Již podruhé se největší moravský festival deskových her Brnohraní konal v prostorách Bobycentra Brno. O víkendu 28.–30. listopadu si všichni milovníci deskovek mohli za 200 Kč na den užít stovky her od všech českých vydavatelství, ochotně vysvětlených těmi nejpovolanějšími hermany. Ač je to k nevíře, festival byl ještě větší než na jaře. Ne že by se Bobycentrum Brno nafouklo, otevřelo ale pro Brnohraní další sály. I v největším sobotním shonu tak všichni měli k dispozici stůl, na kterém si mohli zahrát. A co se hrálo? Na stolech dominovaly rozhodně letošní novinky, včetně těch, které do obchodů teprve doputují, a dokonce i některých kousků, které česky vyjdou až v roce 2026. Zároveň jste také mohli natrefit na tituly o kousek starší, o které je stále zájem. Svoje síly jste mohli poměřit i v řadě turnajů.
Odneseš si mě domů?
Každý z českých vydavatelů měl na Brnohraní svůj stánek. Od některých jste dokonce mohli hry sehnat levněji než kdekoliv jinde. Vše, co již česky vyšlo, jste si tak mohli rovnou pořídit a odnést domů, samozřejmě poté, co jste si hry vyzkoušeli. Pár her si dokonce na festivalu odbylo svoji premiéru, ať již šlo o Jezírko od Tomáše Holka a REXher nebo štychovou sólovku Za Severní les! od TLAMA games.
Pojďme si popovídat
Podzimní ročník oproti jarnímu Brnohraní přinesl jednu velkou novinku. Nemyslím teď cedule „Hledáme spoluhráče“, ačkoliv i ty se hodily. V jednom ze sálů ale po celou dobu trvání festivalu probíhaly rozhovory, talkshow a deskoherní kvízy. Jména, která se na pódiu vystřídala, rozhodně nebyla neznámá. Většinu programu vedl Ondřej Sekanina, autor Shrinkopolis a zkušený vypravěč Krvavé hodiny, a svoji talkshow měla i Erzebeth. Zpovídáni byli kromě pořadatelského týmu nejrůznější osobnosti české deskoherní scény, jako třeba Vlaada Chvátil, Robin Remeš, Mirka Jandová, Ondra Mysliveček, Radka Mužíková a lidičkové z různých vydavatelství. Celý festival v neděli zakončil rozhovor s Tomášem Holkem.
Co jsme hráli v sobotu
Po prozkoumání sálů a pozdravení se s deskoherními kamarády jsme hned v sobotu v 10:20 usedali ke stolu a s komínkem her na vyzkoušení. Na rozehřátí jsme si dali Vyklop to, tedy párty hru od vydavatelství Albi, v níž se mezi dvěma týmy překlápí houpačka s kuličkou. V každém kole se otočí karta nějaké oblasti a týmy se střídají v odpovědích. Pokaždé, když víte, překlopíte houpačku na svoji stranu. Pokud si někdy soupeři dají s odpovědí na čas, kulička vypadne do vaší výherní zóny a vy získáváte bod. Coby vyrovnávací mechanismus ale v dalších kolech kulička vaším směrem pojede pomaleji, a soupeři tak na odpovědi budou mít více času.
Po párty zahřívačce jsme se vrhli rovnou na Jezírko. Náš kladný vztah k Hradnímu devateru asi znáte, a tak se není co divit, že na tuhle luxusně ilustrovanou karetní vykládačku jsme se fakt moc těšili. Zdaleka nezůstalo u jedné partie a hra odcházela i v batůžku domů. Rozhodně se o Jezírku rozepíšeme více v chystané recenzi.
Následovala pravděpodobně nejmenší hra, kterou REXhry kdy vydaly, Tučňáčci. V této roztomile ilustrované štychovce každý hráč vyloží jednu kartu a ten, kdo zahrál nejvyšší číslo, si všechny karty ve štychu bere do své skórovací hromádky. Máte pocit, že už jste to někde viděli? Jasně, v Tučňáčcích je ale trik v tom, že silné karty dávají záporné body a ty slabé body zase kladné. Ne každý štych je tak takový, o který byste stáli.
Využili jsme situace, kdy vedle nás zrovna nikdo neseděl, a zahráli si Táborák. Tato miniaturní zručnostní hra řádně prověří vaši klidnou ruku (většinou tu nedominantní) a během pěti minut vás pěkně potrápí. Jednoznačným plusem je, že díky minimalistickému balení se uklízí výrazně jednodušeji než třeba taková Jenga.
Od táborákového ohniště jsme se vydali vykrádat hroby, krást slepice i dostavníky, putovat po stezce, navštěvovat budovy v městečku a hrát poker. Přesně tak, naším dalším titulem byl Fliptown, který nás i po mnoha partiích stále neomrzel. Stejně jako karetní přetahovaná pro dva Duel o město Cardia, kterou jsme ukázali novým hráčům.
