Již v únoru tohoto roku jsem si zahrála demoverzi titulu Prison Simulator od vývojářského studia Baked Games. I to krátké demo mě neskutečně bavilo, a tak jsem s chutí a s jiskrami v očích vyhlížela vydání plné verze. Prison Simulator vyšel čtvrtého listopadu a nakonec se dostal i do mé herní knihovny. Pojďte se společně se mnou podívat, zda mé čekání doopravdy stálo za to, nebo zda titul nesplnil má očekávání.
Bachař či vězeň?
Jak jistě víte, Prison Simulator v překladu znamená vězeňský simulátor. V hlavě tedy možná někomu z vás proběhla otázka, zda se v téhle hře nacházíte v roli bachaře, či trestance. Je totiž jisté, že za obě tyto role by se ve hře dalo perfektně zabavit. Nicméně v Prison Simulatoru se vžijete pouze do role vězeňského dozorce a hned teď vám prozradím, že vývojáři si doopravdy na hře dali záležet. Já naštěstí moc nevím, jak přesně to v amerických věznicích doopravdy vypadá, ale tento titul mi neskutečně připomínal různé filmy či seriály, kde se příběh nějakým způsobem odehrával právě kolem kriminálu.
Vytvoření vězňů
Před startem samotné hry si nejdříve můžete vytvořit vzhled všech vězňů, se kterými právě poté budete mít největší interakci. Vám jakožto dozorcovi připadá na starost jeden vězeňský blok. Jak vězni ve vašem bloku budou vypadat a do jakých gangů budou patřit, je pouze na vás. Můžete jim také změnit jméno, takže pokud někoho ve svém okolí nemáte v lásce, zde si na něm beztrestně můžete vybít zlost. U každého trestance také vidíte, zda je neškodný, neutrální, anebo agresivní. Upřímně jsem ale nezaznamenala, že by například neškodní vězni byli nějak méně problémoví. Poslední informací o kriminálníkovi je jeho trestný čin, za který si právě teď bude odpykávat trest pod vaším dohledem.
Denní úkoly a trochu málo příběhu
Budíček a do práce! Každý den na vás čeká několik úkolů, které se přece samy neudělají. Pojďme se teda na denní rutinu podívat více zblízka. Denní zadání je ze začátku vždy jiné, nicméně časem se začne bohužel opakovat, a tak hra začne působit lehce stereotypně. Stereotyp tvůrcům sice v celkovém hodnocení vytknout budu muset, avšak také bych je ráda pochválila. Snažili se vymyslet co nejvíce úkolů, aby se vaše povinnosti bachaře neopakovaly příliš často, takže snaha tam byla. Po takových 5–6 hodinách hraní se však doopravdy točí pořád ty stejné úkoly dokola. Co tedy do vašich povinností patří? Ráno zkontrolujete, zda všichni vězni jsou na svém místě, a poté následuje nějaká více akční činnost. Můžete je třeba vzít na dvůr, kde se mohou chvíli projít a vydýchat se na čerstvém vzduchu, nebo do dílen, kde si mohou tvořit něco kreativního.
Čas od času také vězně hlídáte při sprchování a přidělujete jim ručníky, jindy jste dozorcem u trestanců, kterým přišla návštěva. Pokud zrovna neděláte dozor u nějaké takové podobné činnosti, vrhnete se na papírování u přijímání nových vězňů a také u propouštění již snad napravených jedinců. Zde musíte být velice pečliví, je nutné si zkontrolovat ID kriminálníka, otisky prstů a také jeho jméno. Nechceme zavřít někoho nevinného, přece. Prison Simulator překvapivě obsahuje i příběhovou linii. Poslední dobou se mi zdá, že vývojáři se snaží zakomponovat nějaký příběh i do žánrů, kde to vyloženě není nutné. Neříkám, že děj byl v tomto titulu na obtíž, jenom mě nijak nezaujal. Mrzelo mě, že se na mé poměry až moc táhl. Já jakožto hráč jsem pomalu zapomínala, jak na sebe navazuje. Většinou jste se totiž jeden den nějakým způsobem věnovali příběhové linii, když vám to zrovna hra zadala. Následně několik dní probíhala naprosto normální každodenní rutina s plněním výše zmíněných povinností.
Volný čas
Mezi každým jedním úkolem během dne máte takzvaný „free time“ neboli volný čas. Zde je jen na vás, jak strávíte drahocenné chvíle, kdy nemusíte neustále hlídat, kdo se mlátí a kdo kde co podpaluje. Volný čas určitě považuji za klad, můžete si například projít celou věznici, která je mimochodem velice rozsáhlá, nebo se vsadit, buď s jiným bachařem, nebo dokonce i s nějakým vězněm, o nějakou peněžní částku. Ve svém volnu je možné si vylepšovat i své dovednosti, kterých je k výběru dostatek. Nicméně pokud na žádnou z těchto aktivit nemáte náladu, stačí se na chvíli vyvalit na lavičku a volný čas se automaticky přeskočí.
Grafické zpracování a optimalizace
Jsem zastáncem toho, že když u hry s žánrem simulátor grafické zpracování lehce pokulhává, není to zas tak veliký problém. Věřím, že pokud je horší vizuální zpracování nahrazeno skvěle propracovaným obsahem, vše je odpuštěno. Prison Simulator si ale dal záležet na obojím. Troufnu si říct, že vizuální vzhled hry je na simulátory možná i lehce nadprůměrný a s obsahem a celkovým konceptem hry si také tvůrci vyhráli. Optimalizace je bezchybná, hra se nijak nezasekávala, na bugy a podobné chyby jsem v titulu naštěstí nenarazila a počet snímků za sekundu se s lehkostí drží na vysokých číslech.
Dobrák, či záporák?
Jeden z nejdůležitějších ukazatelů ve hře je ukazatel respektu. Jste vězeňský dozorce, je nutné, aby vás kriminálníci respektovali, ale i ostatní bachaři k vám musí mít určitou úctu. Přiznám se, že najít zlatý střed mezi těmito dvěma protipóly pro mě bylo složitější než naučit se zavazovat tkaničku v dětství. Každé vaše rozhodnutí, splnění úkolu apod. mění výši respektu jak u dozorců, tak u vězňů. Nenechte se ale zmást. Pokud si myslíte, že když každý den jednomu z trestanců dáte pořádně za vyučenou pomocí obušku, respekt vám vyskočí do výšin, tak jste na omylu. Přesně za tohle poletí číslo respektu přímou čarou dolů k nížinám. Je spíše nutné někdy přimhouřit jedno očko při neposlušnosti vězně a čas od času si nevšimnout toho jointa, kterého má schovaného pod polštářem. Zde vám opět vývojáři dávají volnou ruku a vy sami si můžete vybrat, jak se k vězňům chovat. Můžete být buď ten dobrák, co nad vším mávne rukou, anebo ten nejvíce nenáviděný bachař v celém vězeňském areálu.
Prison Simulator vám bezpochyby nabídne velice zábavné první hodiny hraní. Nicméně přes snahu tvůrců i tento simulátor, jak bývá u tohoto žánru zvykem, spadne do stereotypu. Na druhou stranu se hra může pyšnit docela pěkně provedeným vizuálním zpracováním, bezchybnou optimalizací a podobností s různými filmy či seriály z vězeňského prostředí. Pokud si tedy chcete vyzkoušet zaměstnání bachaře, tahle hra je to pravé ořechové pro vás.
