Ocitáme se v daleké budoucnosti. Už je to dlouho, co se Země stala neobyvatelnou po ekologickém kolapsu. Lidstvo kdysi vytvořilo ambiciózní plán poslední záchrany jménem Project Eden. Plán nezahrnoval záchranu planety, nýbrž převedení samotné lidské mysli do digitální podoby. Cílem projektu bylo vytvořit ráj, kde mělo žít digitální lidstvo ve virtuálním míru. Tvůrci celého projektu mysl uložili v jednotlivých Jádrech (Cores). Původní Architekti (Engineers) Eden však po spuštění projektu záhadně zmizeli, aby se později objevili jako fragmenty vědomí uvězněného v městském systému Moebius. Po jejich chaotickém řádení se vysněný plán proměnil v ráj, ale v jiné podobě, v Kovový ráj – Metal Eden.
Město bez konce
Město Moebius je postavené na orbitě kolonizované planety Vulcan jako nekonečná smyčka, inspirovaná Möbiovým pásem, který symbolizuje věčný koloběh mezi životem a smrtí. Jinak zvané jako město bez konce. Každá jeho oblast má svého AI správce, který oblast spravuje. Správci jsou napadeni chaotickým vědomím Inženýrů a zblázní se. Promění jednotlivé části města v podivné biomechanické světy. Vytváří nové formy života a ukládají do nich vědomí v Jádrech, které ovládají. Jejich motivace je stejně nejasná jako jejich výtvory. Někteří chtějí lidstvo obnovit, jiní chtějí, aby svět zůstal čistě mechanický.
Ve hře Metal Eden se převtělíte do androidky jménem Aska (zkratka jména Asha Ken-Irai). Aska byla jedna z hlavních biotechnoložek, která pracovala na převodu lidské mysli do umělých těl. Při experimentu, který měl ověřit spojení biologického mozku a syntetického jádra, se obětovala a prototyp vyzkoušela na sobě. Její vědomí bylo první, které bylo úspěšně přeneseno do androidního těla. Po svém vpádu do systému města ji však Inženýři zničili. Po několika staletích byla znovu obnovena, aby zachránila zbytky lidstva. Ztratila ale svou paměť, kterou musí postupně získat zpět a také zjistit kdo, nebo co, ji přivedlo zpátky k životu.


zdroj: Deep Silver
Atmosféra dálné budoucnosti
Metal Eden vykresluje ponurou vzdálenou budoucnost. Ukazuje depresivní apokalyptickou vizi, na kterou by nikdo z nás nechtěl ani pomyslet. Nahrávání lidských myslí do digitální podoby není nová myšlenka, avšak bude ještě dlouhou dobu neproveditelná. Co kdyby ale technologie pokročila natolik, že by to možné bylo? Příběh hry nám ukazuje, jak by to mohlo vypadat, kdyby poté selhaly kontrolní mechanismy. Opuštěné město Moebius je nehostinné a dechberoucí. Přeskakujete polorozpadlé kovové konstrukce, kocháte se výhledy do prázdna a k tomu hraje perfektně pasující elektronická hudba.
Obklopen pokročilou technologií si připadám jako v pravém a nefalšovaném cyberpunku. Obskurní nepřátelé jsou, přes svou robotickou slupku, složení z masa a krve. Jejich srdce je ale z kovu a když z nich odstřílíte brnění, můžete jim ho magnetem vyrvat z těla a třeba ho sežrat. Když ho ale hodíte s účinkem granátu nebo po sežrání proměníte jeho sílu tvrdou ranou pěstí, uděláte lépe. Ve hře jsou i menší mutanti bez brnění. Kvůli jejich křehkosti mi jich bylo skoro až líto. Později slouží v arénách spíše jako zásobárna Cores, než jako skutečná hrozba. Musíte mít ale na paměti, že Aska je křehká. Ke smrti jí stačí pár ran a klíč k úspěchu je využívání její rychlosti a parkourových schopností. Metal Eden v tomto ohledu hodně připomíná například hru Ghostrunner.


