Wonhon se odehrává v alternativní éře dvacátých let minulého století v Koreji. Je příběhem zavražděné dívky, která se vrací do říše živých, aby se pomstila. Dívka uzavře dohodu s Jeoseungem Sajou, bohem smrti. Ten jí udělí pravomoci vlastnit živé tvory a přinutit je, aby splnili její příkazy. Na oplátku musí pomoci duchům svého lidu najít mír tím, že splní jejich přání smrti. Tak by se dala v rychlosti shrnout hra od Busan Sanai Games, ale my se na ni společně podíváme trochu blíže.
Pomsta mladé ženy
Wonhon je příběhem jedné mladé korejské ženy, která je po svém skonu obdařena schopností vrátit se do světa živých. Vrací se v podobě jakéhosi napůl ducha, napůl člověka v rámci dohody s bohem smrti. Jeoseung Saja je kvůli válce dost zaneprázdněný, jak by se dalo očekávat, takže naše protagonistka velmi drze využívá této příležitosti a nabízí mu pomoc.
Výměnou za další šanci na život využije své nově nabyté schopnosti, aby pomohla těm duším, které nejsou schopny jít dál. Jsou to duše, které mají příliš mnoho Han – což je tu vysvětleno jako hodně intenzivní pocit smutku nebo nenávisti. Zjednodušeně by se dalo říci, že mají nedokončené záležitosti. Tyto úkoly mají pouze čtyři scénáře, kterými jsou získat něco cenného (snubní prsten nebo seznam jmen), zlikvidovat uložiště zbraní a munice, odplata v podobě masakru, anebo konečně, možná nejběžnější požadavek, zachráněnění určitých osob a jejich eskortování do bezpečí.
Posednutí
Ke splnění úkolů ve Wonhon dostane hráč pouze jednu schopnost a po čase se z toho stává nuda. Schopnost vlastnit vojáka nebo jednoho z jejich vycvičených psů na omezenou dobu je něco, co se tu využívá donekonečna. Vojáka nebo psa dostanete pod kontrolu za pomoci magie posednutí. Ta vyžaduje, abyste byli blízko daného cíle na očarování. Toto kouzlo se několik sekund kouzlí a je potřeba, aby v okolí nikdo nebyl. Jinak je tu totiž možnost, že vás zastřelí přicházející voják či vás zakousne pes. Jakmile máte očarováno, můžete s postavou manipulovat tak, abyste bez překážek prošli scénou, zaútočili na jiné jednotky nebo jednoduše opustili tělo.
Opuštěním těla způsobíte posednutému dočasný efekt omráčení, který je více méně k tomu, že od sebe odlákáte pozornost a ostatní jednotky většinou zastřelí omráčeného v domnění, že je stále posedlý. Existuje tu i druhá schopnost, jedná se o úprk v podobě ducha. Tuto schopnost můžete použít pouze v případě, že máte nasbíraný plný bar (takové fialové kolečko) z duší nepřátel. Díky této schopnosti projdete skrze zdi budov a ploty. Pozor však na zdi, kde je na druhé straně les, těmi neprojdete ani jako duch. Upřímně, vzhledem k tomu, že většinu nepřátel musíte povraždit, pro mě tato schopnost celkem postrádala význam.
Nedostatek rozmanitosti
Kromě zvláštního zahrnutí nového typu nepřítele nebo překážky se hra ve skutečnosti od začátku do konce příliš nezmění. Buď budete neustále posedat a zabíjet nepřátele, nebo budete spoléhat na dočasnou omračovací techniku. To vlastně znamená, že neustále přesouváte jednotlivé stráže z cesty nebo způsobujete povyk jinde, abyste odvedli pozornost od sebe. Kvůli nedostatku rozmanitosti má Wonhon pouze třicet úrovní, které tvoří hlavní kampaň. Jediným problémem, který tu vidím na vyšších úrovních, je, že nepřátelé se rychleji a rychleji otáčejí na svých trasách. Zároveň začíná být větší problém udržet si plný časovač ducha pro případný únik či převtělení. Dokonce i s dvěma bossy je boj v podstatě stejný. To znamená, že převezmeme vojáka, kterým zaútočíme na zjevení, a pak se dostaneme do bezpečí.
Zdroj: igdb.com
Korejská válka
Zpočátku působí hra Wonhon jako fantazie o pomstě postavená na rozhořčení ze zvěrstev spáchaných během korejské války (v době, kdy Japonsko anektovalo Koreu a pracovalo na úplném vymazání jejich kultury a historie), ale není tomu tak. Ne úplně. Wonhon umožňuje hráčům nahlédnout skrz zrcadlo jen na několik z těch hrozných pravd a poskytuje jim určitou katarzi. Je jen škoda, že hra končí dříve, než se skutečně dostane k dalšímu prozkoumání těchto cest, což ji nechává trochu zaostávat jak v herním aspektu, tak ve svých pozorováních ohavných skvrn na nedávné světové historii.
Hratelnost
Hra je sice vytvořena pro klávesnici a myš, ale řekněme si na rovinu, je to otřesné. Kamera se kvůli tomu ovládá velice špatně a leckdy si dělá, co chce. Osobně mě to dost přivádělo k šílenství a několika nehezkým nadávkám, a tak jsem raději vyměnila toto ovládání za ovladač k PC. Rozhodně zlepšení. Přišlo mi, že ovladač mnohem lépe a rychleji reaguje na pokyny, takže pokud můžete, připojte si ovladač. Hra se hraje z pohledu shora, pokud plníte mise.
Hudba a zvuk
Wonhon nabízí zajímavou hudbu plnou bubnů. Trošku mi to připomnělo bubnování hry Jumanji. Co se zvukových efektů týče, je tu slyšet jen déšť, střílení a zvuk posednutí, žádná jiná melodie, která by oživila hru. Není tu ani komentář při interakcích s předměty či postavami, které se snažíte zachránit. Zvukové efekty tedy nic moc, pokud mám být upřímná.
Wonhonu nelze upřít jeho zajímavý pohled na paranormální stealth akci, ale hra má podobné, a po čase i nudné, lokace. Líbilo se mi však, že hra ukazuje na důležité společenské problémy spojené s krutostí války. Nejvíce jsem si pak užila likvidaci nepřátel. Pokud tedy máte rádi stealth, rozhodně Wonhon vyzkoušejte.
