„Pomsta je sladká,“ říká jedno slavné přísloví. Nakolik je to pravda, záleží na každém, kdo v sobě nosí nějakou křivdu a rozhodne se ji vyrovnat. O křivdách, zradě a šrámech na duši by mohl vyprávět starý dobrý Logan, aka Wolverine. Superhrdina, respektovaný člen X-Menů a krvelačný mutant s adamantiovou kostrou a šesti ostrými drápy, se vydává pomstít svou rodinu a přátele v novém samostatném komiksu Wolverine: Pomsta.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Jonathan Hickman
Greg Capullo
Nakladatelství Crew
Marvel
Filip Drilík
144
barevný
brožovaná
březen 2026
978-80-7679-992-9
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Hodný, zlý a věčně naštvaný
Příběh nás zavede do alternativní reality, kde Asteroid M zasáhl Zemi a způsobil Magnetovu smrt. Ta vyvolala silný elektromagnetický impulz, který vyřadil veškerou energii a zabil miliony lidí. Nic ale není ztraceno. Brotherhood of Evil Mutants drží v rukou jediný reaktor studené fúze, který může lidstvo zachránit a rozpadajícímu světu navrátit řád. Nick Fury proto dává dohromady tým přeživších členů Avengers společně s Wolverinem, aby jej získali. Jenomže plánovaná loupež se zvrtne a po smrti svých kolegů a přátel se Logan vydává na trnitou cestu, aby je pomstil.
Titul Wolverine: Pomsta přináší to, co správný fanoušek mrzutého mutanta ve žlutých elasťácích očekává – akci, násilí a drsné hlášky. Tím je novinka od Nakladatelství Crew opravdu napěchovaná, ale to je vše, čím vyčnívá. Po narativní stránce dost pokulhává a motiv pomsty nepřináší nic nového, takže sečtělé čtenáře Marvelu nepřekvapí. Zpracovat ho nevšedně a poutavě dá práci, a pokud jej zachytíte až moc obyčejně, nezavděčíte se těm, kdo očekávají mnoho. Loganova pomsta je sice nekompromisní, zároveň ale nudná a přímočará. Scénář působí, jako by scénárista Jonathan Hickman rezignoval na snahu více rozvinout hrdinovy motivace a ukázat následky jeho činů. Ztráta blízkých má být hnacím motorem, bohužel funguje jen jako záminka k nepřetržité akci. Wolverine se nechová jako zlomený muž hledající smysl života ve světě, který už dávno není, ale jako nemyslící stroj hnaný touhou nakopat svým nemesis zadky. To je právě největší problém Hickmanova díla. Postavy jsou absolutně bez emocí a zdánlivá kulisa připomínající postapokalyptický svět je amatérským jevištěm se špatnými herci.
Děj je spíš rozpracovaným námětem než plnohodnotným dílem. Místy připomíná staré westernové filmy, v nichž hlavní hrdina putuje po zpustošené zemi a zabíjí vše, co se mu postaví do cesty. A titul Wolverine: Pomsta takovým westernem je. Logan jako superhrdinská variace na Clinta Eastwooda s věčným ledovým klidem likviduje, na co si vzpomene. Víc než polovinu komiksu zabírají působivé akční scény, v nichž se střídají rychlost, brutalita a vizuální skvost. Na druhou stranu je jich tolik, že se premisa příběhu vytrácí. Akce ho neposouvá dál, zbytečně jej brzdí a připravuje o důležité emocionální momenty. Na nějaké drama tu nenarazíte a ani postavy nemají mezi sebou vybudovaný pevnější vztah. To se promítá do jejich dialogů, jež jsou mnohem více o hláškách a nadávkách než o smysluplné lidské konverzaci. Komiks rovněž doprovází pár nelogičností, nad kterými zůstává rozum stát. Tou největší je například zavedení bomby do Rosomákova hrudního koše, s jejímž odpálením ho chtějí zabít. Tenhle nápad nedává zrovna smysl, jelikož ani toho nejhloupějšího marvelovského padoucha by nenapadlo, že něco takového mutanta s regeneračními schopnostmi zabije.
Road-movie a pánská jízda v jednom
Titul Wolverine: Pomsta je jednoduchým počinem, připomínajícím špatný road movie. Logan cestuje z jedné části světa do druhé a likviduje jednotlivé padouchy, s nimiž má nevyřízené účty. Sabertooth, Omega Red, Deadpool, Mastermind a bývalý kolega a přítel Colossus jsou hrozbami, do jejichž těla chce Wolverine zabodnout své naleštěné drápky.
Žádná z postav nedostává dostatečně prostoru k tomu, abychom se o ní dozvěděli něco víc. Ačkoli jsou Sabertooth a Omega Red těmi nejčastějšími protivníky, se kterými se náš malý protagonista dostává do křížku, zde jsou ochuzeni o veškerou důležitost. Deadpool je naopak temnější a méně vtipnou verzí ukecaného žoldáka, jak jej známe. Překvapivě mu tento styl sedí mnohem víc a některé čtenáře potěší absence probourávání čtvrté stěny, která je s touto postavou běžně spjatá. Jenže ani Wade Wilson se tu dlouho neohřeje a padne stejně rychle jako jeho další kolegové. O něco hůř je na tom Mastermind, na jehož účast v příběhu snadno a rychle zapomenete. Přestože jde o vedoucího týmu Brotherhood of Evil Mutants, jeho funkce zůstává nevýrazná. Tu přebírá již zmíněný Colossus, který je z pětice nepřátel tou nejpropracovanější postavou komiksu. Čtenář rozumí jeho motivacím a chápe, proč se přidal na stranu zla. Nejde vyloženě o zápornou postavu, ale o někoho, kdo se snaží ochránit svou rodinu za každou cenu.
Loganův příběh o pomstě je čistá sólovka, v níž veškerá pozornost stojí na hlavním hrdinovi a zapojení dalších známých superhrdinů je až nadbytečné. Captain America, Winter Soldier, Maria Hill a Nick Fury tu hrají malou a skoro nepodstatnou roli a jejich přítomnost nemá větší dopad na vývoj děje. Slouží především jako spouštěč Loganovy motivace, nikoli jako postavy, které by příběh nějak obohacovaly.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Bez hloubky čtenáře nezaujmeš
Titul Wolverine: Pomsta je celkově obstojné dílo, které sice nezaujme předvídatelným dějem, zato však působivými kresbami. Každý souboj, záběr na krev nebo useknutou končetinu je pastvou pro oči. Greg Capullo se nezdráhá promítnout citlivější obsah a ten opravdu stojí za to. Fanoušci běsnícího Rosomáka pravděpodobně najdou v jeho novém dobrodružství zalíbení, ale sporadičtí čtenáři marvelovských hitů v něm uvidí jen bezduchou jízdu s pěknými obrázky.
Scénárista Jonathan Hickman a kreslíř Greg Capullo přišli s alternativním příběhem o nejslavnějším X-Menovi, kde jdou pomsta a násilí ruku v ruce. Loganova one man show je ale nudným a prázdným putováním za nevyřízenými účty. Komiks Wolverine: Pomsta je zbytečně přehlcený vedlejšími postavami a veškerou pozornost si protagonista krade pro sebe. Hickmanův scénář nepřináší víc než ojeté motivy a předvídatelnou zápletku. Capullova kresba sice dodává komiksu šmrnc, ale ani ta nedokáže podržet vratkou konstrukci, na níž oblíbený mutant stojí.