zdroj: Deep Silver
Technologie podporující skvělou hratelnost
K parkurovým kejklům potřebuje Aska pořádnou výbavu v podobě svého skafandru, na kterém jsou přimontovány pomocné trysky. Záchytný hák umožňující zachytit se za římsy. Magnetické boty umožňují lezení po zdech nebo odrážení se odporem na určených plošinách. Můžete se schoulit do železné koule, která je k užitku hlavně na Vulcanu při přechodech lávových polí. Při likvidaci nepřátel je ale její palebný potenciál, v podobě železné koule, omezen. Na cestě postupně nacházíte nové zbraně a po zdolání určitých soubojů můžete vylepšit své vlastní jádro, čímž posílíte nejrůznější schopnosti. Souboje jsou maximálně zábavné, variabilní a hodně kontaktní. Je potřeba být pořád v pohybu a nevyplatí se taktizovat nějakým schováváním.
Na různé nepřátele platí různé zbraně, schopnosti a jejich následná kombinace. Větší souboje jsou řešeny pomocí pomyslných arén podobně jako v Doom: Eternal, kdy na vás nabíhá několik vln nepřátel. Metal Eden je těžce lineární FPS, která hráče nezatěžuje hledáním nějakých sběratelských předmětů nebo zbytečným backtrackingem. Osobně si maximálně užívám rychlost, přímočarost a absolutní akční pojetí bez kompromisů. Hratelnost si na nic nehraje a předkládá krystalickou čistou akci bez jakýchkoliv vedlejších aktivit, které by mohly hráče rozptylovat. Ideální věc jak na dlouhé hraní, tak i na rychlý relax, kde po vystřílení jedné arény hru vypnete. Svou přímočarostí nežere zbytečný herní čas.



zdroj: Deep Silver
Atmosférická grafika a pár menších chyb
Hra vypadá krásně, nejen řemeslně. Unreal Engine 5 sám od sebe zaručuje současnou grafickou špičku. Metal Eden do grafického pozlátka dokázal přidat styl a atmosféru. Sází na temné prostředí uprostřed zkázy a samotu, ze které není úniku a funguje skvěle. Navíc plynule a ve velké rychlosti. Má původní PS5 nemá s performance módem žádný problém a stará televize zaručuje, že v režimu kvality nepoznám grafický rozdíl ve výhledu. Takto rychlé hry by se ale neměly hrát ve třiceti FPS. Menší chybky se dají najít při prohledávání omezených map. Na samotných krajích jsem občas propadl texturou nebo se zasekl na římse, s čímž hra nepočítala a dala mi výhodu před mutanty, kteří na mě nemohli. Polští Reikon Games prý museli během vývoje hodně propouštět a na hře si to vybralo svou daň. Naštěstí nic, co by rušilo.
Ještě lépe je na tom ozvučení. Zvuky zbraní, výbuchů, chůze a bojů vytvářejí perfektní symbiózu s elektronickou hudbou v pozadí. Hudba je skvělá a ani jednu jsem neměl nutkání ji při hře ztlumit, natož vypnout. Ne jenom grafika, ale i hudba dělá atmosféru, a ta se moc povedla. Metal Eden je intenzivní, ale vcelku krátká hra, která sice obsahuje New Game+, ale při dalším rozehrání už nemá moc co nabídnout a multiplayer neobsahuje. Méně obsahu alespoň kompenzuje přívětivou cenou čtyřiceti eur. Sám jsem hru podruhé rozehrál jen kvůli achievementům a celkově v ní nechal patnáct hodin. Otázkou je, jestli nebudu ojedinělý.

zdroj: Deep Silver
Metal Eden je rychlá boomer shooter FPS, která si bere to nejlepší ze svých vzorů. Zbraně a schopnosti jsou skvěle vyváženy. Parkour je plynulý a zábavný. Kulisy vzdálené postapo budoucnosti jsou jak se patří ponuré a krásné. Hratelností sice není originální, ale je maximálně vtahující. Skvělou atmosféru podbarvuje skvělé ozvučení, super hudba a jednoduchý, ale kvalitní příběh. Menší vadou na kráse je kratší délka, při které jsem se ale ani jednou nenudil. Pocit z výhry je skvělý a kdybyste neměli dost, zkuste New Game+ při razantně zvýšené obtížnosti. Já hrál na Normal a s gamepadem to bylo tak akorát.