Patrně každý se s nimi osobně setkal, byl jejich svědkem, anebo alespoň slyšel o různých školních partách, které spolu nějakým způsobem soupeřily. Někdy se jednalo pouze o neškodné laškování, jindy se mohlo jednat o skupinku výrostků, co prostě idiotsky šikanují slabšího, nějakým způsobem vyčnívajícího jedince, a to vždycky v počtu minimálně dva a více na jednoho. Pak tu byly ale také případy ostřílených školních gangů, které mezi sebou aktivně bojovaly a bránily svoje členy nebo spolužáky a trestaly každého, kdo na tyto jedince jen vztáhl ruku. Členy jiných gangů pak bez slitování mlátili do kaluží krve. Do srdce jednoho z těchto školních gangů vás zavede hra The Friends of Ringo Ishikawa – tedy v překladu Přátelé Ringa Ishikawy. Nicméně jedná se opravdu o pouhý gang agresivních výrostků, jak se může na první pohled zdát?
Historie Yakuzy
Každý patrně někdy slyšel o zločinecké organizaci jménem Yakuza. O vzniku se dochovávají spisy, které odkazují na rok 1612, nicméně kořeny sahají mnohem dál, a to až k roku 1573. Původně se tedy dle dochovaných zmínek jednalo o gang Kabukimono, což bylo uskupení zbloudilých samurajů nebo též róninů. Velmi často se do tohoto gangu také přidávali služebníci samurajských rodin nebo aristokratických rodů. Skupina zpočátku fungovala čistě jako pouliční gang, případně byla tato organizace najímána, aby působila v okolních městech rozruch a problémy.
Nejednalo se však o prostoduché muže bez zvyků, vzdělání a bez umění boje s mečem. Někteří z nich byli také členy významnějších klanů – zejména Oda Nobunaga a Maeda Toshiie. Vrchol aktivity pak nastal v období Keichō (1596–1615), nicméně v této době se již Bakufu stal přísnějším, a to zejména v rámci jeho udržení, a tak bylo vynaloženo větší úsilí na to vymýtit, nebo si alespoň podmanit Kabukimono. Organizace pak údajně zanikla v následujících letech.
Yakuza úzce souvisí s hrou The Friends of Ringo Ishikawa, která je na první pohled pixelartovou 2D mlátičkou. Má však také jedinečný smysl pro melancholii a rozjímání o životě mladého člena gangu.
The Friends of Ringo Ishikawa – přátelé na život a na smrt
Ve hře se ocitáte v roli vůdce středoškolského gangu, který se jmenuje Ringo Ishikawa. Ten se snaží prožít poslední podzim před maturitou, a to za asistence svých nejlepších přátel. I když se může na první pohled zdát, že se jedná pouze o tupou mlátičku, opak je pravdou.
Hra nabízí velmi povedený příběh se silnými dialogy, které vás někdy pobaví. Například přijdete za jednou postavou a zeptáte se jí, zda vám vyčte z karet budoucnost, načež vám odpoví, že není věštec, jen chce hrát v klidu Solitaire.
Mnoho dialogů je také zaměřeno na dospívání a psychiku mladého vůdce gangu, který kromě klasických myšlenek o svém životě musí i řešit, jakou cestou se vydat, a to ve více směrech. Je jisté, že se chcete vymanit z chudé situace, a tak se chcete přidat k Yakuze. Pokud však zůstanete pouze tupým mlátícím pouličním gangsterem, skončíte možná u Yakuzy, ale jako nejnižší hodnost, tedy obyčejný „podržtaška“ nebo „pojď sem“.
Bez maturity a bez vzdělání vám v dnešní moderní době ani znalost vydírání a mlácení lidí na vysoké posty prostě nestačí. Pokud však budete spíše studovat, je fajn že budete premiant třídy, ale vaše akurátnost z obávaného vládce ulice udělá uťápnutého kravaťáka, z kterého si ostatní dělají boxovací pytel. Spolužačky už vám nebudou oslovovat kapitáne, ale budou vás škatulkovat do kategorie šprtů. Je však pouze na vás, jakou cestou se vydáte, případně zda budete ve škole studovat na jedničky a pochvaly, na průměrné trojky, anebo zda zůstanete tupí jako poleno.
Taktéž je na vás, jak často se budete zdokonalovat v posilovně a zvyšovat svoji fyzickou výdrž a životy, případně jak často budete navštěvovat dojo a rozvíjet vaše znalosti karate a pouličního boje. Můžete napadat jiné gangy a okrádat je nebo se můžete snažit bojům vyhýbat, případně můžete přijímat i výzvy k zápasům.
Open world beat'em up v praxi
Hra je v podstatě existenciální open world beat'em up s prvky školního simulátoru, tato kombinace funguje však velice dobře a hravě. Je pouze na vás, zda budete docházet včas do hodin a školy, nebo zda se budete potulovat a dělat svoje kšefty, případně zda budete hrát na hracím automatu karty, biliard nebo se koukat na TV (až když si ji koupíte).
Hra má ve své podstatě od všeho něco. Město a jeho různé části a přilehlé oblasti k prozkoumávání, cyklus den a noc, nutnost stravování a spánku – tedy i lehký survival – NPC se svými denními rozvrhy a rituály, bitky, minihry a samozřejmě i již zmíněnou školu.
