Odpad v oceánech dnes není abstraktní problém, ale velmi konkrétní realita, která má své jméno, rozměry i alarmující prognózy. Největší z nich, Great Pacific Garbage Patch, už dávno není jen mediálním strašákem, ale skutečným symbolem toho, jak daleko jsme schopni zajít v ignorování vlastních stop. Právě z těchto myšlenek čerpá hra Tides of Tomorrow, novinka od francouzského studia Digixart, která se nesnaží jen bavit, ale zároveň dost nápadně upozorňuje, kam by podobné chování lidstvo jednou mohlo dovést. Nečekejte ovšem moralizující manifest ani prvoplánové ekologické poselství, spíše všudypřítomný pocit neklidu, který vás provází už od prvních minut.
Když se minulost odmítla rozložit
Příběh hry Tides of Tomorrow se odehrává ve světě, který dávno překročil bod zlomu. Planeta Elynd se po globální potopě rozpadla na menší fragmenty plovoucích struktur a izolované skupiny provizorních komunit, které se snaží přežít v nekonečném oceánu přeplněném odpadky. Jsou to právě tyto nehezké pozůstatky lidské činnosti, které se staly základem nemoci zvané plastemia, jež postupně mění živou tkáň v neživý plast. Hráč se ujímá role Tidewalkera, postavy bez minulosti, která se probouzí uprostřed rozkládajícího se ekosystému s jasným cílem: přežít a najít lék dříve, než bude pozdě.
Společnost se rozdělila do několika frakcí, které spolu sice sdílí stejný svět, ale rozhodně ne stejné hodnoty. Nemilosrdní Maraudeři si drží kontrolu nad zdroji a neváhají toho využít, Reclaimers se snaží prostě přežít bez ohledu na ideály a záhadní Mystici hledají spásu v minulosti. Nad tím vším visí ještě jeden důležitý prvek, a to ozen, vzácná látka, která dokáže zpomalit projevy plastemia. Jak už to tak bývá, přístup k ní se rychle stává otázkou moci, a kde je nedostatek, vzniká nerovnost.
Setkání s jednotlivými frakcemi nejsou pouhé úkolové zastávky, ale střety hodnot, nutící vás přemýšlet nad tím, co vlastně znamená správné rozhodnutí ve světě, kde žádná ideální řešení neexistují. Pokud někoho podpoříte, nebo se naopak postavíte proti všem, výrazně to ovlivní vaši cestu.
Stopy, které nejsou jen vaše
Svou nejzajímavější vrstvu však příběh získává díky neobvyklé narativní mechanice. Tides of Tomorrow totiž rozbíjí tradiční představu izolovaného singleplayeru a nechává do něj prosakovat stopy jiných hráčů pomocí mechaniky Online Story-Link. Je to jako neviditelné napojení na hráče, jehož cestu do jisté míry následujete v podobě vizí jeho vlastních rozhodnutí. Nejde o přímou spolupráci, ale o jakýsi ozvěnový systém, v němž kráčíte ve šlépějích někoho, kdo už tudy prošel před vámi.
Můžete tak zahlédnout, kudy se vydal, komu pomohl, nebo naopak ublížil. Tyto střípky však aktivně proměňují váš vlastní průchod hrou. Postavy si mohou nést následky činů a reagují na předchozí události, které jste sami nespáchali, čímž svět jako celek působí dojmem, že si pamatuje něco, co sahá dál než k vašemu vlastnímu příběhu. Můžete dorazit na místo, kde už byl vyhlášen poplach, protože někdo před vámi způsobil problém, či narazíte na NPC, které vám poděkuje za pomoc, jež jste ve skutečnosti neposkytli vy.
Tento prvek funguje přirozeně a dává příběhu zvláštní pocit sdílené zkušenosti, aniž by narušoval jeho intimitu. Najednou nejste jediným aktérem dění, ale článkem širšího řetězce rozhodnutí, která se navzájem ovlivňují. Někdy vás cizí volby podrží, jindy vám podkopnou nohy, ale téměř vždy vás donutí přemýšlet nad tím, jaký otisk po sobě zanecháte vy sami pro ty, co přijdou po vás.
Morální kompas v rozbouřených vodách
Právě v těchto momentech hra nejvíce vystupuje z davu a naplno se projevuje, jak odvážně pracuje s myšlenkou sdílené odpovědnosti. Postavy na vás budou naštvané kvůli rozhodnutí cizího hráče, stejně tak můžete těžit z jeho prozíravosti v podobě zanechaných zásob ve sdílených boxech, otevřených cest i dostupnosti ozenu u obchodníků. Zároveň si uvědomujete, že úplně stejným způsobem jednou někdo narazí na důsledky vašich činů, když se rozhodnete myslet na sebe a možná tím ztížíte život někomu dalšímu. Tides of Tomorrow tak nenápadně rozvíjí témata spolupráce a individualismu. Každé rozhodnutí má váhu, i když není čistě vaše.
Hra vás přitom netrestá ani neodměňuje za jakýkoliv přístup. Místo toho sleduje vaše chování skrze pět ukazatelů, které se postupně naplňují podle individuálních voleb. Můžete být kooperativní, ochraňovat přírodu, zaměřit se na vlastní přežití, upřednostnit lidstvo, nebo se stanete tím, kdo si razí cestu bez ohledu na ostatní. Tyto hodnoty ovlivňují nejen to, v jakém světle vás další hráči uvidí, ale také některé dialogové možnosti a konce. Zároveň fungují jako ukazatel toho, zda se vyplatí někoho následovat. Přestože se hráči fyzicky nesetkají, mohou si zanechávat zprávy v podobě gest, které se zapíší jako vize připravené ke zhlédnutí, jakmile někdo další půjde kolem.
