ENTITY: THE BLACK DAY - náhled

ENTITY: The Black Day – temnota, která si vás najde

2. 6. 2026
Zdroj náhledu: ASD Games Studio

Žánr survival hororu má za sebou dlouhou a výraznou historii napříč videoherním průmyslem. Ikonickým zástupcem tohoto žánru je pak bezesporu série Resident Evil, která definovala jeho základní pravidla, tedy omezené zdroje, důraz na atmosféru a neustálý pocit ohrožení. Pozdější tituly, například Daymare: 1998, se snažily tuto formuli modernizovat a přiblížit ji současnému publiku. Do tohoto kontextu vstupuje i ENTITY: The Black Day, nenápadná novinka od studia ASD Games Studio, která se sice inspiruje klasikou, ale zároveň se pokouší o vlastní interpretaci.

Na první pohled působí hra povědomě. Kamera z pohledu třetí osoby, temné chodby, sbírání munice a opatrný postup vpřed. Jenže už po krátké době začne být zřejmé, že cílem autorů nebylo vytvořit pouhou kopii známých vzorců. ENTITY se vás do svého světa snaží vtáhnout jiným způsobem, který nestojí primárně na akci, ale na psychologii, nejistotě a neustálém pocitu, že svět kolem vás není tak docela stabilní.

Výsledkem je titul, který balancuje mezi poctou klasickým survival hororům a pokusem o něco osobitějšího. Jak tato kombinace funguje v praxi, se podíváme v následujících řádcích.

ENTITY: The Black Day - světlice

Zdroj: ASD Games Studio

ENTITY: The Black Day nabízí příběh, který stojí na atmosféře

Děj hry vás zavede do role Adama, bývalého člena elitní jednotky, který je vyslán do skrytého, opuštěného podzemního komplexu, který je spojován s tajným virologickým  experimentem. Na papíře jde o rutinní misi, tedy zjistit, co se stalo v tajném výzkumném zařízení, podívat se, zda jsou na místě nějací přeživší, a získat citlivá data. Realita je však výrazně temnější.

Už první minuty dávají tušit, že zde probíhal experiment, který se vymkl kontrole a „obrátil se proti svým pánům“. Prostředí je zpustošené, personál zmizel nebo zahynul a ve vzduchu visí nepříjemné napětí. Postupně začínáte skládat dohromady fragmenty příběhu, který je formován skrze záznamy, dokumenty a vizuální stopy. Je ale všechno opravdu takové, jaké se na první dojem zdá? Nebo je pravda ukryta ještě hlouběji, pod povrchem nebo v mysli těch, kteří experiment provedli?

ENTITY: The Black Day nesází na dlouhé cutscény ani přímé vysvětlování, ale spíše na postupné odhalování, které vás nutí dávat si dohromady různé souvislosti. Jednou z nejsilnějších stránek hry není akce z pohledu třetí osoby, ale silná psychologická rovina příběhu. ENTITY si pohrává s vnímáním reality. Objevují se momenty, kdy si nejste jisti, zda to, co vidíte, je skutečné, nebo jen projekce mysli hlavního hrdiny. Tento prvek není v hororových hrách nový, ale zde je využit poměrně důsledně a v některých pasážích opravdu funguje na výbornou. Zároveň si díky tomu začnete klást otázky, které vedou k pochopení samotného příběhu.

Zajímavé je i samotné zpracování hlavní postavy. Adam není tichý protagonista. Reaguje na situace, komentuje dění a místy působí, jako by si uvědomoval víc, než by měl. To dodává příběhu další vrstvu, tedy nutkání klást otázky a budování napětí.

Na druhou stranu je nutné férově přiznat, že samotná dějová linka není nijak zásadně originální. Motiv tajného experimentu a katastrofy v uzavřeném komplexu jsme viděli už mnohokrát. Nicméně nejde o příběh jako takový, ale o formu, jakou je podán.

Zdroj: ASD Games Studio

Hratelnost mezi klasikou a experimentem

Z hlediska hratelnosti se ENTITY drží osvědčených principů, které tu už byly, ale fungují dobře, takže není nutnost je měnit. Z pohledu třetí osoby procházíte jednotlivé lokace, hledáte klíče a předměty, řešíte jednoduché hádanky nebo puzzly, chcete-li, a snažíte se přežít střety s nepřáteli. Tempo je spíše pomalejší a hra vás často nutí postupovat opatrně. Tedy přesně tak, jak tomu u tohoto typu her má být.

Soubojový systém kombinuje střelné zbraně a boj na blízko. Munice je omezená, což automaticky vytváří tlak na rozhodování. Nemůžete zastřelit každého nepřítele, kterého potkáte. Tedy můžete, ale riskujete, že až půjde opravdu do tuhého, tak nebudete mít tolik cenné náboje. Někdy je prostě lepší se vyhnout přímé konfrontaci, jindy riskovat a jindy šetřit náboje na později. Tento prvek funguje velmi dobře a připomíná starší survival horory, kde mělo každé rozhodnutí svoji váhu.

