Pekelný dům – titul

Pekelný dům – recenze gamebooku

15. 6. 2023
 

Pro fanoušky devadesátkové zábavy tu pro změnu máme počin, který by si neměli nechat uniknout. Jedná se o gamebook, tedy prapodivnou knížečku s textem rozděleným na odkazy, kterými dle instrukcí listujete, abyste si prožili své vlastní dobrodružství. Toto však není jen tak ledajaký gamebook, nýbrž reedice kvalitního kousku z kvalitní řady: jmenovitě Pekelný dům od britské Fighting Fantasy. Ať už chcete zkusit něco nového, nebo si jen na chvíli připomenout ty jednodušší staré časy, tato kniha může být ta správná volba.
Za poskytnutí recenzního výtisku a menší návrat do dětství děkujeme nakladatelství Mytago.

Pekelný dům – banner

Návrat pozapomenuté kratochvíle

Série Fighting Fantasy je přitom s námi už od roku 1982 a svého času se jednalo celkem o fenomén. Většina jejích knih byla, jak název napovídá, fantasy plná boje odehrávající se v rozlehlém světě Titanu. Jednou jste se stali vyvoleným hrdinou, jindy zlodějem či náhodným dobrodruhem, poklidný život většinou ohrožovalo mocné zlo a pouze VY jste mohli jeho plány překazit.
Ačkoliv nabídka byla široká a svět Titanu se postupem času pozoruhodně rozrostl, osobně jsem mu příliš neholdoval a měl jsem raději sci-fi počiny. Problém akorát byl, že jich vyšlo málo, ty doopravdy dobré byste spočítali na prstech jedné ruky, a ještě by vám možná nějaké prsty zbyly.
Jen dvě knihy do tohoto rozdělení nezapadaly: Najdi SMRT, roztomilý pastiš superhrdinských dobrodružství, a… ano Pekelný dům.

Nyní však značka přežívá v jakémsi limbu. Vydávání série Fighting Fantasy bylo pozastaveno v roce 1995 (zhruba v té době, kdy videohry začaly představovat vážnou konkurenci), a třebaže se roku 2002 opět rozběhlo, šlo hlavně o reprinty s jen občasnými novými knihami. U nás v devadesátých letech prvních třicet devět knih vydalo nakladatelství Perseus a od té doby jako by se po nich slehla zem.
Naštěstí mezitím uplynula slušná řádka let, a tak se opět nesměle zkouší nové edice klasických gamebooků, v první řadě právě Fighting Fantasy a jejího pravděpodobně největšího rivala, Lone Wolfa. Ostatně to dává smysl – ti, kdo na gameboocích vyrůstali, teď mají ten správný věk na nostalgii, a navíc už nastupuje další generace, která jimi byla dosud nepolíbena. Zájem by tak teoreticky byl.
Když už padla zmínka o videohrách, australské studio Tin Man Games pár let nazpět vycítilo příležitost a pár gamebooků zkusilo přenést i na obrazovky tabletů či počítačů. Výsledky byly… neuspokojivé. Vývojáři možností nového média využili minimálně a vizuální stránka vesměs nevypadá příliš lákavě. Pekelný dům se dočkal této podoby také a na výsledek se můžete podívat sami. Tady opravdu platí, že není nad dobrou knihu.

TY jsi hrdina!

Oproti mnohým jiným gamebookům, které pracují s prostými volbami dalšího postupu a listováním mezi odkazy, má série Fighting Fantasy svůj vlastní systém RPG. Je však opravdu nenáročný, stačí vám pro něj jen tužka, papír, dvě kostky a trocha nadšení pro věc.
Tady si dovolím parafrázovat text knihy: pokud jste se už někdy se systémem Fighting Fantasy setkali, klidně tento oddíl přeskočte, nic nového se nedozvíte. Pro nováčky krátké shrnutí základních principů:
Boj řídí dvě statistiky, UMĚNÍ BOJE a STAMINA (v novém překladu KONDICE, ale na ten původní jsem si za posledních šestnáct let docela zvykl).
Umění boje představuje vaši celkovou fyzickou zdatnost, tedy nejen při soubojích, ale i třeba pohotovost reflexů. Kondice odráží vaše zdraví.
Vlastní hodnoty Umění boje i Kondice mají také nepřátelé a boj probíhá jednoduše – ke svému i protivníkově Umění boje střídavě přičítáte hod dvěma kostkami a postava s nižším výsledkem ztrácí body Kondice. Nulová Kondice obvykle znamená smrt.

