Pamatuji si to jako by to bylo dnes. Psal se rok 2001, kdy jsem byl studentem prvního ročníku obchodní akademie, rok, kdy proběhl útok na dvojčata, a zároveň rok, kdy borci z Volition dali světu základní kámen franšízy, nebojím se říci universa, Red Faction.
Kdo to spáchal?
Red Faction nám, jak jsem psal výše, naservírovali Volition pod křídly vydavatele THQ, přičemž hra se podívala na všechny zásadní platformy své doby, přičemž asi nejzajímavější je její port na Nokii N-Gage, který zařídily Monkeystone Games. Pokud jste tedy v té době hráli, patrně jste se s nějakou verzí setkali.
Zdroj: Deep Silver
Kdo jste a proč mě to má zajímat?
Red Faction by byla v podstatě naprosto klasickou FPS své doby, tedy ve své době s výbornou, dnes již lehce špatně zestárlou, grafikou, lineárním postupem a příběhem o vzpouře proti korporátu. Nicméně měla trumf v ruce, a to trumf naprosto dechberoucí, Geo-Mod Engine. Přesně si pamatuji (hodiny!!!) strávené v demo místnosti, kdy jsem raketometem zkoumal, kam až se lze prokutat. Tříštění skla, rozbíjení stěn, hloubení tunelů. Samozřejmě dnes již celá záležitost postrádá lesku, protože si hráč uvědomuje, že tyhle možnosti reálně využije jen velmi zřídka, přičemž je k tomu poměrně jednoznačně naveden, ale tenkrát? To bylo prostě wow. Absolutní pecka a pomyslný vrchol technologie i imerze. Zároveň se rozvoj tohoto prvku stal pro následující díly do značné míry signifikantním a mnohem důrazněji se s ním pracovalo. Co začalo jako proražení stěny tunelu kvůli postupu, pokračovalo do podoby zkázy celých základen, ale zpět k prvopočátkům.
Jako z Total Recall?
Jste Parker, obyčejný chlapík, který přiletěl na rudou planetu začít nový život pod vlajkou těžebního molochu Ultor Corporation někdy kolem roku 2070. A protože Parker nemá bílý límeček, šel makat rovnou do dolů. Bohužel už krátce po příletu zjišťuje, že vesmírné doly si s těmi na konfliktní diamanty moc nezadají a celá korporace je vede spíš jako gulag než jako místo, kde si za poctivou práci ve slušných podmínkách vyděláte na pohodlný život. V dolech se navíc začíná šířit podivná nákaza, což nuzným podmínkám příliš neprospívá. Zoufalá situace dala zrod hnutí známému jako Red Faction, se kterým Parker brzy bude mít co do činění. Po vcelku atmosférickém intru tak začíná cesta za svobodou pro sebe i ostatní, přičemž dojde i na několik překvapení. Ok, bavíme se o hře, která má již na hrbu přes dva křížky, takže na spoilery kašlu. Divili jste se motorovce na Marsu v Doomu? Tak tady jsou ponorky.
Zdroj: Deep Silver
Dá se to hrát?
Dá. Dokonce velmi dobře. Ovládání je vcelku klasické, takže se to hraje jako soudobé moderní FPS. Zbraně mají sekundární mód a jejich používání je v pohodě. Pohyb je také naprosto v klidu. Hráč nebojuje s kamerou, nelogickými mechanismy ani nutností specifických komb, které by se musel složitě učit. Cesta je koridor, takže na Marsu jste rázem jako doma. Samozřejmě jsou zde problémy s obrazem, protože hra byla navržena a optimalizována na CRT monitory, takže dnes bojuje s ořezem obrazu. Pokud ovšem dokážete tohle překousnout, dá se na moderním systému pohodově spustit i hrát. Já si ji koupil normálně na Steamu a prostě jen spustil a hrál. Odpadá tak nutnost glitchování nebo komunitních patchů, což považuji za velikou výhodu.
Jinak na hráče čeká víceméně klasická cesta FPS hrou své doby, kdy některé mechanismy nebyly ještě dotaženy do dnešních standardů. To znamená, že máte k dispozici vcelku očekávatelný arzenál zbraní vybavených navíc sekundárním módem, přičemž přestřelky jsou spíše četné než taktické a protivníci neoplývají inteligencí, ani se ji nepokoušejí předstírat. Prostě zážitek ze střetů dá vzpomenout spíše původní Half-Life než F.E.A.R.
Nicméně stále je zde možnost hrátek s destrukcí, což hru prostě oživuje a zpestřuje. Popisovaná ponorková sekvence je spíše na úrovni on-rail misí z Call of Duty, přičemž patří k nejvíce frustrujícím momentům z hraní v dnešní době, neboť je spojena s bugem (pohrobkem technologií) v podobě ponorky vybuchující při sebemenším poškození, mnohdy i jen kontaktu s vodní hladinou v průběhu cut scény s jeřábem, což je prostě jen frustrující. Naštěstí žijeme v době YouTube, takže možnost fixu existuje a nemusíte ani psát do Irenina koutku zoufalců.
Proč se k tomu mám vracet? Protože je to velmi dobře hratelná hra s dodnes akceptovatelnou grafikou, která nestojí na Steamu v bundlu s ostatními díly skoro nic. Navíc ve své době představila opravdu zajímavou technologii a nebývalou dávku imerze. Vždyť si vzpomeňte na ostatní hry ze stejného roku, které třeba příběhově hrály vyšší ligu, ale technologicky Red Faction nesahaly ani po kotníky těžkých, půdou Marsu obarvených hornických bot. A proto vlastně máme staré hry rádi, no ne?
článek pro Gaming Professors napsal Vladimír Klosse.
