Když před rokem vyšla hra Pán prstenů: Společenstvo prstenu – Štychová karetní hra, stala se pro mě překvapením roku. Pán prstenů mě přivedl k fantasy, a má tak v mém srdci vyhrazené speciální místo. Jenže nejsem zdaleka jediná. Jde o obrovský fenomén, což je samozřejmě spojeno s tím, že vychází velké množství her, u kterých je Pán prstenů jen uměle napasovaným tématem, snažícím se zakrýt mizerné mechanismy. K tomu si připočtěme neznámého autora, začínající vydavatelství, malou krabičku a nepříliš nápaditý název. Do hry jsem se pouštěla s velmi opatrným očekáváním, ale nakonec se stala jedním z nejlepších titulů, které jsem si v roce 2025 zahrála. Když se mi pak do rukou dostala hra Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra, moje očekávání bylo výrazně vyšší. Povedlo se autorům zopakovat kvalitu prvního dílu?
Jak debutovat ve světě deskovek
Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra se dočkala celosvětového vydání pod názvem The Lord of the Rings: The Two Towers – Trick-Taking Game. Jejím autorem je Bryan Bornmueller, pro kterého je série pánprstenovských štychovek prvním vstupem do světa deskových her. Série vychází u asmodee studia Office Dog, které má za sebou Crafting the Cosmos, Kudy? Tudy!, River of Gold nebo Hobit: Cesta tam a zase zpátky.
Do češtiny ji lokalizovalo vydavatelství asmodee. O ilustrace se postarala dvojice Elaine Ryan a Samuel R. Shimota. Hra je určena pro 1–4 hráče od 10 let, přičemž jedna partie trvá přibližně 20 minut.
Tradičně netradiční štychová hra
Základní premisa hry není nijak komplikovaná. Každý hráč se stane jednou z postav ze světa Pána prstenů. Každá z postav má svůj úkol, přičemž hráči musí společnými silami splnit úkoly všech postav u stolu. Za tímto účelem budete kooperativně hrát štychy tak dlouho, dokud všichni hráči nespotřebují karty rozdané na začátku partie. V balíčku se nacházejí karty čtyř různých barev očíslované 1–8, tři karty skřetů a dvě karty věží. Štych vždy zahajuje hráč, který vyhrál předchozí štych, a vyhraje ten, kdo zahraje nejvyšší kartu ctící barvu štychu.
Až potud zní Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra jako základní štychovka, opak je ale pravdou. Vyčnívá nad ostatními tituly tohoto velmi přehlceného žánru hned několika tvůrčími rozhodnutími. Jedním z nich je interakce postav a úkolů, které před vás postaví.
Splňte úkoly
První scénář (kapitola sedmnáct) začíná přesně tam, kde začíná knižní předloha. Frodo se Samem uprchli po řece, Pipin se Smíškem jsou zajati skřety a Boromir umírá, ale ještě není mrtvý. Hrát tak můžete za něj, Legolase, Gimliho a Aragorna. Boromirův úkol mu přikazuje vyhrát alespoň dva štychy, jakmile se však zahraje Temná věž, nesmí už vyhrát žádný. Legolas a Gimli musejí každý vyhrát šest a více karet (z celkových osmi) konkrétní barvy, přičemž pro každého jde o jinou barvu. A Aragorn musí spolu s hráčem, který zahrál Temnou věž, vyhrát více než polovinu štychů celkem (zde je ulehčení v českém překladu hry, který říká, že mají vyhrát více než jiný hráč).
Již toto základní rozložení úkolů je výrazně obtížnější než začátek první hry série a do hry vnáší obrovské množství napětí. Musíte balancovat, které štychy potřebujete „přihrát“ které postavě, kdy zahrát klíčové karty a které si potřebujete nechat na pozdější fázi partie. Toto balancování přitom není vůbec jednoduché a s postupujícími kapitolami obtížnost ještě roste.
Pozor na to, co hraješ!
K tomu si musíme připočítat ještě speciální karty, které se v balíčku nacházejí. První jsou karty skřetů. Nahrazují prsteny známé z prvního dílu. Skřety ale opravdu nechcete, což hra zpracovává tak, že tyto karty nikdy nesmíte zahrát jako první karty ve štychu a štych také nikdy nevyhrají. Není úplně dobrý nápad si je tak nechat v ruce až do závěru partie, jelikož si nikdy nemůžete být jistí, že předposlední štych nevyhrajete právě vy. Pro mě jde o mnohem zábavnější prvek než prsteny, přináší totiž do hry pořádnou dávku dalšího napětí.
