
Bioshock 2 – Bioshock podruhé nebo Bioshock na druhou?
Úspěch si žádá přídavek, řekli si zřejmě vývojáři z 2K Marin po bouři, kterou vyvolal původní Bioshock, a v únoru roku 2010 nadělili hráčům přesně to, co si žádali.
S videohrami jsem začínal před více než třemi dekádami, kdy jsem byl v rámci PC kroužku na základní škole staršími spolužáky seznámen se Stunts. Pokračoval jsem na klonu FAMICONU, videoherním systému LIKO na žluté cartridge. Nicméně skutečně formativní bylo první PC, po kterém následovalo PS 2, PS 3, Xbox One, Xbox Series X. Na hrách oceňuji především příběh a imerzi. Na každém PC jsem měl a mám vždy nainstalovanou Original War a Fallout Tactics.

Úspěch si žádá přídavek, řekli si zřejmě vývojáři z 2K Marin po bouři, kterou vyvolal původní Bioshock, a v únoru roku 2010 nadělili hráčům přesně to, co si žádali.

Pamatuji si to jako by to bylo dnes. Psal se rok 2001, kdy jsem byl studentem prvního ročníku obchodní akademie, rok, kdy proběhl útok na dvojčata, a zároveň rok, kdy borci z Volition dali světu základní kámen franšízy, nebojím se říci universa, Red Faction.

Je tomu již těžko uvěřitelných 18 let, co jsem, jakožto druhým rokem zaměstnaný a nabušený počítač splácející pařan, hltal každé info o té hře. Jmenovala se Bioshock.

Pokud se, drazí čtenáři, počítáte již mezi veterány pamatující dobu 2,5D enginů, které nám svého času servírovaly jednu akční laskominu za druhou, či jste alespoň fanoušky retra jako řemen, nyní byste měli zbystřit.

Máte v životě místa, na která se prostě rádi vracíte, protože jejich atmosféra je nenapodobitelná a jsou spojená s částí života, na niž už možná se slzou v oku občas vzpomínáte?

Občas prostě máte chuť být trochu jiní, nechcete mainstream, casual záležitosti a vysoce stylizovanou, avšak stále jaksi béčkovou akci, byť zabalenou do atraktivního grafického kabátku.

(Pro lepší zážitek doporučuji číst s ruským akcentem, pozn. autora)Byla kdysi jedna taková smutná supervelmoc, bohužel na té druhé straně planety, kterou jsou s námi nuceni sdílet medvídci koala a ostatní havěť.

Pamatujete ta školní léta? Nekonečné hodiny v lavici, algebra motající hlavu, učitelka vyprávějící o úžasném belgickém spisovateli, jehož jméno si snad nemůže pamatovat ani ona.

Nadešel čas abych zalovil v přihrádce s letitými UMD disky pro magickou konzoli Sony PSP, a tentokrát jsem si pro vás, milí čtenáři, připravil závodní titul, se kterým jsem osobně strávil desítky hodin.

Pamatuji si ten den, jako by to bylo včera. Sychravý podzimní podvečer, prohlížím si balík her na PSP, které jsem obdržel spolu s ohmatanou konzolí od někoho, kdo se chtěl v životě posunout směrem k důležitějším výzvám, než je letitá kapesní konzole.

Úvodem recenze na dílko UBOAT od Deep Water Studios bych rád uvedl, že nejsem největší fanda „simulátorů“ na světě. Hra má být zábavná, edukativní software má být pro změnu komplexní a maximálně realistický.
Léta Páně 2017 společnost Ubisoft vypustila do světa Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands – taktickou open world akční hru z pohledu třetí (a občas i první) osoby, v níž si to můžete takříkajíc rozdat s jedním obrovským drogovým kartelem, který fakticky ovládá fiktivní Bolívii.

Po Falloutu 3, který udělal obrovský skok v rámci série, přišel rok 2010, kdy nám Obsidian Entertainment naservírovali hutný nášup v podobě Fallout: New Vegas. A že se děly velké věci!

Jedna z opravdu velkých revolucí v herním světě se odehrála v roce 2008, kdy společnost Bethesda Softworks uvedla další díl ze série Fallout, ovšem viděný v kompletně nové perspektivě.