Co už však nepotěší, je absence herní mapy, která by se vzhledem k nečekané rozloze oblastí poměrně hodila. Hra je naštěstí již dobře zmapována komunitou, a tak se dá mapa hravě najít na Steamu.
Tahákem hry je však samotný příběh, který vás nijak nedrží za ruku a netáhne pod krkem. Prostě žijete svůj život ve městě a cítíte život dospívajícího Ishikawy. The Friends of Ringo Ishikawa je hra, která sice svůj původ nezapře, ale přesto působí výjimečně oproti jiným ze svého žánru.
Dalším velmi působivým faktem hry je znázornění a vykreslení japonského maloměsta, které můžeme znát z klasických japonských filmů, ale i dokumentů. Pozornost věnovaná detailům je ohromující, přesně zachycuje prvky, jako je prolínání infrastruktury a přírody nebo specifický design 40 let starých bytových domů.
„Ženy mají rády borce, který zná poučky a vzorce, škola základ života“
Jak jsem již zmínil, nejenže můžete ve hře trávit čas způsobem, jaký se vám bude nejlépe zamlouvat, ale také se můžete učit. Nemusíme jen studovat v rámci školního prospěchu a každou sobotu chodit do školy psát testy (když napíšete test na A, dostanete bonus 1000 yenů – nicméně jedna ze studentek nemá ráda šprty), ale také chodit trénovat do doja a učit se nové techniky a katy v karate a jiných bojových stylech. Následné pohyby jsou upraveny do stylu street fight, nicméně všechno ve hře vychází z karate.
Ve hře The Friends of Ringo Ishikawa jde vlastně o to, aby čas plynul a abyste žili svůj život. Je tu příběh, který se vyvíjí spolu s herním kalendářem, ale jinak je zcela na vás, co s těmito dny uděláte. Můžete chodit do školy a učit se nebo si v knihovně přečíst něco o ruské literatuře. Můžete také vynechat vyučování a jít si zacvičit do posilovny nebo najít konkurenční gangy, které můžete zmlátit za peníze. Nebo je můžete okrást a věci prodávat v zastavárně.
Když prohrajete bitku, probudíte se o chvíli později ve vlastní posteli s obnoveným zdravím, ale se ztrátou času, který už nikdy nezískáte zpět.
Grafické znázornění a ozvučení
Hra používá pixel art v 16bitovém stylu, ale každý pixel je jakoby na správném místě. Vše působí klasickým retro dojmem, který můžete znát i ze starších na NES, nicméně to do sebe krásně zapadá. I když se tedy nejedná o high-tech hru plnou detailů, grafický styl je velmi líbivý a působivý.
V rámci hry nejenže krásně rozeznáte rozličné postavy a jejich náladu, ale i vy můžete měnit různé pohyby, které odrážejí vaši náladu. Podržením specifického tlačítka můžete přejít do zastrašujícího „delikventního módu“, kdy chodíte pomalu, se shrbenými rameny a rukama nacpanýma v kapsách. Případně si můžete i zapálit cigaretu a následně ji odhodit. Kouření však nemá ráda jedna ze studentek, s kterou můžete randit, takže odhoďte cigaretu, dokud je čas.
Můžete navíc využít možnost sedět na židli, roztáhnout se nebo si drsně sednout na lavici, opřít si ruce o balkón nebo v stylu „gopnik“ být se svými kumpány pokrčený a řešit vaše záležitosti gangu.
Bohužel se v rámci hraní můžete setkat s určitými problémy v rámci ovládání. To je samozřejmě možné si přenastavit, ale v některých situacích, zejména když je na zemi mnoho zmlácených těl, ovládání adekvátně nereaguje a musíte někdy i vícekrát kliknout na akci nebo její zrušení, abyste se odsekli. Na celkovou hru to nemá samozřejmě velký vliv, ale je to místy silně otravné.
Hra nemá žádný dabing. Ozvučení je však velmi příjemné, slyšíte údery v bitkách, cinkání mincí, kterou si můžete hodit, a samozřejmě je vše doplněno o příjemnou hudbu, která se mění v rámci situací, v nichž se nacházíte. Ve škole tak hraje spíše klidná, někdy až uspávací hudba, na ulici je hudba ryčnější a během bitek a tréninku je už živá a akčnější. Skvěle tak doplňuje atmosféru, nejedná se o o bitovou hudbu, ale o plnohodnotnou orchestrální záležitost, která se opravdu povedla.
Hru můžete sledovat zde.
The Friends of Ringo Ishikawa je velmi povedená open world beat'em up hra, která nabízí mnoho zábavy i různých věcí k provádění. Příběh vám ukáže, co je to opravdové přátelství, ale i kde už jsou meze, kam ani přátelé nevkročí. Stejně tak je zde řešena otázka, co se všechno musí stát, aby se z přátel stali cizí lidé a z neznámých lidí opravdoví přátelé, a v neposlední řadě i uvidíte, jak křehká může být studentská láska. Hra rozhodně není pro každého. Její volná struktura se nebude líbit hráčům, kteří chtějí konkrétní cíle, a její odmítání cokoli vysvětlovat může působit neohrabaně. Jedná se o hru s otevřeným světem, kde si můžete dělat, co chcete, bohužel zde však není mapa a někdy zlobí interakce. Dočkáte se ale skvělé atmosféry života dospívajícího vůdce středoškolského gangu, který se musí prát nejen s konkurenčním gangem, ale i se svým životem.
