Žraločí smršť (v originále Thrash) představuje přesně to, co napovídá název jako takový. Háček tentokrát není na rybářském prutu, ale v celkovém provedení, které může leckterého diváka překvapit jak v dobrém, tak ve zlém. Katastrofický thriller od streamovací služby Netflix se tak pouští do nebezpečných vod krvelačných fanoušků a snaží se ukojit jejich žízeň po pořádném žraločím masakru.
Jak dostat žraloky tam, kam je potřeba?
Scénář si nedělá velkou hlavu s logikou jednotlivých události a představuje jednoduchou myšlenku. Blíží se mořský hurikán, který způsobí zdánlivě nekonečný déšť. Kvůli tomu se začne zvedat mořská hladina a přímořské město Annieville je pomalu zaplavováno. Tento jednoduchý scénář přírodní katastrofy využívá například webtoonová série Leviatan, kdy ale déšť změní svět kompletně. Žraločí smršť sice referuje ke zvedající se hladině, nicméně ona voda je pouze krátkodobý efekt a za pár hodin je vše zase v pořádku.
Snímek jako takový sice spadá do žánru katastrofických filmů, ale ona katastrofa nehraje takovou roli. Hurikán Henry, který je klasifikován jako úkaz přesahující pátý stupeň Fujitovy škály. Následky tedy mají být obrovský, nicméně hurikán jako takový je pouze nástrojem pro to, jak dostat do ulic města žraloky bělavé. Ti v okamžiku dostatečně vysoké hladiny začnou brázdit mělké vody a hledat kořist.
Zdroj: Netflix
Žraloci koušou, ale nezabíjí
Přestože má jít o Žraločí smršť, tak sice spoustu žraloků dostaneme, nicméně jejich přítomnost je pouze na pozadí. Chování těchto nebezpečných predátorů ve fiktivním díle poměrně odpovídá chování žraloků bělavých v realitě. Pokud budeme vycházet ze studií od NOAA Fisheries a Floridského Muzea, tak mělké kalné vody, nárazová útočnost a reakce na vnější vjemy odpovídají žraločímu chování. V tomto ohledu se režisér a scénárista Tommy Wirkola postaral o alespoň nějaké faktické ukotvení realističnosti.
Příklon k realističnosti ale nedoprovází chování lidí a shody náhod, které se v tomto žánru stávají velmi častými. První setkaní se žraloky je relativně drsnější a vyobrazí predátory jako opravdové hrozby číhající v nebezpečných vodách. Po úvodních fatalitách nepřijde žádný další masakr. Ona smršť je maximálně v počtu žraloků, kterých film ukáže desítky. Aktivita a reálnou hrozbu vykazují pouze nižší jednotky kusů. Principem pak závěrečná část příběhu nedává smysl, jelikož přemožení/zabití jednoho či dvou kusů nevyřeší aktuální problém. I přesto je film ukončen bez jakéhokoliv vyřešení dané situace. Závěrečná scéna sice nechává otevřená vrátka, ale s diváckým přijetím filmu na tom pravděpodobně nesejde a pokračovat se v tomto příběhu nikdy nebude.
Zdroj: Netflix
Scénář je nebezpečnější než žraločí čelisti
Hlavních postav zde máme rovnou několik. Jednou ze sledovaných obětí hurikánu je Lisa, kterou ztvárnila Phoebe Dynevor. Jde o mladou ženu z New Yorku, která je těhotná a plánuje opustit město. Přírodní katastrofa jí v tom zabrání a pošle ji do boje o přežití. Mladá žena v nesnázích pravděpodobně není dostatečně zajímavá jako oběť a tak je potřeba do příběhu zakomponovat postavu, která může kdykoliv porodit. Cíleným efektem pak má být větší soucítění s člověkem v ohrožení, nicméně pokud se tento scénář opakuje často (finále seriálu Hra na oliheň či filmový Eden), tak se těžko emoce trefí do správného místa.
Originalitou Žraločí smršť také nepřekypuje, neboť celý efekt zvedající se hladiny využila nedávná Potopa světa. Samotné ohrožení tak přichází pouze ze strany žraloků bělavých. Toho si je vědom pouze Dr. Dale Edwards (Djimon Hounsou), který se zabývá studiem těchto tvorů. Přestože je v bezpečné oblasti, tak se vydává do centra dění, neboť jeho neteř Dakota (Whitney Peak) je také jednou z uvězněných v zaplavené oblasti. Whitney, která se v letošním roce ukáže ještě ve filmové adaptaci knihy Hunger Games: Úsvit sklizně, jako jediná opodstatněně jedná v krizové situaci, do které je postavena.
Obě ženy jsou ve stejné lokalitě a jejich pokus o záchranu je hlavní výplní filmu. Nicméně žraloci nepředstavují takové riziko jako blížící se porod. Na druhé straně jsou pak tři děti, které jsou v neustálém obklíčení několika žraloků. Jak již bylo řečeno, žádná žraločí smršť plná mrtvol, krve a roztrhaných částí těl se nekoná a žraloci si poklidně plují kolem. Zneškodění toho nejbližšího predátora je očividně pro tvůrčí tým dostatečným vyvrcholením, ale příběhově postrádá jakýkoliv krok, který by diváka dostal z boje o přežití až do bezpečného konce.
Žraločí smršť se snaží představit žraloky jako velké nebezpečí, ale mimo úmrtí bezvýznamných a bezejmenných postav nemají žádné prvky děsivosti. Katastrofická rozbuška odezní velmi rychle a mimo nárazový příval vody nemá na zbytek příběhu potřebný vliv. Postavy nejsou tak hloupé, jak tomu bývá zvykem u tohoto typu filmů, ale stále jde o nezajímavé figurky, které nevzbuzují téměř žádné emoce. Žraloci jsou věrohodněji zpracováni, ale nemají jak zúročit svoje silné vlastnosti predátora. Temnější atmosféra funguje jen díky tomu, že se děj odehrává převážně v noci a v zakalené vodě. Prvky hororu či nebezpečí ale do výsledného produktu propsány nejsou.
