Studio Crimson Dusk není jméno, které by zatím rezonovalo herním světem jako obří AAA vydavatelé, ale právě proto je zajímavé sledovat, co dokáže. Homura Hime totiž vznikla původně jako studentský projekt, což je informace, která člověku během hraní neustále běží hlavou. Někdy v pozitivním smyslu, jindy trochu méně. Na jednu stranu je vidět obrovské nadšení, kreativita a chuť udělat něco stylového, na druhou stranu se občas projeví i typická „studentská neuhlazenost“.
Crimson Dusk se rozhodli vsadit na kombinaci rychlé akce, anime estetiky a poměrně náročného soubojového systému. A i když je jasné, že nejde o dokonalé dílo, je stejně tak zřejmé, že ambice tu rozhodně nechybí. Tenhle titul nechce být jen „další indie akce“ – chce zaujmout, ohromit a ideálně vás i párkrát pořádně naštvat.
Démoni, emoce a svět na pokraji nervového zhroucení
Příběh Homura Hime se točí kolem světa, kde lidské emoce mají poněkud nepříjemný vedlejší efekt. Když někdo zemře s příliš silnými negativními pocity, nezůstane po něm jen smutek, ale vznikne archdémon. A tihle archdémoni nemají zrovna mírumilovné ambice. Místo toho se rozhodnou svět spíš rozebrat na kousky.
Do této situace vstupuje Homura Hime, exorcistka, která má za úkol tyto problémy řešit. A „řešit“ zde znamená především rozsekat, spálit a rozprášit. Příběh se snaží působit vážně a místy i filozoficky, pracuje s tématy ztráty, bolesti a lidských emocí, ale zároveň nikdy úplně neopustí svůj anime tón. Výsledkem je zvláštní směs melancholie a akce, která někdy funguje překvapivě dobře a jindy působí trochu přehnaně dramaticky.
Nejde o příběh, který by vás donutil nad ním přemýšlet ještě týden po dohrání, ale rozhodně má své momenty. Hlavně v souvislosti s bossy, jejichž minulost a motivace dodávají soubojům větší váhu, než by člověk na první pohled čekal.
Styl, emoce a trochu toho anime dramatu
Hlavní hrdinka Homura Hime je přesně taková, jakou byste „plamennou exorcistku“ čekali. Je silná, sebevědomá a její řešení problémů je velmi přímočaré. Pokud něco existuje a nemělo by, pravděpodobně to přestane existovat během několika sekund. Přesto nepůsobí úplně ploše, protože titul se snaží naznačit i její vnitřní motivace a vztah k tomu, co dělá.
Vedle ní stojí Ann, která plní roli jakéhosi průvodce a podpory. Je to typ postavy, která pomáhá držet příběh pohromadě a zároveň vám dává potřebné informace, aniž by to působilo vyloženě rušivě.
Nejzajímavější jsou ale samotní archdémoni, kteří tvoří jednu z nejsilnějších částí celého titulu. Každý z nich reprezentuje určitou emoci, což se promítá nejen do jejich chování, ale i do vizuálního designu a celkové prezentace. Mají vlastní osobnost, styl komunikace i unikátní soubojové mechaniky, které vás nutí neustále měnit přístup a přizpůsobovat se. Díky tomu nepůsobí jen jako náhodní bossové vložení do hry kvůli obtížnosti, ale jako skutečné postavy s vlastní historií, motivací a vnitřním konfliktem. Právě tahle kombinace dává soubojům větší hloubku a dělá je mnohem zapamatovatelnějšími, protože nejde jen o to vyhrát, ale i pochopit, proti komu vlastně stojíte a co ho k boji vedlo.
Chaos, který dává smysl (většinou)
Gameplay je bez debat nejsilnější stránkou celého herního titulu. Homura Hime kombinuje prvky hack & slash a bullet hell stylu, což znamená jediné – obrazovka je často plná efektů, útoků a projektilů, které se vás vizuálně snaží zabít.
Soubojový systém je rychlý, plynulý a poměrně náročný. Nestačí jen bezhlavě mačkat tlačítka, protože Homure Hime vás za to rychle potrestá. Je potřeba správně načasovat útoky, vyhýbat se, využívat parry a hlavně si udržet přehled v tom, co se děje kolem vás. A to není vždy jednoduché, protože vizuální chaos je občas opravdu intenzivní.
