Snad každého hráče už někdy přepadla myšlenka, jaké hry by si mohl zahrát se svými blízkými. Problémem je, že ne všichni se dokáží shodnout na preferovaném žánru, a proto je poměrně obtížné najít vhodný kompromis, aby vyhověl všem. Právě pro tyto případy jsme sepsali několik her, jež si můžete zahrát ve skupině přátel nebo s rodinou. Ty jsou relativně jednoduché a můžete při nich strávit několik hodin plných zábavy nebo popřípadě někomu hodit ovladač na hlavu. Konkrétně jde o tituly Moving Out, Tools Up! a Cake Bash. Tato recenze se blíže zaměří na podobnou hru s názvem Wobbly Life od malého vývojářského studia RubberBandGames, pro něž je to první projekt. Wobbly Life se nachází v předběžném přístupu, proto se recenze nemusí shodovat s jeho novou verzí
Těžký život hráče
Wobbly Life začíná tím, že sledujeme hlavní postavu v jejím pokoji, jak se věnuje oblíbené videohře. Nicméně jeho šťastnou hodinku přeruší velmi rozzlobená babička, která mu s radostí rozrazí dveře, proto se pomalu začíná modlit, aby od ní nedostal úplný knockout. Nejlepší na tom ale je, že na něj babička křičí, že doma nic nedělá a jen sedí na gauči a hraje videohry – tuto větu zná snad každý hráč na světě. Po chvíli si naše postava uvědomí, že už skoro měsíc sedí doma a nemá ani korunu na připravovanou narozeninovou oslavu, načež ho babička chytne a doslova vykopne z domu, aby šel do práce… ještě mu s radostí zamává z okna.
Dáme jídlo simulátor
Jakmile se zvednete ze studené země, před vámi se objeví soused z protějšího domu a nabídne vám tu nejhorší věc na světě: práci. Prvním úkolem je vydat se do nejbližšího nákupního centra nebo na vlakové nádraží a vyzvednout želatinový pudink. Budete-li tento úkol plnit v rámci tutoriálu, je možné se kochat okolím, aniž byste někam museli spěchat. Pokud však tutoriál přeskočíte, spustí se pětiminutové odpočítávání, jež symbolizuje čas, jaký zbývá na dokončení.
Jste-li však zkušený hráč série GTA, můžete své zkušenosti využít k tomu, abyste jednoduše přiběhli k nejbližšímu vozidlu a obsadili ho. Má-li vozidlo již svého majitele, vůbec na tom nezáleží, protože ho můžete vyměnit a nemusíte se obávat, že byste se dopouštěli něčeho nezákonného. Jedná se o záležitost života a smrti… nebo spíše želé? Jakmile dorazíte na místo, odkud má být zásilka převzata, musíte ji rychle naložit do svého „vypůjčeného“ automobilu a dovézt zpět ke svému zájemci. Dá se říci, že si vyzkoušíte Dáme jídlo simulátor.
Celá řada věcí, co můžete dělat
Herní mapa je rozdělena do čtyř lokací s tím, že pátá je stále nepřístupná, nebo se mi jen nepovedlo do této zóny dostat, což je taky jedna z možností. Fyzika této hry je opravdu nervy drásající. Wobbly Life nabízí mnoho aktivit ve vašem městě. Můžete se stát kurýrem, hasičem, farmářem, rýžovníkem zlata, popelářem nebo dokonce zodpovědnou osobou za radioaktivní materiál. Pokud o tom někdo, stejně jako já, přemýšlí: práci pornoherce, fotografa aktů ani nájemného vraha nenajdete. Vydělané peníze za směnu musíte nejprve odnést do nejbližšího bankomatu a doufat, že vám nevyletí z auta, jako se to stalo mně. Může to znít jako chyba, ale opak je pravdou, položil jsem tašku plnou peněz na kapotu svého auta a sjel z malého útesu.
Peníze později můžete využít na koupi nové nemovitosti (domu) nebo na nákup domácího mazlíčka. Na výběr budete mít z několika různých roztomilých stvoření. Klasický model zahrnuje kocourka s psíkem, kohouta s kloboukem, ducha, jednookého netopýra, nindžu, biologickou příšeru nebo kombinaci pavouka a hamburgeru. Než si svého společníka pořídíte, vyberete mu barvu kožešiny/oblečení a pojmenujete ho. Příšerky jsou roztomilé, ale jejich pořizovací cena už nikoliv. Například již zmíněný netopýr vás bude stát tisíc dolarů, pes a kočka pět set dolarů a nezmíněný tučňák dokonce sedm set padesát dolarů.
Líbí se mi, že u některých potvůrek musíte nejprve splnit určité úkoly, než si je můžete pořídit, např. u biologické příšery musíte vyvézt radioaktivní odpad. Ochránci životního prostředí si teď nepochybně klepou na čelo, ale není třeba se znepokojovat. Radioaktivní odpad neskončí v moři, ale poslouží jako potrava pro velkého Louise, což je mimo jiné matka nebo otec příšerky, již si po splnění tohoto úkolu zakoupíte.
Napříč celou mapou jsou rozmístěny telefonní budky, nad kterými se vznášejí klíčky. Prostřednictvím těchto telefonů je pak možné vybírat vozidla, jež jste si za své těžce vydělané peníze pořídili. Vybírat můžete ze čtrnácti různých vozidel. Naleznete zde i monster truck, karavan, motorku nebo nákladní auto.
Vydělávání peněz je sice hlavní náplní, pokud si chcete koupit nový dům, oblečení, vozidla nebo domácího mazlíčka, avšak díky různým úkolům můžete také hledat poklady a dárkové balíčky, navštívit muzeum, proletět se helikoptérou nebo se projet na vodním skútru. Je toho opravdu hodně.
Veselejší prostředí
Jednotlivé pracovní úkony jsou dokresleny různými hudebními doprovody. Musím uznat, že vývojáři odvedli dobrou práci, protože melodie nejsou otravné a nepatří mezi ty, co se rychle omrzí. Pokud jde o grafiku, tvůrci se rozhodli pro jednodušší styl, jehož provedení opravdu neurazí. Dokonale se hodí k celému konceptu hry a upřímně si nedokážu představit, že by vypadala jako například nové The Sims. Svět působí radostně a šťastně, a o to v této hře především jde.
Hrát sám nedoporučuji!
Wobbly Life je primárně vytvořen pro více hráčů, ale můžete si ho zahrát i samotní. Upřímně však tento režim nemohu doporučit. Není to taková zábava jako hrát s přáteli, a přitom dělat spoustu různých věcí, jež vám hra umožňuje. Můžete například hodit na kamaráda dynamit, vykopnout ho z létajícího balonu, strčit pod vlak, hodit po něm sekeru, závodit s ním a tak dále. Pokud tuto hru budete hrát sami, přijdete o veškerou zábavu. Takže jestli máte až čtyři přátele, již vlastní Wobbly Life, máte vyhráno.
