V roce 2006 spatřila světlo světa komedie ze života módy a zobrazila toto atraktivní prostředí tak, jak dosud ještě nikdo před ní. A navíc tehdy hlavně v dámských očích spustila takový zájem, že se z filmu vyklubal obří hit. Ďábel nosí Pradu si tehdy doputoval pro více než 326 milionů dolarů v kinech po celém světě a tento finanční indikátor v současné době znamená jediné – pokus na něj po dvaceti letech navázat.
V době, v níž je na číslech patrné, že návštěvníci kin stále upřednostňují jakousi jistotu zaběhlé značky před zcela neznámými novinkami, bylo jen otázkou času, než kohokoli napadne z nejznámějšího filmu o módě vytvořit pokračování. Přeci jen, globální hity jako Top Gun: Maverick (2022), Star Wars: Síla se probouzí (2015) nebo například Jurský svět (2015) prokázaly, že návrat do oblíbeného filmového světa i po dlouhých letech na fanoušky zdařile funguje a může nastartovat celou navazující sérii.
U některých filmů je ovšem po dlouhé časové odmlce zapotřebí vytvořit tzv. legacy sequel – tedy pokračování, které si z originálu nese pouze značku a nostalgii, ale obsazení je postaveno z nové, povětšinou mladší generace a na režisérskou sesli rovněž usedá někdo jiný. To ovšem není případ novinky Ďábel nosí Pradu 2, což je jejím největším tahákem.
Zdroj: 20 Century Studios
Staré tváře, nová doba
Nejdůležitějším pozitivem nového přídavku do filmů o dynamickém světě módy a bulváru je stejný tvůrčí tým jako v roce 2006. Režisérem zůstává David Frankel (Marley a já, 2008), co vdechl populární komedii život a zařídil, aby se mu do vysněného sequelu vrátila veškerá ikonická jména. Máme tedy zpět bezkonkurenční Meryl Streep (jejíž hlas jsme mohli letos alespoň slyšet ve vynikajícím filmu Spasitel), opět správně uťáplou, ale neústupnou Anne Hathaway (ta se letos objeví v celkem 6! filmech), trochu karikaturního návrháře Stanleyho Tucciho nebo schválně absurdně přehrávající Emily Blunt. Z nováčků se ve vedlejších, ale velmi trefných rolích objeví britský herecký matador Kenneth Branagh (Harry Potter: Tajemná komnata, 2002; Vražda v Orient Expresu, 2017) nebo vystupující herečka Simone Ashley, známá ze seriálů Bridgertonovi (od 2020) a Sexuální výchova (2019–2023) od streamovací platformy Netflix.
Snímek rovnou několikrát přiznává, že v samotném příběhu uteklo skutečných dvacet let. Je tedy nutné se posunout v čase i ohledně aktuálních problémů a výzev v módním světě. Po článcích v tištěném časopise z prvního filmu se zde řeší digitální stopa značek a redakcí, sociální sítě a také třeba úpadek kamenných obchodů. To vše může na první dojem působit příliš nuceně, scénář ovšem kolem těchto aspektů krouží tak, aby do sebe vše zapadalo a divák neměl sebemenší pochybnosti, zda by se bez těchto připomínek dnešní zrychlené doby zcela neobešel.
Zdroj: 20 Century Studios
Stejný příběh, podobné výzvy
Aby synopse filmu vrátila všechny kdysi propojené postavy dohromady, vrací se postava Andy Sachs (Anne Hathaway) opět pod vedení přísné Mirandy (Meryl Streep). To spouští mnoho komických, až absurdních situací, pomrkávajících na nástrahy velkého korporátního prostředí jak pro nováčky, tak i pro zkušené jedince s praxí, kteří ovšem nejsou připraveni na to, co je ve staronovém prostředí může čekat. Film tak trochu s nadsázkou připomíná všem lidem pracujícím v divokém světě současných služeb, jak může být pracovní život náročný i ve chvíli, kdy jsou přesvědčeni, že odvádí svou nejlepší práci. V těchto momentech Ďábel nosí Pradu 2 připomíná, že ani jeho předchůdce nebyl před lety čistokrevnou komedií, ale uměl zahrát také na dramatickou notu.
Zpomalená, nebo zrychlená doba?
Výše bylo již několikrát zmíněno, že se film musí v mnoha aspektech přizpůsobit zrychlené době, která zapříčinila po dvaceti letech od jedničky nejednu zásadní změnu. Některé změny jsou pozitivní, některé méně, tento soud lze však považovat za více než subjektivní. V čem se ale naopak svět silně zpomalil, je stárnutí hlavního hereckého ansámblu. I proto vznikla možnost vytvořit dvojku se stejnou partou herců. Je zcela zřejmé, že některé známky stáří vykazují všichni zúčastnění, ale je také nutné podotknout, že současný svět lékařství, kosmetiky a mnohem většího apelu na zdravý životní styl umožňují třiaačtyřicetileté Anne Hathaway vypadat, jako kdyby právě oslavila třicetiny. A hned ji divák mnohem více věří onu dravost a odhodlání v profesním prostředí, za něž schovává dlouhodobou vnitřní osamělost. Může zůstávat předmětem spekulací, zda někteří herečtí zástupci vypadají stále neuvěřitelně mladě pouze přirozenou cestou, ale ruku na srdce – v jakém jiném filmu je více zapotřebí působit řádně atraktivně než ve snímku o nejvyšších sférách světové módy.
Ďábel nosí Pradu 2 vzbuzoval při prvním oznámení podezření, zda je jeho vzniku vůbec zapotřebí. Naštěstí si směle obhajuje svou pozici mezi povedenými komediálními dramaty letošního roku a ukazuje, jak může být film z módního prostředí, kde jsou veškeré mužské postavy pouze těmi vedlejšími, atraktivní i mimo ženské obecenstvo. Snímek je herecky naprosto bezkonkurenční, vizuálně přitažlivý a přináší také jedno velké hudební překvapení, u něhož je skvělé, že stále zůstává drženo pod pokličkou – koho zajímá, musí zkrátka vyrazit do kina.
