Loňský komiks Absolute Batman 1: Zoo patří k dílům, k nimž jsem byl hodně skeptický. O svých kvalitách mě nepřesvědčil a po jeho dočtení jsem přemýšlel o jeho popularitě. Kromě absurdně násilných akčních sekvencí na něm nebylo téměř nic, co by se dalo obdivovat… alespoň to jsem si myslel. Nakladatelství CREW totiž koncem března vydalo pokračování nesoucí název Absolute Batman 2: Ohavnost, které konečně dokazuje, že série má co nabídnout.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Redakce:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Scott Snyder
Nick Dragotta,
Marcos Martin,
Clay Mann
Nakladatelství Crew
Batman
Pavel Švanda
Jolana Tichá
224
barevný
brožovaná
březen 2026
978-80-7712-011-1
první
Zdroj: Nakladatelství Crew
Netopýre, netopýre, roztáhni křídla
Po událostech prvního dílu maskovanému křižákovi v netopýřím kostýmu nedá spát tajemná základna Ark M. Tentokrát ale musí zapojit i své přátele, aby do ní pronikl a rozlousknul záhadu tohoto temného komplexu jednou provždy. Na scéně se ale objevují noví nepřátelé, kteří si to nepřejí, a Batman tak musí čelit tomu nejnebezpečnějšímu zlu, navíc podporovanému samotným investorem společnosti JK Industries – Baneovi.
Nečekal jsem, že mě pokračování s podtitulem Ohavnost chytne a nepustí. Už na prvních stránkách je vidět, že jde o zcela jiný komiks, který se s předchozím dílem nedá srovnávat. Jestliže titul Absolute Batman 1: Zoo nabízel všudypřítomnou akci a okoukaný děj, dvojka nabízí psychologickou hru na kočku a myš, v níž jde o mnohem víc než přelámané páteře a useknuté končetiny. Stejně jako v díle Batman: Kult srážejí i zde autoři hlavního hrdinu na kolena. Bruce Wayne čelí hrozbě, proti níž sám nic nesvede. Dochází mu síly a jeho psychický stav je téměř na bodu zlomu. Tento příběh fanouškům naservíroval přesně to, po čem touží – napínavé drama s nejistým koncem. S každou další stránkou máte pocit, že cesta neohroženého strážce Gothamu každou chvíli skončí. Bojíte se, že ho Ark M nebo Bane zlomí, ale on se statečně drží a pokračuje v boji, který nemůže vyhrát. O to víc přidává vyprávění na autenticitě Alfred Pennyworth, jehož role jako vypravěče dodává příběhu osobitý náboj.
Scénárista Scott Snyder se ujal svého řemesla s jistotou a konečně vytvořil dílo, z něhož nespustíte oči. Batmanovská mytologie se tu pomalu, ale jistě rýsuje. Některé prvky už nejsou jen pomrknutím nebo odkazem na předchozí díla, nýbrž získávají ucelenější tvar. Líbí se mi, jak si Snyder poradil s myšlenkou Ark M. Není to blázinec, jak jej známe z komiksů. Je to vězení a zároveň zvrácená variace na továrnu Willyho Wonky, kde se nevyrábí čokoláda, ale ty nejhorší noční můry. Avšak akční scény mi stále nepřirostly k srdci a Batmanův nesmyslný plot armour je natolik nerealistický, že ho tím shazuje.
Protagonista ve stínu vedlejších postav
Co mě na Absolute vesmíru Temného rytíře zaujalo nejvíce, jsou role hlavních a vedlejších postav, zejména těch záporných. Těmi jsou nově Mr. Freeze a Bane. První zmiňovaný patří k mým nejoblíbenějším protivníkům z Batmanovy galerie zločinců. Tato detailně propracovaná postava s jasnými motivacemi, vpřed poháněna tragédií, je v Snyderově provedení zklamáním, které s jeho tradičním zpracováním nemá vůbec nic společného. Na účast Victora Friese jsem se opravdu těšil, ale jeho nová variace je bohužel jen nadbytečnou výplní, která nehraje moc velkou roli. O to větším překvapením je „Muž, který zlomil Netopýra“. Ten si veškerou pozornost krade pro sebe a ani okřídlený hrdina se mu nemůže rovnat. A to nejen po fyzické stránce, ale i po stránce intelektuální. Ačkoli se to nezdá, toto maskované a Jedem nadopované monstrum je ztělesněním všeho, co Bruce Wayne postrádá. Jeho stoický přístup a zkušenosti z něj dělají nebezpečného protivníka, jehož není radno podceňovat. Tomu napomáhá Baneův origin, jenž je směsicí falešné naděje a lítosti, díky nimž jeho motivace pochopíte mnohem snadněji než v jiných dílech, kde se vyskytuje. Snyderův Bane je propracovaný, a to natolik, že zastiňuje samotného Batmana.
