Total Conflict Resistance - vzdávám se

Total Conflict: Resistance – Mount & Blade v 21. století

10. 7. 2024
Zdroj náhledu: Thunder Devs.

Jsou hry, které o svou hráčskou komunitu přijdou rychleji, než se naše planeta otočí kolem slunce. Poté jsou hry, které jsou tu s námi mnoho let, těší se dlouhé podpoře i řadě ocenění a hráči na ně ani po dekádě nenechají dopustit. Takové tituly se též čas od času stávají základním stavebním kamenem pro celý žánr, když se jejich úspěchem inspirují malá i velká studia, která se na něj následně snaží navázat. Například dlouhotrvající vlnu survival zombie her kdysi spustil DayZ, tehdy ještě jako komunitní modifikace na Arma 2. Vidíte? Stačilo tak málo!

Podobný příběh se týká i Total Conflict: Resistance od Thunder Devs. Pro vývojáře posloužila jako inspirace a předloha populární středověká série Mount & Blade z dílny tureckého studia TaleWorlds Entertainment, která je známá velkými bitvami i poměrně slušnou svobodou, kterou hráči v ve svém herním světě nabízí. Čistě singleplayerová hra, o které si dnes počtete, je unikátní v tom, že se ozkoušený a úspěšný koncept Mount & Blade pokouší aplikovat na bojiště 21. století. Ten přítomný čas v předchozí větě je schválně, jelikož hra je stále ve stádiu předběžného přístupu a do plného vydání jí ještě kousek zbývá. Což přineslo i jednu nemilou kontroverzi, o které si ale povíme až na konci.

Asi vás nepřekvapí, že Total Conflict: Resistance v této fázi vývoje ještě nedisponuje vším slibovaným hratelným obsahem. Dobrou zprávou je, že to nejzásadnější pro klasický Mount & Blade zážitek už ve hře najdete. Mám však pro vás hned na začátek velké varování – hra nepodporuje českou klávesnici, tudíž pro její správné hraní je nezbytně nutné, abyste přepnuli na tu anglickou! Bez toho by pro vás bylo velitelské rozhraní prakticky nepoužitelné.

Před dávnými časy, v předalekém souostroví…

Total Conflict: Resistance vás zavede do Cambridie, středně velkého souostroví, které vstoupilo do moderní éry špatnou nohou a balkanizovalo se na mnoho malých státečků, které si jdou vzájemně po krku. Ačkoliv jsou často odlišné ideologicky, v zásadě pro vás budou důležité jen tři proměnné – zdali stát inklinuje k Západu, k Východu, či je součástí „třetího světa“. To totiž bude přímo ovlivňovat, s jakou výzbrojí a technikou budete pracovat, což se projeví zejména v pozdní fázi hry.

Hra momentálně nabízí tři herní módy, ve kterých můžete rozsévat olovo. První z nich je Quick Battle (rychlá bitva), do níž průměrný hráč zavítá zhruba dvakrát – poprvé ze zvědavosti a podruhé, když se omylem překlikne v menu. Hra vám sama náhodně vybere jednotky, mapu i nepřátele, proti kterým svedete jednorázovou bitvu. Nic víc v tom nehledejte, hráč sám o sobě nemá žádnou kontrolu nad tím, jaký druh scénáře si zahraje, tudíž se jedná asi o nejméně zajímavou část obsahu, který hra nabízí. Rychlou bitvu mohou ocenit snad pouze nováčkové, kteří se tímto způsobem mohou seznámit se základními mechanikami hry.

O dost zajímavějším konceptem je Tactical Campaign (taktická kampaň). V tomto druhu kampaně se kompletně oprostíte od strategické části hry a budete pouze vybojovávat jednu bitvu za druhou pod vlajkou vašeho zvoleného národa. Čím více bitev odehrajete, tím více prostředků dostanete, a za ně si následně můžete odemykat lepší jednotky a vozidla. Samozřejmě proti vám budou postupem času stát i těžší a lépe vyzbrojení nepřátelé, takže pokud vydržíte dostatečně dlouho, dostanete se od malých přestřelek milicionářů až k velkým vševojskovým bitvám. Pokud zrovna nemáte náladu na to, hrát si na stratéga, a zajímá vás primárně velení v poli, tak se v taktické kampani určitě vyřádíte. Přece jen, pokud něco pokazíte nebo vás vaše zvolená frakce přestane bavit, výhodou tohoto módu je i to, že vás nebude stát mnoho času začít odznova.