Druhou novinkou jsou karty titulních věží. Ty fungují jako všemocné trumfy, díky kterým prostě vyhrajete štych, pokud v něm tuto věž použijete. Je přitom úplně jedno, jaká byla barva štychu a co za karty zahráli spoluhráči. Až na jeden drobný detail. V příběhu jsou dvě věže velmi úzce provázané a je tomu tak i ve hře. Pokud se totiž v jednom štychu použijí obě věže, jejich efekt se navzájem vyruší. Což vám často může zachránit scénář… nebo ho zcela zkazit.
Ale nebojte, nepřijdete ani o prsten moci a ostatní prstenové karty. Jen si budete muset počkat, než se v kapitolách propracujete až k Frodovi. Také s nimi autor vymyslel několik novinek, které ale nechám prozkoumat vás.
Sedmnáct příběhů
V této velmi kompaktní krabičce najdete 17 kapitol, rozdělených do dvou polovin. V první hře bylo kapitol o jednu více, rozhodně ale nemám pocit, že byla bych o něco ochuzena. Kapitoly jsou totiž náročnější a hlavně jejich počet věrně kopíruje předlohu.
První polovina sleduje příběh většiny společenstva. Po setkání s Éomerem opustíme linku Aragorna a jeho souputníků a s Pipinem, Smíškem a skřety se vydáme do Fangorského lesa a na sněm entů. Vrací se Stařec v bílém, potkáváme Théodena a na Helmův žleb zaútočí skřetí armáda. Poté tato část končí a na stole se začne odehrávat příběh Nositele prstenu. V něm se na scéně objeví Glum a všechny jeho nevyzpytatelné osobnosti. Později skupina potká Faramira a vydá se schodištěm k Minas Morgul. Nepřijdeme ani o Odulu a mordorské skřety.
Autor má skvělý talent nechat rozehrát příběh s minimem textu. Úvody do kapitol jsou opravdu krátké, ale příběh se odvíjí pomocí všech úkolů postav, událostí, které vás potkají, a karet, které se přidají do balíčku. Ano, některé z úkolů jsou jen mechanické, všechno dohromady vám ale dá pocit, že se nacházíte přímo ve světě druhé knihy.
Poetika vitrážových oken
Vtažení do příběhu velmi pomáhají i skvělé ilustrace, kterými se hra pyšní. Již u prvního dílu jsem obdivovala unikátní pojetí, které nevychází z ilustrací známých z knižní verze, ale do světa Pána prstenů přináší něco nového. Poetika vitrážových oken se k tomuto světu skvěle hodí. Obzvlášť, když jsou ilustrace provedené s takovým citem pro detail jako zde. Každá z postav má svoji osobnost, a to včetně jednotlivých skřetů. Perfektně provedení jsou Glum se Sméagolem, a to včetně jejich postupně sílícího šílenství a zoufalství. Nerozlučná dvojka Pipin a Smíšek se dokonce navzájem nacházejí na svých kartách.
Krabička obsahuje jednoduchý, ale zcela funkční papírový insert, díky kterému si omylem nepustíte do domu žádné spoilery. Každý z balíčků karet je navíc podložen stužkou, díky které je možné je jednoduše vytáhnout nebo si pomocí ní můžete značit, u které kapitoly jste skončili. Třešničkou na dortu jsou pravidla se zaoblenými rohy. Zkrátka každý detail zpracování je perfektně promyšlen. Vytknula bych pouze jedinou věc, a tou jsou dřevěné figurky titulních dvou věží. Na kartách jsou krásné, s vyvedenými detaily, okny a hořícím ohněm. Figurky jsou… prázdné. Opravdu velmi by jim slušel potisk, který by je přiblížil k ostatním komponentám a ilustracím, bohužel jsou ale zcela holé.
Tři, dva, jedna
Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra je pro mě jednou z těch deskových her, které jsou naplněny kooperací a společným řešením problémů. Proto, i když pravidla nabízejí způsob, jak ji hrát ve třech, dvou, nebo dokonce sólo, jde pro mě o titul, který si zahraji jedině v plném počtu. Jen v něm totiž hra plně vynikne a já si ji užiji tak, jak se mi líbí nejvíce.
Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra je skvělá kooperativní desková hra, v níž se v sedmnácti scénářích propracujete všemi kapitolami druhého dílu jedné z nejslavnějších knižních sérií. Hra navazuje na výborný první díl a pousouvá jej ještě dál, ale pokud vás Společenstvo prstenu moc nebaví, klidně můžete začít až u Dvou věží. Skvěle kopíruje strukturu knižního vyprávění, a vy se tak vydáte s Pipinem, Smíškem a jejich novými skřetími „přáteli“ k Bílé věži jen proto, abyste je v polovině hry vyměnili za putování Froda, Sama a nevyzpytatelného Gluma. Autorovi se podařilo celý příběh perfektně zpracovat a do každé z kapitol umístit nečekané prvky. Pán prstenů: Dvě věže – Štychová karetní hra je tak pravděpodobně nejtematičtější štychovou hrou na trhu. A rozhodně jednou z nejlepších.
