Znáte ta nepříjemná, často až odpolední probuzení po celovečerním skotačení a radovánkách na koncertě vaší oblíbené kapely? Řekněme, že jeden z největších fanoušků legendárních Kissáků trochu přebral, a tak se dostal do samotného srdce metalového pekla. Dobrá, ve skutečnosti to tak nebylo, ale titul Rising Hell vám toho na začátku zrovna moc nepoví, takže proč si to trochu nepřilepšit. Nezbývá tedy než popustit uzdu fantazii, vytáhnout hlasitost reproduktorů na maximum a pokusit se z této šlamastiky dostat. Pravděpodobně o Rising Hell mnoho z vás neslyšelo. Hra po roce a půl vyšla z předběžného přístupu v polovině loňského května, a tak byla zastíněna známějšími velikány, jako Resident Evil Village, Biomutant nebo například Mass Effect Legendary Edition, kteří spatřili světlo světa ve stejném měsíci. Jde tedy o poměrně uzrálý kousek menšího formátu od indonéských vývojářů Tahoe Games a vydavatele Toge Productions. Mimochodem jsou to ti samí tvůrci, co mají na svědomí námi již recenzovaný titul Coffee Talk.
V jednoduchosti je metal
Vaše mise je jasná… utéct z pekla. Prosté, jednoduché a funkční. Stejně působí také samotná hratelnost, ale o té až později. Rising Hell je roguelike plošinovka, jejímž jediným směrem je cesta vzhůru. Neočekávejte rozvětvený lore, vedlejší příběhy ani propracované charaktery jednotlivých postav. Vše je skutečně tak prosté, jak se zdá, což rozhodně není na škodu. Díky tomu hra umožňuje veškerou vaši pozornost směřovat na herní zážitek jako takový. Protože se jedná o kousek spadající do žánru roguelike, dostanete přesně to, co si od něj slibujete – procedurálně generovanou mapu, intenzivní obtížnost, všudypřítomné nepřátele lačnící po vašem krku a samozřejmě pokrok poháněný neustálým umíráním, kdy se vrátíte na začátek s částečnými zkušenostmi či předměty, abyste byli připraveni na nový pokus. Tyto typy her jsou v posledních dobách velice oblíbené především díky tomu, že staví na těchto pevných základech a přidávají navíc svůj vlastní nápad. Rising Hell přesně tak činí, a to opravdu stylově.
Existuje pouze jediná cesta, a to vzhůru
Startovní pozicí se stane to nejspodnější pekelné patro. Nastal čas vyskákat zpět na zemský povrch, porazit všechny nepřátele, úspěšně přežít střety s bossy a hlavně se nenechat během cesty zabít. Ovládání hry je krásně plynulé a nabízí ten správný hardcore zážitek našich starých retro srdcovek… vystačíte si s pár klávesami pro skok, útok, úhyb, úprk a interakci. Chybět nebude samozřejmě ani dvojitý skok a přichycení na zdi, abyste zdolali i na platformy nepříznivé pasáže. Z „moderních“ her je spousta z nás zvyklých na kombinaci tlačítek myši i klávesnice. Bohužel Rising Hell se s myší moc nekamarádí, a proto vám nedovolí si na ni ovládání přenastavit, což může některé hráče lehce frustrovat, ale ve finále nejde o zásadnější problém, na který by se nedalo zvyknout. Jak budete stoupat stále vzhůru, do cesty se vám postaví hojné množství různých obyvatel pekla, ať už těch slabších, tak také těch výrazně silnějších. Jedni plivou smrtící koule, další útočí ze vzduchu nebo po vás pálí lasery. Každá další lokace s sebou přináší nové nástrahy, monstra a více příležitostí ke smrti. Obtížnost se pozvolna stupňuje, protivníků je více, jsou odolnější a pasti stále zrádnější. Nevěšte však hlavu, vy na své straně budete mít sílu metalu!
Více smrtí, více Adidas
S každým zabitým protivníkem získáte rudé krystaly – důležitou měnu sloužící k nákupu všemožných vylepšení, jako je navýšení životů, obrany, síly útoku, získávání více měny, druhý život navíc a spousta dalšího. Tato vylepšení vám zůstávají pouze během aktuálního pokusu. Pokud zemřete, vše se anuluje a začnete opět s nulou na svém kontě. Důležitým prvkem jsou ovšem speciální fialové krystaly – měna zvaná Blight, kterou můžete využít k nákupu postav a silnějších relikvií s různými efekty, aby váš další pokus byl o něco snazší. Zároveň se vám s množstvím pokusů postupně odemykají různé perky, které mají rovněž za úkol vám pomoct při útěku z pekla. Bohužel mě lehce zklamala nabídka obchodu, protože dostanete k dispozici pouze sedm relikvií a tři hratelné postavy. I když se Blight poměrně těžko získává a nasbírání většího množství chce čas, přesto bych osobně uvítala větší rozmanitost. Cestou vzhůru napříč celkem třemi rozsáhlými úrovněmi sbíráte všechna možná vylepšení, perky a Blight. Díky tomu se stáváte silnějšími a odolnějšími vůči útokům nepřátel, což vám umožní delší přežití. S každým novým pokusem se šance na úspěch exponenciálně zvyšuje, proto počítejte s rizikem výbuchu nervů, klením a zlostným bručením. Hra rozhodně není nic pro netrpělivé.
