Představte si vlahý letní večer, praskání ohně a tiché šumění na terase, stůl obložený zralými sýry, vedle kterých odpočívá otevřená láhev kvalitního vína. Ta kombinace je pro lidské smysly téměř dokonalá. Není proto divu, že se němečtí designéři ze studia Deep Print Games rozhodli přenést tuto gastronomickou romanci na naše herní stoly. V české lokalizaci od vydavatelství Albi se nám tak dostává do rukou duelová hra Víno a sýr.
Odehrál jsem několik partií předchozího titulu Pivo a chléb od designéra Scotta Almese a byl jsem zvědavý, jestli nepůjde jen o rychlý redesign staré hry do nového, burgundského kabátku. Po několika partiích musím říct, že autor Scott Almes posunul titul do pocitově dospělejší a strategicky hlubší verze.
Otázkou však zůstává, zda je tento titul stejně plný chuti jako dobře uleželý ementál s pozdním sběrem, nebo zda po prvním doušku zanechá v ústech spíše kyselou pachuť. Pojďme tedy odšpuntovat pravidla a podívat se, co se skrývá pod víkem.
Jak se to hraje: od vinohradu k dokonalému snoubení chutí
Víno a sýr je hra výhradně pro dva hráče, která kombinuje worker placement, plnění akčních karet a správu surovin. Každý se zde stává ambiciózním vinařem a sýrařem v jedné osobě, přičemž hlavním cílem je vytvořit co nejharmoničtější degustační menu, které vám na konci večera přinese nejvíce vítězných bodů. Kdo hrál bratříčka této hry Pivo a chléb, ví, že vaše vítězné body určí nižší bodová hodnota z dvojice víno a sýr. Tím je docíleno toho, že musíte zvládat vyrábět jak víno, tak sýr a nemůžete se zaměřit jen na jedno.
Hra se odehrává během dvou let, která jsou rozdělena na jednotlivá roční období, a ta dále na jednotlivá kola. Ve stručnosti: hráči během dvaceti kol umisťují pracovníky na pozemky pro získání surovin, vyrábějí sýry a vína, skladují zbylé suroviny a vína a sýry nechávají hezky zrát. Výrobky se pak snaží prodat, a získat tak co nejvíce peněz, tedy závěrečných bodů.
Zdroj: Gaming Professors
Průběh tahu
Nebudu čtenáře zatěžovat vysvětlováním všech pravidel, ale podívejme se na některé principy hry Víno a sýr trochu blíže. Hned na jaře máte možnost umístit své pracovníky na pozemky a získat suroviny. To ovšem není tak jednoduché, neboť sklizeň ovlivní dva faktory. První je, že musíte zahrát pracovníka stejné barvy jako soupeř před vámi (případně bude naopak soupeř muset zahrát stejného pracovníka jako vy). A druhá věc je, že každého pracovníka hrajete z jiné karty obydlí, která vám říká, jaké pozemky budete sklízet a kolik toho vyprodukují. To značně zamotává hlavu hned na začátku, protože můžete přemýšlet tak, že chcete vytěžit více surovin, nebo naopak můžete jemně zaškodit soupeři, protože mu ovlivníte barvou jeho následující výběr. Úplně stejně to poté bude fungovat na podzim, kdy se vám z pozemků dělníci vrací, naopak je tedy budete umisťovat na obydlí, a to opět ovlivní, jak budete pozemky sklízet.
Zároveň je trochu vtipně řešeno, jak si pamatovat odkud a kam váš pracovník přišel, takže každý je tvořen za dvou částí. Klasický běžný meeple neboli figurka, k níž pasuje druhá část, která může být na figurce a pak představuje klobouk, nebo naopak pod ní a pak je z ní lavice. Jde tak o meeply s příslušenstvím, které Scott Almes rád používá ve svojí Malé velké sérii. Trochu úsměvné, ale ve skutečnosti docela funkční, a nezapomenete tak, odkud dělník přišel, a které pozemky tak můžete sklidit.
Drobnou výtku mám rovnou k této části pravidel, ve které jsou použity termíny „studna“ a „prameniště“, které znamenají totéž, ale zbytečně hráče matou. Stejně tak by si i některé další věty zasloužily formulovat lépe.