Velkou roli hraje také ekonomika, založená na měně zvané konpeito. Tyto barevné „bonbónky“ získáváte během hraní a následně je můžete utrácet v obchodě. Ten se objevuje mezi jednotlivými částmi hry a nabízí různé upgrady, schopnosti nebo vylepšení, které vám pomohou přežít další výzvy.
Obchodníci zde působí jako typické anime postavy – trochu zvláštní, lehce tajemní a rozhodně zapamatovatelní. Nabídka zahrnuje jak praktické upgrady, tak věci, které vám umožní přizpůsobit si herní styl. Někdy máte pocit, že máte konpeita dostatek, jindy naopak zoufale šetříte na jednu konkrétní schopnost. Balanc není úplně perfektní, ale nikdy není natolik špatný, aby kazil celkový zážitek.
Schopnosti a boj – když exorcismus znamená absolutní destrukci
Homura Hime není žádná začátečnice. Její schopnosti zahrnují širokou škálu útoků, od rychlých komb až po silné speciální schopnosti. Důležitou součástí hratelnosti je možnost řetězit útoky, vytvářet komba a využívat různé techniky k maximalizaci poškození.
Velmi důležitý je pohyb. Dodge není jen doplněk, ale základní nástroj k přežití. Stejně tak parry, které vám umožní nejen se bránit, ale i připravit si nepřátele pro protiútok. Postupem času si odemykáte další schopnosti, které rozšiřují možnosti boje, a dávají vám tak větší kontrolu nad situací.
Soubojový systém odměňuje hráče, kteří jsou ochotni experimentovat a učit se. Pokud se do něj dostanete, působí neuvěřitelně uspokojivě. Pokud ne, titul vám to dá velmi rychle najevo – většinou formou rychlé smrti.
Zdroj: Crimson Dusk
Vizuální stránka a hudba – styl nade vše
Vizuálně titul sází na výrazný anime styl s jasnými barvami a efekty, které někdy hraničí až s nepřehledností, zvlášť ve vypjatých soubojích. Exploze, útoky a speciální schopnosti často zaplní obrazovku natolik, že občas spíš tušíte, co se děje, než že byste to měli plně pod kontrolou. Na druhou stranu právě tahle vizuální přehnanost vytváří silný dojem a dodává soubojům energii i dynamiku.Design postav pak rozhodně nezaostává za zbytkem hry, protože každý boss je unikátní, výrazný a snadno zapamatovatelný, což pomáhá budovat celkovou identitu.
Prostředí jako takové je ale trochu nevyrovnané, protože zatímco některé lokace působí atmosféricky a dokážou vás vtáhnout do děje, jiné jsou spíš průměrné a nepříliš výrazné. Hudební doprovod si naštěstí drží stabilní kvalitu a dobře podporuje jak akční, tak klidnější momenty. Během soubojů dodává tempo a napětí, zatímco mimo ně pomáhá budovat atmosféru světa. Nejde sice o soundtrack, který byste nutně poslouchali samostatně, ale v rámci hry funguje spolehlivě a dotváří celkový zážitek.
Homura Hime není perfektní hra a ani se o to vlastně úplně nesnaží, což je na ní svým zvláštním způsobem sympatické. Má své nedostatky, ať už jde o příběh, který občas sklouzává k až přehnanému anime dramatu, ne vždy ideálně vyvážený systém vylepšení nebo momenty, kdy se obrazovka promění v takovou barevnou explozi efektů, že spíš hádáte, co se právě děje, než že byste to měli pevně pod kontrolou. Na druhou stranu ale nabízí něco, co se nedá tak snadno přehlédnout. Syrovou energii, výrazný styl a především zábavný, rychlý a návykový soubojový systém, který vás nutí se zlepšovat. Je to přesně ten typ hry, která vás dokáže frustrovat, protože víte, že jste umřeli vlastní chybou, ale zároveň vás donutí okamžitě zmáčknout „retry“ a jít do toho znovu. A právě to je často známka toho, že něco funguje tak, jak má. Crimson Dusk tímhle titulem ukázali, že mají talent i odvahu experimentovat, a i když jejich první větší projekt není bezchybný, rozhodně stojí za pozornost. Pokud máte rádi rychlé akční hry, výzvu a výraznou anime estetiku, Homura Hime vám má co nabídnout, jen je potřeba počítat s tím, že vám občas dá pořádně zabrat. V tom však spočívá její největší kouzlo.