Posledním momentálně hratelným obsahem je Global Campaign (globální kampaň), kterou můžete, dle své libosti a uvážení, začít mezi lety 2024 až 2028 (s těmi dávnými časy jsem vám kecal) za vámi vybraný národ. Váš cíl? Sjednotit rozvrácené souostroví pod svou vlajku. Na výběr máte osmnáct různých států, které jsou unikátně situovány, takže rozhodně chvíli zabere, než vám dojdou variace scénářů. Na začátek vám hra umožní i komplexnější nastavení obtížnost, jako počet rebelů či úroveň přesnosti střelby spojeneckých jednotek. Total Conflict: Resistance má momentálně slíbené další dvě kampaně, které v současné verzi hry dostupné nejsou – 2019, která se odehrává lehce před globální kampaní a PMC, v níž budete velet žoldákům. Jelikož jádro hry stojí na globální kampani, budeme se dále bavit primárně o ní. Přece jen, právě zde je nejvíce cítit ten odkaz Mount & Blade, o kterém jsem na začátku psal. Tak jo, připraveni? Jdeme na to!

Zdroj: Thunder Devs.

Cambridijské elegie

Dobrá. Představte si, že jste poprvé zapnuli (znovu zdůrazňuji, po přepnutí české klávesnice na anglickou) globální kampaň. Zcela jistě si všimnete, že na rozdíl od Mount & Blade neovládáte jednu postavu se svou družinou, ale vojenské útvary a města, která tvoří váš stát. Už totiž nejste středověký dobrodruh, ale el presidente, jehož posláním bude dovést svůj národ na vrchol potravního řetězce. Na strategické mapě budete řešit výstavbu budov, management surovin a výroby, nákupy přes trh, diplomacii, výzkum, rekrutování nových jednotek a přesuny vojsk. Každé město má svou vlastní ekonomiku a pro správný chod státu budete muset plánovat vždy o pár kroků dopředu, s určitou dávkou mikromanagementu. Bude pro vás totiž extrémně zásadní, aby vaše města disponovala vším, co potřebují – totéž platí o vašich vojácích, kteří si budou brát novou výzbroj a výstroj z městských skladů.

Své odvážné bojovníky si můžete pečlivě upravit skrz editor jednotek, což je něco, co hráči dlouhodobě (a neúspěšně) u her Mount & Blade žádali. Pokud jste ochotni této části věnovat čas, odměnou vám bude nejen pěkně vypadající, ale v ideálním případě i lépe vybavená armáda, což vám dá výhodu nad standardními jednotkami umělé inteligence, kterým budete čelit. Samozřejmě je nutné mít odpovídající zásoby na skladech, a jelikož pravděpodobně nedovedete vyrábět vše potřebné, budete muset čas od času zavítat na trh a nakoupit zbraně od ostatních států. S nimi můžete dále interagovat skrz diplomacii, ať už v pozitivním, nebo v negativním slova smyslu. V ideálním případě se vám povede kolem sebe vytvořit blok názorově stejných zemí, s nimiž si budete pomáhat při eliminaci méně přátelských ostrovanů a od kterých zároveň budete nakupovat to, co vám zrovna bude chybět na skladě.