Zdroj: Gaming Professors
Další fáze jsou trochu více přímočaré. Podle karet sýrů a vína se budete ze surovin snažit vyrobit dané produkty. Hra trpí tím, že vám nemusí přicházet zcela optimální karty, zatímco soupeř rychle vyrobí své první sýry a vína.
Vyrobené produkty můžete prodávat, což je ale akce, která je složitější, ale krásně tematická. Nabízí se hned několik způsobů, jak hotové zboží udat. Můžete prodat uzrálý sýr nebo víno, což vám zabere sice více času, ale ve výsledku více peněz. Méně peněz dostanete za nezralý produkt. Vrcholem vinařského umění je pak vytvoření gurmánského páru sýra a vína, tedy karet, které k sobě vizuálně pasují a tvoří dohromady exkluzivní pokrm.
Každopádně poté už jsou akce opět jednodušší. Zbylé suroviny musíte uskladnit, jen pozor, limitem je pro vás velikost vašeho skladiště, takže musíte se surovinami dobře nakládat. Vaše neprodané produkty zrají (ale zase pozor, nesmíte nechat vaše výrobky přezrát, jinak ztratí na hodnotě) a znovu se dostáváte do fáze sklizně a produkce a prodeje. V průběhu roku ale budete mít ještě další herní možnosti v podobě akcí z vinět nebo speciálních akcí na vyložených kartách. Oba roky jsou si velmi podobné a poslední pole na kalendáři vás jen donutí spočítat body a určit vítěze.
Cesta k vítězství: umění burgundské rovnováhy
Když se po dvou letech sečtou zisky, přichází ten největší twist, který Scott Almes představil už ve své prvotině. Rovnováha je zde naprosto klíčová. Na konci hry se podíváte na své zisky z vína a na zisky ze sýra zvlášť. Vaším konečným skóre bude pouze ta hodnota, která je nižší. Pokud jste vydělali padesát mincí na sýru a jen dvacet na vínu, vaše výsledné skóre je dvacet. Vyhrává ten, kdo dokázal obě odvětví rozvíjet v dokonalém souladu.
Dokonalá rovnováha však není důležitá jen při závěrečném bodování, ale bude vás nemilosrdně doprovázet po celou dobu hry. Nejenže musíte věnovat stejnou péči sýrům a vínu, ale zároveň musíte mít v rovnováze další akce. Nesmíte příliš hrabat suroviny, protože je nebudete mít kam uložit. Nesmíte vyrobit příliš výrobků, protože jste omezeni místem a zároveň nestihnete vše prodat v ideální čas. V takovém případě některé sýry a vína přezrají a budete je muset ze skladu odprodat za minimální hodnotu. Prostě a jednoduše: musíte svůj statek rovnovážně spravovat a odměnou potom bude vysoké bodové hodnocení na konci.
Zdroj: Gaming Professors
Dojmy: Estetická jednoduchost, která klame tělem
Když hru Víno a sýr poprvé rozložíte na stůl, okamžitě na vás dýchne jednoduchá elegance. Ilustrace jsou minimalistické, čisté a barevná paleta evokuje podzimní sklizeň ve Francii nebo v Toskánsku. Studio Deep Print Games je pověstné tím, že si dává záležet na ekologické stopě a materiálovém zpracování, což vydavatelství Albi v české verzi stoprocentně dodrželo. Kartonové žetony jsou robustní a celkový vizuální dojem je nesmírně uklidňující.
První pohled na Víno a sýr vás možná přehltí ikonografií, tu ale časem vstřebáte a vystačíte si s poslední stranou pravidel, na které najdete jednoduchý přehled. A jak už jsem nadšeně chválil u nedávné dvojkovky Střet měst, i zde je naprosto geniální systém čtyř úložných boxů, které přesně pasují do krabice. Jediné, co mě na zpracování trochu mrzí, je univerzálnost surovin. Ty oproti hře Pivo a chléb, ve které jste měli krásné dřevěné žetony obilí, vody a dalších, jsou reprezentovány bílými dřevěnými ukazateli. O jakou surovinu jde, tak poznáte až ve chvíli, kdy ji umístíte na plán, na kterém jsou suroviny nakreslené. Bezesporu levnější a jednodušší varianta a daň za sedm surovin ve hře (a vymyslet žeton kvasinek by asi byl docela kumšt).