Kousek stranou stojí ŠTĚSTÍ, které například určuje, zda se úspěšně vyhnete pasti nebo zůstanete nespatřeni. Při každé zkoušce Štěstí však jeho hodnotu (bez ohledu na výsledek) musíte o jeden bod snížit, takže čím více na něj spoléháte, tím riskantnější to pro vás postupně bude.
Navíc ho můžete při boji použít pro kritický zásah nebo pro zmenšení poškození, které obdržíte – i zde jej však po každé zkoušce musíte snížit. Štěstí také často funguje jako jednoduchý morální systém, takže může odměňovat či trestat vaše nebojová rozhodnutí vůči jiným bytostem.
Pekelný dům přidává ještě čtvrtou statistiku, STRACH. Ten funguje jako příčetnost ve videohrách, a pokud v průběhu dobrodružství nasbíráte dostatek bodů Strachu, okamžitě zemřete hrůzou. Při průzkumu tedy raději dávejte pozor.

Všechny čtyři statistiky si určíte součtem základní hodnoty a hodu jednou nebo dvěma kostkami. Následně si je zapíšete do Průvodní listiny na začátku knihy, kde naleznete i inventář, místo na poznámky a zápisník proběhlých bojů (tedy můžete, nemusíte. Doteď mě straší ohmatané gamebooky z knihovny, které už měly od neustálého gumování prodřené stránky, a tak jsem si radši záznamy vedl bokem). Další možností je stáhnout a vytisknout si vlastní Průvodní listinu ze stránek prodejce.
Všechny čtyři statistiky se vám v důsledku boje, vašich rozhodnutí nebo použití různých předmětů budou průběžně měnit, takže škrtání nebo gumování se nevyhnete. Jakmile si takto vytvoříte svou postavu, můžete si přečíst úvodní text a poté otočit na odkaz číslo 1.

Autor:
Ilustrace:
Obálka:
Vydavatel:
Žánr:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok vydání:
ISBN:
Vydání:

Steve Jackson
Tim Sell
Cyril Gaja
Mytago
horor, gamebook
Barbora Vaňková
190
černobílý
vázaná
2023
978-80-88501-04-6
první

Zdroj: Mytago

Správný začátek gotického hororu

Je symbolicky kousek před půlnoci, když jedete na jakousi důležitou schůzku. Zřejmě jste zabloudili a kvůli lijáku jen sotva stihnete strhnout volant, abyste se vyhnuli postavě, která vám vejde do cesty. Střih, sraženého chodce nemůžete najít, auto leží nepoužitelné v příkopu a vám pomalu začíná naskakovat husí kůže. Uvízli jste sami uprostřed ničeho a nemáte jak zavolat pomoc…
Naštěstí opodál najdete sídlo, v němž svítí světla a kde byste mohli požádat o nocleh. Dům je však prastarý, majitel podivný, po telefonu ani stopa a v horším případě se vám už večeře stane osudnou. Celkem brzy tak začne být zřejmé, že není dobrý nápad se zde příliš zdržovat a měli byste se pokusit o útěk. O něco později pak pochopíte, že dokud zlo v tomto sídle zůstane, živí se z něj nedostanete.

Hráči videoher mohou dojít k závěru, že jde o takový starobylejší Resident Evil (myšlen ten první – ostatně zkuste, co se stane, pokud zkusíte odejít vstupními dveřmi), případně lehce brakovitou Amnesii.
Počítat musíte s tím, že tady nejste akční hrdina, ale bezbranný a vyděšený člověk. Boj s holýma rukama proto probíhá s číselným postihem, proti větší přesile to rovnou vzdejte a obecně je lepší jednat opatrně. Místo toho používejte hlavu, hlídejte si úroveň Strachu a sbírejte cenné nápovědy, abyste se vyhnuli všem nástrahám.
Nováčci to asi tolik neocení, ale pro fanoušky původních fantasy počinů, zvyklé se prosekávat hromadami netvorů, jde o příjemný závan realismu.

