K Nachovým pustinám jsem přistupoval s kombinací velké zvědavosti a mírných obav. Anotace slibovala napínavý příběh v prostředí českých zemí zasažených nachovou nákazou a Michal Sirotek už několikrát předvedl, že psát umí. Když se mi ale do rukou dostal útlý svazek z nakladatelství Golden Dog, musel jsem se sám sebe ptát, jestli je opravdu možné všechen ten obsah nacpat do pouhých dvou set dvaceti stránek a něco přitom zatraceně neodfláknout. Musím přiznat, že jsem byl příjemně překvapen.
Autor:
Vydavatel:
Autor obálky:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Audiokniha:
Michal Sirotek
Golden Dog
Michal Sirotek
Fantasy, Sci-fi
224
černobílý
brožovaná
květen 2025
978-80-53027-51-9
9788053027519
první
ano
Zdroj: Golden Dog
Nehostinný svět plný nebezpečí
Nejprve ze všeho musím ocenit atmosféru, kterou se autorovi povedlo v příběhu vykreslit. Hrdinové se pohybují různými místy zničeného světa, který bojuje s nachovou nákazou a jednotlivé oblasti působí přesvědčivě. Pražská čtvrť s ulicemi plnými zubožených lidí, kteří si svou otrockou prací musí zajistit příděly jídla od armády, jasně ukazuje, jakou má v tomto světě cenu bezpečí. Za hranicemi velkoměsta pak čekají izolované osady a usedlosti, jež stěží zvládají odolávat divokým nájezdům, které připomínají scény ze Šíleného Maxe. A pak jsou tady Nachové pustiny samotné – oblasti, ve kterých nákaza zvítězila, zcela pohltila vše živé a tvory proměnila v nestvůrné noční můry. Zkrátka a dobře máte po chvíli čtení poměrně slušnou představu o tom, jak moc je lidstvo na okraji záhuby a s postupem času se vyhlídky patrně příliš nelepší.
Postavy už mají něco za sebou
Hlavní hrdinové příběhu rozhodně nepřipomínají žádnou partu dobráků a každý z nich si s sebou táhne jizvy z minulosti. Michal Sirotek si se všemi postavami pohrál a je vidět, že nejde o žádné nepopsané listy, ale jejich příběhy jsou promyšlené i za hranicemi románu. Místy dokonce do takové míry, že jsem musel přerušit čtení a donutil jsem se ještě jednou zkontrolovat, jestli nemám v ruce druhý díl knižní série. Každý z protagonistů dostane v příběhu svoji šanci zazářit, ale také možnost se introspektivně vrátit ke svým zážitkům z dob minulých. Kvůli délce knihy jde povětšinou o krátké záblesky nebo zmínky, ale stačí k tomu, abychom se o motivaci postav dozvěděli více a poznali jejich minulost dost na to, aby nám pak jejich činy dávaly smysl.
Zdroj: Golden Dog
Příběh utíká v rychlém tempu
Nachové pustiny nabízejí na málo stránkách opravdu hodně děje. Hned na začátku vás autor vrhne přímo do příběhu a nepoleví až do chvíle, kdy se dostanete na konec knihy. Nečeká vás žádné dlouhé posedávání, hluboké debaty, ani nekonečné popisy. Okolí je popsané právě dost na to, aby vám to poskytlo dostatečné kulisy, které příběh potřebuje, ale ani o kousek více. Postavy nezahálejí a jejich motivace je ženou kupředu. Pokud nejsou hybatelem ony samy, potřebný impuls poskytnou jejich nepřátelé nebo všudypřítomná nákaza a její projevy. A v neposlední řadě také děj nakopne několik zvratů. To všechno dává dohromady parádní příběhový koktejl, díky kterému je radost otáčet stránky.
Všeho moc škodí
Přece jen si ale musím zahrát trochu na hnidopicha. Michal Sirotek ukazuje, že autorskému řemeslu rozumí v každém detailu a umí napsat čtivou knihu. Děj nezačíná příliš pozdě ani v něm nejsou zbytečná hluchá místa. Postavy jsou propracované, abychom měli možnost nahlédnout do jejich minulosti a vzájemných interakcí je dost na to, aby bylo jasné, kdo má jakou úlohu v ději. Kulisy světa a zápletky mají právě tolik místa, aby působily přesvědčivě a zároveň nezačaly nudit. Právě díky těmto úpravám zvládl autor napsat kompaktní knihu, která se čte skoro sama.
Přesto jsem v určité pasáži nabyl dojmu, že příliš mnoho dobrých věcí nakonec vyvolává negativní efekt a Nachové pustiny jsou ořezané možná až trochu moc. Postavy jsou neustále postrkovány kupředu dost nemilosrdně, takže to místy vypadá, že jim nezbývá nic jiného než postupovat předem vytyčenou cestou. Motivace jsou nastíněny pochopitelně, ale určitě by jim neuškodilo trochu více prostoru, aby byly zcela uvěřitelné. A prostředí světa samotného je natolik zajímavé, že by si určitě zasloužilo pár stránek navíc. Zkrátka mi jako čtenáři něco chybělo, abych byl s knihou Nachové pustiny dokonale spokojený.
Nachové pustiny nabízejí zážitkovou jízdu skrze postapokalyptické české země. Pokud vás takový příslib alespoň trochu láká, tuhle knihu si rozhodně nesmíte nechat ujít. A to i přesto, že je příběh na pár místech trochu moc okleštěný.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Michal Dlouhý.