Pro jednu z našich redaktorek je nejočekávanější hrou REXher jednoznačně Obrození. Skočila tak po něm hned, jakmile se objevilo mezi hrami k půjčení, a zkušební partie nadšené očekávání jen zvýšila. Reiner Knizia v něm dokazuje, že je stále v nejlepší formě a dokáže s minimalistickými pravidly vytvořit neuvěřitelně důmyslný titul.
Ze Skotska jsme si odběhli do fantasy světa antropomorfních zvířátek v podobě skvělé hry Zvířecí kuchtíci, kde jsme uvařili spoustu chodů pro náročné kritiky. Chutě na dezert jsme uspokojili zádelní variací na známé Kabo v podobě Sladkých prdelek a vydali se do Tolkovy jeskyně jako Malí hrdinové (bude tento karetní dungeon crawler pro děti od pěti let úspěšnější než Karak?).
Ještě před koncem dne jsme navštívili nádherné hory v krásné abstraktní hře Sierra od vydavatelství Dino, o které se z nějakého nepochopitelného důvodu vůbec nemluví a je to velká škoda. Na závěr jsme si pak dali partii skvělé kooperativní Vyhlídkové jízdy, ve které se s celou rodinou pokusíte přivézt co nejvíce turistů k žádaným památkám.
A jaká byla neděle?
Naše redakce se tentokrát rozdělila do dvou dní. Takže co si vybrala ta nedělní část? Hned po otevření jsme zamířili k Ostrovnímu expresu od TTGames, který jsme si v nabídce her nemohli nechat ujít. Jen co jsme si připravili první setup a začali pročítat pravidla, všiml si nás přímo David z onoho zmiňovaného vydavatelství. Okamžitě přispěchal, pochválil naše nachystání a s naprostou samozřejmostí se pustil do vysvětlování. Musíme znovu ocenit, jak neuvěřitelně zkušené a ochotné hermany česká vydavatelství na Brnohraní posílají. Nic nepřehlédnou, nic nevynechají a hraní se díky nim rozjede hladce a bez záseků. Skvělý zážitek!
Po jízdě vlakem jsme přešli na úplně jiný typ dovedností, ty motorické. Novinka Koťátko, nespadni! od Old Dawg nás přiměla si vyzkoušet, jak pevnou ruku vlastně máme. Po sotva zdolaném šestém patře se nám celá věž poroučela k zemi, ale smíchu bylo víc než zklamání. Kooperativní šplhání s malým koťátkem je roztomilé, napínavé a díky kočičím přátelům, kteří vám někdy pomohou a jindy to ztíží, i překvapivě variabilní.
Neděle se u nás ale nesla hlavně ve znamení her od vydavatelství Dino. Hermanka Ivanka opět nezklamala, jakmile nás zahlédla s krabicí Po stopách Marie Curie, už si to k našemu stolu mířila s úsměvem a ochotou. Po vydařené partii jsme si sami oprášili předchůdce této hry, tedy Po stopách Darwina, a Dino sekci nakonec uzavřeli svižnými Čmeláky.
Na úplný závěr se naše redaktorky rozdělily a každá zakončila herní víkend trochu jinak. Jedna si užila porci sladkého chaosu ve Sladkých prdelkách, druhá se pustila do novinky od Albi Railroad Tiles. V této hře si budujete vlastní dopravní síť, propojujete vlaky, auta i turisty, plníte úkoly a získáváte prestiž. Třešničkou na dortu byla super karetní hra hra od TLAMA Games s názvem Holubomby.
Na viděnou na jaře!
Podzimní Brnohraní 2025 znovu ukázalo, proč se z něj během jediného roku stal jeden z nejdůležitějších svátků všech deskovkářů. Hry se hrály od rána do večera a v každém sále panovala radostná atmosféra. Bylo vidět, že česká deskoherní scéna nejen roste, ale také drží při sobě. Hermani, vydavatelé i hráči vytvářeli po celý víkend skvělé prostředí, ve kterém se nováček cítil vítaný a zkušený hráč měl pořád co objevovat.
Ať už jste přišli obhlédnout novinky pro letošní Vánoce, vyzkoušet prototypy nebo znovu oprášit své oblíbené klasiky, Brnohraní nabídlo každému přesně to, co hledal. Přes den rušno, večer plni pocitu štěstí a mezi tím stovky odehraných partií.
Kdybyste se nás zeptali, jestli to stálo za to, jednoznačně ano. A jestli se vrátíme na jarní ročník? Už teď máme v diáři volný víkend. Protože jestli něco víme jistě, tak to, že Brnohraní nejsou jen tři dny plné her. Je to místo, kde se potkávají lidé, které spojuje vášeň, kreativita a chuť si hrát.
Tak zase na jaře u další hromádky novinek a stolu, který už na nás bude čekat.