Z hlediska hratelnosti však hra klame tělem. Na první pohled vypadá jako pohodová rodinná záležitost, kterou si zahrajete po nedělním obědě. Jakmile však odehrajete první dvě kola, zjistíte, že pod tímto hladkým povrchem teče poměrně dravý proud taktického myšlení.
Hra Víno a sýr je velmi těsná. Surovin je málo, místa na plánu ještě méně a čas utíká neúprosně. Systém spárovaných pracovníků je skvělý. Nutí vás neustále sledovat soupeřovu stranu stolu. Vidím, že soupeř nutně potřebuje mléko na dokončení drahého sýra. Záměrně si tedy vezmu barvu, která u něj aktivuje šablonu bez přístupu k loukám, čímž ho na celé kolo zablokuji. Tato nepřímá, ale docela jedovatá interakce dává hře náboj.
Mechanismus zrání ve sklepě zase dodává hře správné napětí. Sledovat, jak se karty blíží finálnímu zrání a jak se blíží léto či zima, vyvolává ten správný tlak. Musíte neustále balancovat na hraně – nechat sýr zrát o sezónu déle pro vyšší zisk, nebo neriskovat jeho znehodnocení a raději ho prodat hned.
Co mě na hře potrápilo: stíny nad vinicemi
Abych jen nechválil, Víno a sýr (v původním vydání jako Wine & Cheese) má i svá slabší místa. Tím hlavním je sklon k takzvané herní analytické paralýze. V jarních a podzimních kolech musíte v hlavě vyhodnocovat příliš mnoho proměnných naráz – jaké suroviny chci, jakou akci chci nechat soupeři a chci vyhodnocovat z toho, nebo onoho obydlí? U přemýšlivějších hráčů se tak tahy mohou neúměrně natahovat. Pokud máte rádi svižné hry, které odehrajete za půl hodiny, tady můžete narazit. Herní doba se u nás běžně pohybovala kolem hodiny a patnácti minut, což je na takto malou krabičku docela dost. Zvýšení obtížnosti je ale právě již uvedeným časem na krabici znát. Autoři sami avizují 45–75 minut a spíš se kloním k vyšší hranici.
Další drobnou výtku jsem již trochu avizoval, a jde o závislost na trhu s kartami. Sice máte k dispozici viněty a možnost směny surovin v nevýhodném poměru 3:1, ale pokud vám delší dobu nejdou karty do kombinace k surovinám, které zrovna produkuje vaše mřížka, dokáže to frustrovat. Soupeř, kterému karty sednou do ruky přirozeně, získá výhodu, kterou budete jen těžko dohánět. Podobně kdysi takhle trpěl tematicky podobný titul Vinohrad, ve kterém karty objednávek potrápily nejednoho hráče. Rozšíření Toskánsko přišlo s novým plánem, ve kterém se dalo prodat univerzálně jakékoliv víno za určitý počet bodů bez potřebné karty objednávky. Možná by to mohla být cesta u řady dalších her.
Hra je také velmi neúprosná k hráčským chybám. Stačí jedno špatně naplánované léto, kdy vám přezraje drahé Chardonnay, a můžete se s vítězstvím v podstatě rozloučit. To vytváří poměrně strmou křivku učení a partie mezi zkušeným hráčem a nováčkem budou hodně jednostranné. Zároveň je plánování dalším důležitým prvkem u sklizně, kdy vám ji jedna parta pracovníků přinese na jaře, ale ti samí se ze stejných políček vrací i na podzim, takže i na to je dobré myslet. To začínající hráči v krvi mít nebudou.
Víno a sýr je vynikající, designově čistý strategický duel. Scott Almes dokázal vzít základy ze své předchozí hry a přetavit je do komplexnějšího, hlubšího a taktičtějšího zážitku, který uspokojí i náročnější hráče. V tom ale může být kámen úrazu. Hra se také stala delší, velmi málo odpouští chyby a nedoporučil bych ji nováčkům. Pokud hledáte chytré a těsné euro pro dva v kompaktním balení a nevadí vám občasné delší přemýšlení nad herním plánem, s tímto titulem rozhodně nešlápnete vedle. Pro mě osobně je velké plus také téma hry, které je z ní i díky mechanikám jako zrání nebo párování sýrů a vína cítit.