Tři podivíni
Pojďme se blíže podívat na jednotlivé postavy, které se chtějí probojovat z pekla. Každý z nich má trochu jiné schopnosti a statistiky, proto budou vyžadovat odlišný herní styl a přístup. V potaz budete muset brát také jejich silné a především slabé stránky. Prvním z nich je onen zarytý fanoušek kapely Kiss jménem Arok. Ten je z celé nabídky nejkomplexnější a jedná se o vaši výchozí postavu. Vyniká na boj zblízka, takže bude nutné se k protivníkům dostatečně přiblížit, což s sebou nese nevýhodu snadného utržení poškození. Protipól Aroka je rychlý démon Zelos, který útočí střílejícími projektily na dálku, ale během toho se nemůže pohybovat, což z něj činí poměrně snadný terč v houfu více nepřátel. Do třetice je zde jakási poletující čarodějka Syndra, vyzbrojená rovněž projektily na dálku, které navíc po chvilce vybuchují a způsobují ničivé poškození. Syndra se během útoku, na rozdíl od Zelose, může hýbat. Díky tomuto výběru je hra pokaždé za jiného hrdinu zcela jiná a unikátní. Škoda, že tvůrci repertoár nerozšířili alespoň o dvě další postavy s výrazně odlišnými schopnostmi. Stejně tak mě mrzí, že se o postavách nic nedozvídám… proč utíkají z pekla, jak se tam vůbec dostaly, za co na ně byl seslán pekelný trest apod. Jsou to pro mě pouhé figurky, se kterými nemám šanci se sžít.
Délka hratelnosti totiž není nijak dlouhá a záleží čistě na vás, jak dobře si povedete. Rising Hell se dá dohrát cca za dvě hodiny, ale můžete v něm strávit více času. Jde tedy spíše o takovou jednohubku, která může zklamat hráče s vyšším očekáváním. Naštěstí se titulu daří z hlediska znovuhratelnosti, protože se můžete vracet pro sesbírání více Blightu k odemčení nových relikvií, můžete si zvýšit obtížnost a čelit větší výzvě, nebo se pustíte do druhého módu. Rising Hell obsahuje jednak základní kampaň (příběhový režim) a jednak mód Gauntlet. Jedná se o ne zrovna lehké výzvy s určitými omezeními, jako je dokončení úrovně s jedním životem či souboj s bossy bez jakýchkoli vylepšení. Tento režim dobře poslouží k prolomení monotónnosti základní kampaně a zabaví na pár dalších chvil především lovce trofejí. Za splnění výzvy budete štědře odměněni achievementem.
Pixely vládnou světu
Rising Hell obsahuje celkem tři od sebe vizuálně odlišné lokace pekla, skládající se ze série procedurálně generovaných vertikálních cest, po kterých se můžete vydat. Někdy narazíte na portály vedoucí do bonusové místnosti, jindy budete hnáni vzhůru rychle se zvyšující hladinou spalující lávy či velkým množstvím točících se pilových kotoučů, a to je pouze malý zlomek toho, co za nekalosti vás čeká. Jak jsem výše pěla ódu na velkou variaci nepřátel, to samé se bohužel nedá říci o okolním prostředí. I přesto, že se od sebe každá ze tří úrovní vizuálně liší zvolenou paletou barev a nepřáteli, jiný rozdíl nenajdete. Pixel art ovšem titulu náramně sluší, animace postav jsou bez záseků, skvěle vypadají také útočná komba a další efekty… a to jsem ještě ani nezmínila ten nadupaný metalový soundtrack, který tomu všemu přidává pomyslnou třešničku na dortu. Chápu, že tento hudební styl není pro každého, ale titulu sedne jako prdel na hrnec. I když se Rising Hell zdá na první pohled jako rychlá brutální akce s vysokou křivkou obtížnosti, brzy zjistíte, že tomu tak úplně není. Akce zde najdete dost, rychlost by mohla být klidně o něco málo vyšší a ani ta křivka obtížnosti není zas tak moc zrádná. Upřímně, za většinu úmrtí bude moct vaše neopatrnost a zbrklé jednání, proto budete spíše postupovat opatrněji a s rozvahou (zejména při soubojích s bossy). Ostřílení veteráni jistě ocení retro nádech, ale nemusí být plně uspokojeni, zatímco nováčci mohou Rising Hell považovat za přiměřený vstupní test do světa roguelike.
Rising Hell se jako projekt malého nezávislého studia může pyšnit jednoduchou hratelností, řádnou dávkou výzvy pro fanoušky tohoto žánru i úplné nováčky a přitažlivým audiovizuálním kabátkem. Za přiměřenou investici vás čeká několik hodin zábavy při prchání z jámy pekelné. Přestože titul není dokonalý a nějaká ta chybička se najde, určitě na sebe mohou být vývojáři náležitě hrdí.