Tides of Tomorrow se zcela oprávněně opírá o vysokou znovuhratelnost. Díky propojení mezi hráči se jednotlivé kapitoly dokážou proměnit k nepoznání v závislosti na tom, koho se rozhodnete následovat a jaké stopy po sobě dotyčný zanechal. Jednou dorazíte do lokace, kde už proběhla krize a vy jen sklízíte její následky, jindy se stanete tím, kdo ji přímo způsobí, a někdo další ji po vás bude řešit. Nový průchod hrou tak není opakováním, ale novým pohledem na tutéž realitu, což vás pobízí ke zkoušení jiných přístupů, sledování jiných hráčů a objevování toho, jak odlišně se může tentýž svět chovat.
Každý krok něco stojí
Z pohledu mechanik se Tides of Tomorrow drží osvědčených prvků narativních adventur, ale nebojí se přidat větší míru interaktivity než například Road 96. Nečekejte však komplexní soubojový systém ani náročné hádanky. Valnou většinu času strávíte průzkumem světa, rozhovory a nelehkými volbami. Mezi jednotlivými lokacemi se přesouváte na lodi a vybíráte si, kam se vydáte dál. Každá oblast nabízí něco jiného, ať už jde o příběhové momenty, nebo možnost doplnit tolik potřebné zásoby ozenu nějakou vedlejší aktivitou, jako je potápění, lodní bitvy, závody s lehce krkolomným ovládáním nebo třeba smlouvání s obchodníky.
Právě ozen hraje v celé hře klíčovou roli. Neustále ho potřebujete, neustále ho máte nedostatek a neustále vás žene kupředu. Je to takový tichý časovač, který vás nutí plánovat a přemýšlet, kam se vydat a co za něj obětovat. Bez něj jste totiž nahraní. Čas běží… a běží proti vám, protože plastemia se ve vašem těle šíří čím dál tím rychleji a je třeba si nepřetržitě doplňovat zdraví, zatímco vám smrt doslova šlape na paty.
Krása na pokraji rozkladu
Umělecky výrazná stylizace do barevného a téměř jako oživlá olejomalba působícího světa vhodně kontrastuje s tematikou hry. Chátrající struktury, výrazná plastifikace postav i nádherné výhledy na odpadky zamořený oceán až k nekonečnému horizontu se vás snaží udivit a zároveň působí intimně melancholicky. Vizuální stránka postavená na environmentálním designu v sobě snoubí nesmírnou krásu i děsivost rozkladu. Modely vedlejších postav se často opakují, ale to je jen malá vada na půvabu hry.
Co funguje ještě lépe, je soundtrack pasující do plastikového punkového světa díky elektronickým prvkům doprovázeným organickými zvuky moře. Hudba skvěle doplňuje atmosféru a dokáže se vám dostat pod kůži natolik, že si některé skladby přidáte do svého každodenního playlistu. O to více zamrzí problémy se zvukem nejčastěji pozorované v úvodních pasážích. Přechody do ozvěnových vizí jsou někdy doprovázeny nepříjemným sekáním audia a občas zmizel také jinak skvělý dabing. Snad to vývojáři stihnou poladit do plného vydání. Optimalizace je jinak ucházející, i když se sem tam menší bug najde. Hra běží plynule, neseká se a ani nepadá. Občas sice dojde k poklesům snímků, ale není to nic, co by zásadně kazilo zážitek. Spíše mě mrzí některá designová rozhodnutí působící zbytečně restriktivně. Příkladem může být uzamykání oblastí po dokončení příběhové sekvence, přestože jste ji ještě plně neopustili. Pokud něco nestihnete prozkoumat hned napoprvé, máte smůlu.
Zajímavým prvkem je souhrn vašich rozhodnutí po opuštění každé oblasti. Hra vám tak jasně ukáže, jaké důsledky vaše volby budou mít pro ostatní, čímž najednou černé na bílém vidíte, co po sobě zanecháváte, a ne vždy se vám to bude líbit… což je vlastně pointa celé hry. Tides of Tomorrow totiž není jen o tom, jak přežít, ale jak přežít společně. Nebude to tak hra pro každého. Pokud hledáte akci, komplexní mechaniky nebo rychlé tempo, jste na špatné adrese. Tento titul ocení především milovníci příběhových her založených na nelehkých volbách, jež mají své následky. Mechanika Online Story-Link je svěží, dává příběhu nový rozměr a nutí vás přemýšlet nad svými rozhodnutími jinak, než jste zvyklí.
Tides of Tomorrow je zvláštní druh herního zážitku, který nezanechá jen vzpomínku na jeden příběh, ale také zvláštní pocit, že jste byli součástí něčeho většího. V momentě, kdy si uvědomíte, že nejste jen aktérem, ale také něčí minulostí, začne celý koncept sdílené odpovědnosti vytvářet neustálý pocit tlaku. Každé rozhodnutí se promění v ozvěnu pro někoho dalšího a jen na vás bude, zda se vydáte cestou kooperace, nebo individualismu. Hra vás nenutí být hrdinou, ale ptá se, co po sobě chcete zanechat, až se voda uklidní a stopy začnou splývat.
