Představte si, že umřete. Žili jste život plný hříchu, takže vás bez okolků pošlou rovnou do pekla. Jenže místo ohně a síry vás čeká permanentní Halloween, všude jsou monstra, ale vlastně je to docela pohoda. A pak, když si zvykáte na svou novou existenci, vás praští do obličeje ta nejhorší noční můra ze všech: kapitalismus. Přesně takhle začíná Spooky Starlets: Movie Monsters. Vzbudíte se v ošuntělé kanceláři, kde vás přivítá Smrťačka Claire a s úsměvem vám oznámí, že vzhledem k vaší prohnilé minulosti máte ideální kvalifikaci na to, abyste oživili upadající pekelný porno průmysl. Zní to jako manažerský sen, že? Akorát že vůbec!
Zdroj: IGDB.com
Vítejte v pekelném šoubyznysu
Čekal jsem tabulky, rozpočty, najímání štábu, průzkum trhu, prostě manažerskou hru, jakou sliboval ten nápad. Místo toho jsem dostal karty. Zapomeňte na manažerské křeslo, vaším hlavním pracovním nástrojem je balíček karet a úkol je prostý: natoč film. Děláte to tak, že se snažíte zkombinovat karty předehry, aktu a zakončení ve správném pořadí. K tomu občas plníte „scénář“, který chce, abyste dosáhli určitého skóre nebo použili specifickou barvu karet.
A to je všechno. Celá manažerská složka. Je to tak zoufale jednoduché, že jsem si po deseti minutách říkal, jestli jsem nepřehlédl nějakou skrytou mechaniku. Nepřehlédl. Spooky Starlets: Movie Monsters je tak snadná, že selhat je prakticky nemožné. Máte špatné karty? Nevadí, tady je karta, co vám dá nové. Málo bodů? Tady je karta, co vám dá víc bodů. Neexistuje žádný postih, žádná výzva. Je to tak napínavé jako sledovat schnoucí barvu na zdi. Počin vám neustále naznačuje, že byste měli řešit finance a byznys, ale peníze tu v podstatě neexistují a jedinou odměnou je level-up dané herečky. Celé to působí jako kostra hry, které někdo zapomněl dodělat maso a orgány.
A samotné filmy? Panebože. To je kapitola sama pro sebe. Během dialogů a v menu se kocháte nádherným, stylizovaným kresleným vizuálem, který vypadá, jako by Tim Burton potkal anime v zapadlém baru. Postavy jsou plné života, mají skvělý design a parádní animace. A pak stisknete tlačítko točit film. V tu chvíli se všechny ty nádherné, rozmanité monstrslečny promění v identické 2D panenky s motorikou cihly. Vypadá to, jako by někdo zkoušel natočit erotický film v editoru hry Scribblenauts. Animace jsou prkenné, výrazy tváří zamrzlé a celé to působí tak neuvěřitelně lacině a odfláknutě, až je to vlastně agresivně vtipné. Je to tak špatné, že to překračuje hranici trapnosti a stává se z toho umělecké dílo nekompetence.
Zdroj: IGDB.com
Ale ten příběh Spooky Starlets: Movie Monsters a styl!
A teď to nečekané. Navzdory téhle katastrofální hratelnosti a otřesným porno scénám jsem se vlastně bavil. Proč? Protože všechno mezi tím je skvělé. Dialogy jsou břitké, vtipné a plné sarkasmu. Hlavní hrdina, věčně opilý cynik, je postava, že jejím hláškám se nejde nesmát. Příběhy jednotlivých hereček, kterým pomáháte řešit jejich osobní problémy, jsou sice jednoduché, ale milé a dobře napsané.
A ten vizuální styl v dialogových pasážích? Naprostá špička. Plnoformátové animované gify, skvělá práce se světlem a stínem, nápadité designy postav. Člověk má pocit, že hraje dvě naprosto odlišné hry. Jednu, na které si dali autoři záležet, a druhou, kterou spíchli za jedno odpoledne po příliš velkém množství levné whisky. A aby toho nebylo málo, hra je plná technických chyb, od překlepů přes špatně hrající zvuk až po bugy v animacích. Ale s tím se dá prostě žít.
Spooky Starlets: Movie Monsters je zážitek plný rozporů. Je to jako dostat nádherně zabalený dárek, ve kterém je cihla. Na jednu stranu máte skvělý art styl, vtipný scénář a sympatické postavy. Na druhou stranu je tu naprosto prázdná a nudná karetní hra a erotické scény, které jsou tak špatné, až jsou k smíchu. Doporučil bych to? Jen a pouze těm nejoddanějším fanouškům monsterslečen, kteří jsou ochotni přetrpět hodiny nudného klikání, aby se dostali k těm pár skvělým dialogovým scénám. Závěrem to tedy řeknu takhle. Ten příběh tam je a je dobrý, ale bože, ta cesta k němu je peklo i na poměry pekla.