Jakmile se rozezní bubny války a vaše regimenty se střetnou s těmi nepřátelskými, hra se přepne ze strategické mapy na taktickou. V tu chvíli se vtělíte do velitele vašich vojáků a bude na vás bitvu dotáhnout k vítězství. Samozřejmě, pokud si dostatečně věříte, nechce se vám bojovat či je podle vás bitva předem prohraná, můžete nechat hru vyhodnotit souboj automaticky, ale správný lídr vede zpředu, ne? Ve vašem případě povedete skrz velitelské rozhraní, které je, co se kamery týče, prozatím značně neohrabané a má velké štěstí, že mapy nejsou dost velké na to, aby se na nich člověk ztratil. V něm budete vydávat základní rozkazy vašim jednotkám, rozděleným do družstev. Když zrovna nevelíte, můžete si zahrát na Harbingera z Mass Effectu a převzít přímou kontrolu nad jakýmkoliv z vašich vojáků, což je nejúčinnější způsob, jak poslat co nejvíce nepřátel na onen svět. Pokud máte dostatek prostředků, v bitvě vás může podpořit dělostřelectvo či letectvo, ale reálně budete rádi především za cokoliv s pancířem a pásy, jelikož obrněná technika radikálně zvyšuje (či snižuje) vaše šance na vítězství. A po dobojování hurá zpátky na strategickou mapu, doplnit stavy a výzbroj a najít další nepřátele! Nezapomeňte však na výzkum nových zázraků techniky, jelikož s pouhopouhou M113 moc velké divadlo proti T-72 neuděláte.

Konec dobrý, ale ne vše dobré

Teď je ale třeba si nalít čistého vína. Že hra stále neobsahuje všechen slíbený obsah, jsme si již říkali, pravděpodobně vás taktéž nepřekvapí, že ve svém stavu předběžného přístupu obsahuje nedokonalosti a čas od času se v ní něco nečekaně rozbije – já měl například první hodinu problém zapnout taktickou kampaň, aniž bych se po delším načítání vracel bez úspěchu zpátky do menu. To vše se dá od beta verze a malého vývojářského studia tolerovat a pravděpodobně dojde časem k nápravě.

Pokud je zde však něco, co odpustit nelze, pak je to vydání prvního datadisku, nesoucího název „Eastern Airborne Forces“, který přidává do hry výsadkové síly pro socialistické státy. Ačkoliv se jedná o kvalitativně dobrý obsah za přijatelnou cenu, pozorné oko čtenáře si nejednou všimlo, že zde mluvíme o hře, která ještě oficiálně nevyšla. To, že zatímco základní hra stále čeká na dokončení, vývojáři již prodávají další dodatečný obsah, si lze morálně ospravedlnit snad jen tím, že se jedná o malé vývojářské studio potřebující další finance. I tak se ale jedná o praktiku, u které bude lepší, když zůstane izolovaným případem – už tak je trh zahlcen polotovary.

Kolem a kolem, nelze popřít, že ze všech herních titulů, které se kdy inspirovaly sérií Mount & Blade, je Total Conflict: Resistance nejpovedenější kousek. V této fázi vývoje již pro hru není problémem chybějící obsah, toho zde naleznete pro hodiny zábavy dostatek, ale přítomné bugy a ne úplně ideální rozhraní, které si zaslouží více práce. Pokud jste zvyklí na nedopečený stav předběžných titulů, nenajdete zde nic zásadního, co by vás mohlo odradit. Ti, kdo čekají úplný a hladký zážitek, by ale zatím měli nechat své kačky v kapse. Věřím však, že dlouho čekat nebudete…

Total Conflict: Resistance je projekt malého týmu s velkou duší, který došel dál, než mnozí při jeho oznámení čekali. Ačkoliv si za vydání prvního DLC ještě před vypuštěním plné verze hry vývojáři zaslouží za uši, kvalitativně se jedná o velmi decentní hru, v některých ohledech přesahující svou předlohu, sérii Mount & Blade. Doufejme, že doroste do krásy.


Recenzi pro Gaming Professors napsal Tomáš Pilbauer.

Klady
  • úspěšná adaptace konceptu Mount & Blade do moderní éry
  • hned několik režimů kampaní
  • dobře zvládnutá strategická část hry
  • slušná rozmanitost techniky a vybavení
  • implementovaný editor jednotek
Zápory
  • bugy, bugy a další bugy
  • chybějící podpora české klávesnice
  • neohrabané velitelské rozhraní v bitvě
  • poměrně simplistická umělá inteligence
Platforma PC
0.0

Doporučujeme

Vizuál

Audio

Atmosféra

Znovuhratelnost

Technické zpracování

Obtížnost

Gaming Professors

Externí redaktoři nám občas podají pomocnou ruku. Každý se svou specializací zaměřuje na jiné typy her a dohromady tak pokrývají širokou škálu herních žánrů. Přidat se můžeš i ty!

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.