný přístup k velkým mapám s velkým množstvím vozidel, kde by se jednalo právě hlavně o „válku bojových strojů“.
Technická stránka, kterou si však všichni neužijí
Co však Battlefield 6 rozhodně dělá dobře, je zpracování a celkově technická stránka. Titul běží na PC překvapivě stabilně, optimalizace je na vysoké úrovni a engine zvládá i největší bitvy bez výraznějších propadů výkonu. Samozřejmě je nutno to brát trochu s rezervou, protože také záleží na vašem plechovém miláčkovi. K sestavě se ale ještě dostanu, protože skvost v podobě Battlefield 6 si rozhodně nemohou vychutnat všichni.
Grafická stránka je doslova ohromující. Detailní modely zbraní, realistické osvětlení, dynamické efekty počasí i kouřové clony vytvářejí atmosféru, která se blíží filmové kvalitě. Při západu slunce, kdy se paprsky lámou mezi troskami budov a v dálce duní dělostřelectvo, si člověk uvědomí, jak daleko herní technologie pokročily. A v některých chvílích budete mít pootevřená ústa a začnete se kochat krajinou, až vás náhle zastaví nepřátelský projektil a vy si uvědomíte, že tohle je válka.
Zvláštní zmínku si zaslouží i zvuk, ten je jednoduše skvělý. Série Battlefield byla vždy proslulá svým fenomenálním audiem a BF6 tuto laťku nejen udržuje, ale místy i překonává. Zvuk střelby je hutný a realistický, exploze burácí s plnou silou a prostorové efekty vám dávají perfektní přehled o tom, odkud přichází nebezpečí. Díky kvalitnímu ozvučení se ocitáte doslova uprostřed bitvy, kdy slyšíte praskání betonu, pískání odražených střel i výkřiky spoluhráčů. Hudební doprovod pak výborně podtrhuje napětí i euforii vítězství.
A nyní se vrátím k tomu, jak jsem již zmínil, že si tento skvost nevychutnají všichni. Můžete totiž mít dobré PC, které si hravě poradí s většinou titulů a dokonce se můžete i usmívat, protože jste si koupili třeba před dvěma lety PC za pár mezd ze zaměstnání nebo několik měsíců šetřeného kapesného od rodičů, ale i tak si hru stejně nemusíte zahrát. Důvod, ptáte se? Ten je jednoduchý a třeba Steam vám jej hned ukáže „Nebyla zjištěna funkce Secure Boot a čip TPM 2.0“. Přesně tak, můžete mít nadupané PC, ale pokud nesplňujete tyto dva zásadní parametry, tak máte prostě smolíka. „Tento produkt vyžaduje pro přístup k některým nebo všem svým částem povolenou funkci Secure Boot (zabezpečené spouštění) a čip TPM 2.0.“ Naštěstí existují cesty, jak tyto prvky, řekněme, obejít, ty zde ale nebudu a nemohu zmiňovat. Proto se budeme držet toho, že si před pořízením hry musíte zkontrolovat, že PC splňuje opravdu všechny požadavky, které hra vyžaduje, a případně se obraťte na profesionální PC servis, který vám pomůže vhodně upgradovat a nastavit vaše PC.
Celkově lze však jasně prohlásit, že Battlefield 6 je triumf návratu ke kořenům. Je to hra, která ctí tradici, přitom působí moderně a s respektem využívá nejnovější technologie. Nabízí jedny z nejlepších zvukových efektů na trhu, skvělou střelbu, ohromující destrukci a pocit opravdové války, jaký jinde nenajdete.
Battlefield 6 je hrou, která dává sérii novou cestu. Přináší přesně to, co jsme od ní chtěli– masivní, intenzivní a audiovizuálně ohromující bitvy, které vás pohltí na dlouhé hodiny. Je to důkaz, že i po letech hledání dokáže série znovu zvednout zbraň a bojovat o prvenství na digitálním bojišti. A tentokrát má skutečně silnou munici. Takže kamarádi, „uvidíme se na bojišti“.