O dost lépe je na tom také Wayneova čtveřice přátel: Harvey Dent, Oswald Cobblepot, Edward Nygma a Selina Kyle, kteří se začínají proměňovat ve svá známá alter ega. Tyto postavy byly slavnému hrdinovi z DC Comics v prvním díle s podtitulem Zoo nečekanými spojenci, ale ve druhém díle už tolik prostoru nemají. I přesto jsou jejich osudy, trable a emotivní chvíle tím, kvůli čemu vám přirostou k srdci. Přejete si, aby se na stránce zdržely déle a prozradily vám mnohé o sobě i o svých těžkých životech. Avšak o titulním hrdinovi a ukázat slavného hrdinu v jiném a originálním provedení, se Snyderovi rozpadá pod rukama. jeho femme fatale se to říct bohužel nedá.
Nikdy bych si nepomyslel, že Temného rytíře nazvu nudným nebo nezajímavým. Nicméně Absolute Batman je vším, co na něm jeho odpůrci tolik nenávidějí. To, co mělo fungovat a Čtenář k němu těžko bude chovat vřelé sympatie, protože se s ním nedá jakkoli ztotožnit. Zatím je to jen kopa svalů se silnými řečmi, která každou chvíli nadává a usekává nepřátelům svou batsekyrou končetiny. Jeho motivace zůstávají záhadou a místo temného detektiva poháněného touhou po spravedlnosti připomíná útlocitného spratka, který si svůj vztek vybíjí na celý svět jen proto, že mu sebral jeho oblíbenou hračku. Po jeho boku nyní stojí Catwoman, ale ani ona není tou správnou utěšitelkou, která by ho krotila. Místo toho je přesně tím samým nezkrotným zvířetem, a proto se k sobě tak dokonale hodí. Selina Kyle je stejně jako Bruce Wayne docela plochá postava bez výrazných motivací a osobnosti. Oproti Wayneovi tyto neduhy aspoň vyrovnává její krásně vyrýsovaná atletická postava v těsném kočičím oblečku.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Do stejné řeky dvakrát nevstoupíš
Titul Absolute Batman 2: Ohavnost od Nakladatelství CREW je příjemným překvapením, jež mě přesvědčilo o kvalitách Absolute univerza. Ačkoli jsem byl zpočátku hodně skeptický, začínám pomalu chápat, co fanoušci na tomto nově vzniklém komiksovém vesmíru vidí. Absolute Batman od Scotta Snydera se pomalu dopracovává k tomu, aby se z něj stalo zapamatovatelné dílo, a jestli si své kvality udrží, přiláká i čtenáře, kteří tomuto zpracování zrovna neholdují.
Musím uznat, že komiks Absolute Batman 2: Ohavnost nedělá komiksovému průmyslu žádnou ostudu. Na rozdíl od prvního dílu, který připomínal spíš převyprávěnou verzi hry Batman: Arkham Origins, jde o výrazný posun vpřed. Děj má jasně stanovenou strukturu a čtenář se nyní v nadbytku akce neztratí. Druhé pokračování boduje také snahou o temnější, psychologičtější pojetí, jímž se značně odlišuje od svého předchůdce. Kreslíři Nick Dragotta, Marcos Martin a Clay Mann scénáristovi Scottu Snyderovi hezky sekundují a jeho místy absurdní akční sekvence zdokonalují, jak jen můžou. Bane je hezkým přídavkem a protagonistovi konkuruje po všech stránkách. Největší slabinou komiksu nadále zůstává Batman, jehož vývoj se zatím nikam neposunul, a právě proto nedokáže příběh plně utáhnout.