Zajímavým doplňkem jsou brutální dorážecí animace, které lze použít na oslabené protivníky. Ty sice působí efektně, ale po čase se začnou opakovat a ztrácet na působivosti. Přesto dodávají soubojům určitou fyzičnost a agresi, která se do temného tónu hry hodí.

Hra obsahuje i základní crafting. Sbíráte materiály a vyrábíte munici nebo léčivé prostředky. Tento systém není nijak hluboký, ale dobře zapadá do celkového konceptu. Nejde o komplexní RPG mechaniku, spíše o jednoduchý nástroj, který podporuje survival tón hry.

A právě zde je důležité zmínit zásadní fakt, ENTITY není RPG. Nečekejte strom dovedností, levelování ani výraznou možnost upravovat styl hry. Postup je poměrně lineární a hra vás vede předem danou cestou. To může být pro někoho zklamání, ale zároveň to pomáhá udržet tempo a soustředění na atmosféru.

Velmi povedené jsou boss fighty, které uzavírají jednotlivé části hry. Každý boss má vlastní chování a vyžaduje trochu jiný přístup. Tyto momenty patří k nejintenzivnějším v celé hře. Občas ale narazíte na menší problémy s vyvážením, tedy ne přímo s bossy, ale celkovým vyvážením nepřátel, kdy jsou některé souboje zbytečně frustrující, jiné naopak až příliš jednoduché. Variabilita nepřátel je však poměrně strohá, což je rozhodně škoda, protože hra přímo volá po větší rozmanitosti.

Co hru skutečně odlišuje, jsou její experimentální prvky. Některé hádanky pracují s narušením reality, jiné vás nutí přemýšlet jinak, než jste zvyklí. Ne vždy jsou tyto nápady dotažené k dokonalosti, ale přinášejí do hry vítané oživení.

Zdroj: ASD Games Studio

Atmosféra je bezpochyby nejsilnější zbraní ENTITY: The Black Day

Podzemní komplex působí stísněně, temně a nepříjemně. Autorům se velmi dobře povedla prohloubit atmosféra díky práci se světlem a stínem. Poměrně často vás nechají tápat v polotmě a spoléhat se na sluch spíše než pouze na zrak.

Graficky titul poměrně překvapí a zapadá skvěle do moderního pojetí. Prostředí jsou detailní a nasvícení dokáže vytvořit silné momenty. Na druhou stranu se nevyhnete technickým nedostatkům a drobným bugům, občas se vyskytnou slabší textury nebo méně plynulé animace. Nejedná se o nic katastrofálního, ale v některých situacích to tam prostě je.

Zvuková stránka je mimořádně povedená. Místo neustálé hudby hra často pracuje s tichem, které je přerušováno nenápadnými, ale znepokojivými zvuky. Kapání vody, vzdálené kroky nebo neidentifikovatelné ruchy vytvářejí neustálé napětí. Právě díky tomu hra dokáže působit nepříjemně i ve chvílích, kdy se zdánlivě nic neděje.

Dabing je poněkud nevyrovnaný. Některé pasáže působí autenticky, jiné trochu toporně. Není to vyloženě rušivé, ale v kontrastu s jinak silnou atmosférou to může občas vytrhnout ze zážitku.

ENTITY THE BLACK DAY duty

Zdroj: ASD Games Studio

ENTITY: The Black Day je hrou, která má jasnou vizi a sází na ověřené herní mechanismy a hutnou atmosféru. Nesnaží se ohromit rozsahem ani komplexností systémů. Místo toho využívá psychologické napětí a několik originálních nápadů. Hra vyniká především v tom, jak dokáže budovat nepříjemný pocit nejistoty. Není to horor založený na laciných lekačkách, ale spíše na pomalé, plíživé tísni.

Klady
  • velmi silná a hutná atmosféra
  • povedená práce se zvukem a tichem
  • psychologické prvky a narušování reality
  • zajímavé boss fighty
  • originální nápady v rámci žánru
Zápory
  • technická neuhlazenost a drobné bugy
  • jednodušší herní systémy bez větší hloubky
  • nevyrovnané tempo v některých pasážích
  • slabší variabilita nepřátel
Platforma PC
  • Datum vydání 08.01.2026
  • 0.0

    Doporučujeme

    Vizuál

    Audio

    Příběh

    Znovuhratelnost

    Technické zpracování

    Obtížnost

    Petr Polák

    Hraní her jsem propadl už jako dítě v době konzolí NES. Vždy mě lákalo projít hru na 100 %, nevynechat žádné zákoutí a zároveň zkoušet limity jednotlivých titulů, což mi zůstalo i v dospělosti. Následoval přesun k prvním dostupným domácím počítačům, kde jsem hraní naprosto propadl. Největším zážitkem pro mě byla hra Deus Ex, kterou dodnes považuji za kultovní titul, na němž stojí několik moderních herních žánrů. Primárně hraji tahové strategie a hry s tahovými souboji, včetně RPG s otevřeným světem. Nevyhýbám se však ani poctivým akčním řežbám, stealth hrám nebo simulátorům. Jsem také achievement hunter a u většiny her se snažím dosáhnout 100% dokončení. Ve volném čase se věnuji závodění na okruhu se sportovními vozy, posilování nebo partii šachu.