Cesta k vítězství

Zásadní slabinou gamebooků, logicky vyplývající z knižního formátu, je nutnost nějak vybalancovat jejich herní dobu. Autoři se musí nějak postarat, aby hráči zábava vydržela, protože gamebook dohratelný na první dobrou by nikoho nebavil a nikdo by jej nekoupil.
Některé tituly na to šly jednoduše po vzoru starých her na NES a připravily nemilosrdné lineární dobrodružství – každá chyba se zde trestá a bez dobrých statistik si rovnou nechte zajít chuť. V tomto případě si připravte hromadu trpělivosti.
Jiné gamebooky (například Démoni z hlubin nebo Komando robotů) místo toho nabízejí komplexnější zážitek, kde je správných cest vícero a vy tak máte na výběr. Takových je sice méně, ale podobné knihy se díky své znovuhratelnosti právem řadí mezi ty lepší.
Poslední možnost spíše potrápí vaši hlavu a do této kategorie spadá i Pekelný dům. Některé místnosti jsou prázdné, jiné nabízejí pouze nástrahy, další jsou zase pro úspěch nezbytné. Opakování se nevyhnete, ale při každém pokusu se dozvíte zase něco málo navíc, doplníte mapku nebo přijdete na důležitou indicii. Případně se omylem chytíte do pasti a okamžitě zemřete, avšak i tyto pasáže jsou podány tak pěkně čtivě. Statistiky příliš řešit nemusíte, správná cesta nabízí minimum rizik, ale můžete si občas zabojovat, pokud chcete.
Jakmile pak vše zapadne do sebe, knihu rozlousknete jako oříšek a konečně si můžete otočit na závěrečný odstavec číslo 400. Ten pocit stojí za to.

Hráči gamebooků si možná také zavzpomínají, že dříve to bylo takové jednodušší. V knize vám nic nebrání podvádět, takže můžete ignorovat špatné hody nebo dle libosti listovat dopředu (i když občas to tvůrci pojistí různými matematickými hádankami, pomocí nichž musíte najít správný odkaz). Jakmile je vám, dejme tomu, více než patnáct let, už je pochopitelně otázkou cti vše dohrát férově. Přece byste si tu radost z vítězství nezkazili.

Klasika ve staronové podobě

Doteď šlo pouze o dojmy z původní knihy; volba předlohy je solidní a dobře napsaný/navržený gamebook takřka nezestárne. Jak si ale vede nová edice od Mytaga?
Na první pohled upoutá bytelnější pevná vazba se záložkou a originální temně laděná obálka od Cyrila Gaji. Jakmile však knihu otevřete, rázem se přenesete o pár desítek let nazpět. Font i grafická úprava se drží zažitých zvyklostí, takže dojem ze čtení zůstává stejný. Nechybí ani původní ilustrace Tima Sella, které dobře dokreslují text. Když si tak nalistujete odstavec s nějakou obzvláště působivou scénou nebo neobvyklým nepřítelem, na protilehlé stránce je uvidíte detailně znázorněné.
Starší překlad Evy Hallerové vystřídala Barbora Vaňková. Kromě Staminy nahrazené Kondicí se však jedná spíše o nenápadnější změny, a pokud si nevezmete obě vydání vedle sebe, dost možná si ničeho nevšimnete.
Jako malý bonus najdete na konci knihy krátký bestiář těch nejtěžších soků a tabulku náhodných hodů pro případ, že nemáte po ruce kostku. Kromě toho máte k dispozici také rozkládací mapku a seznam místností s nápovědami. Pro mě bylo součástí výzvy knihu dokončit naslepo a sídlo si zmapovat sám, ale někteří hráči toto usnadnění určitě ocení.

A co říct více? Původní gamebooky od Persea už dnes naleznete leda náhodně v antikvariátech, většinou za přemrštěné ceny, a verze na počítač úspěšně vysály z předloh většinu jejich kouzla. Třebaže originální paperbackové vydání má svůj určitý béčkový půvab, poctivá pevná vazba je pro podobný revival přiměřená náhrada. Jedná se tak o povedený počin, který pomalu, ale jistě vrací na scénu legendu mezi hrami na hrdiny. Koupí navíc podpoříte nakladatelství ve vydávání dalších knih Fighting Fantasy… a třeba jednou dojde i na reprint Strašlivého démona nebo Vzbouřené planety. Jak hezké by to bylo.

Klady
  • vhodně provedená reedice klasiky
  • závěrečná usnadnění pro méně trpělivé
  • nová obálka a zachování původních ilustrací
  • průvodní listina dostupná ke stažení
Zápory
  • někdo může dávat přednost paperbackům
  • puristům se nemusí líbit překlad „Kondice“
Infobox
0.0

Doporučujeme

Jan Pinc

Korektor, kterého občas políbí múza. Jeho specialitou jsou hry příliš staré, nudné, obskurní nebo bizarní na to, aby kohokoliv zajímaly. Je vášnivým lovcem achievementů a rád vše dohrává na 100 %. Zbožňuje české lokalizace, alespoň tedy ty povedené. Po nocích stále ještě oplakává Adobe Flash Player a svoje stařičké PSP.

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.