Představte si starý opuštěný důl. Kdo v něm našel domov? No přeci příšerky! A protože důl, ve kterém straší, příliš návštěvníků nenaláká, příšerky se v něm docela nudí. Jak to vyřešit? Podle autora deskové hry Dole v dole jim největší radost uděláte vybudováním strašidelné sítě kolejí. Příšerky jsou ale velmi tvrdohlavé a každá z nich má jasnou představu o tom, jak má trať vypadat. Dokážete udělat radost všem z nich?


Důl plný duchů
Dole v dole je horkou celosvětovou novinkou studia Lookout Games (Smíšený les a většina her Uweho Rosenberga). V angličtině Dole v dole vychází pod názvem Ghosts Galore. Hra je určena pro 2–5 hráčů od 10 let a jedna herní partie jim zabere přibližně 20–100 minut. Do češtiny hru lokalizovalo vydavatelství asmodee.
Autorem Dole v dole je Michael Luu, s nímž se čeští hráči setkávají poprvé a jeho nejznámější hrou je rodinný Yak. Rukopis ilustrátorky Nele Diel jste mohli zahlédnout v Battle for Rokugan, případně na některých kartách Arkham Horror: Karetní hry nebo právě Smíšeného lesa.


Mřížka příšer a kolejí
Dole v dole je hrou z dnes velmi populárního žánru „vyplň před sebou mřížku x krát x a oboduj ji“. Ačkoliv mnohým hráčům se již tento žánr trochu zajídá, mně osobně zatím neomrzel a myslím, že má stále co nového nabídnout. Vždyť přeci Jezírko, Ekosystém a Hradní devatero jsou sice hry na první pohled podobné, ale každá u stolu vytváří jiný zážitek. A právě to je případ i Dole v dole.
Vaším úkolem je vyplnit mřížku devíti dílky obsahujícími až tři příšery, různě tvarované koleje a občas také diamant. Na okrajích mřížky najdete několik typů vchodů, přičemž jedna z bodovacích podmínek vás na konci partie odmění za to, že se vám kolejemi podaří propojit vchody stejného typu.
Zabavte příšerky
Kdyby byla hra jen o napojování kolejí na ty správné vchody, příliš by toho nenabízela. Naštěstí se zde autor nezastavil a na dílcích najdete devět různých příšer, z nichž každá má nějaké požadavky na to, jak má důl kolem ní vypadat. Skloubit na tak malém prostoru všechna přání a požadavky je nemožné, v každé partii se proto budete soustředit na jiné kombinace. Skórování příšer není kdovíjak složité, ale bohužel není vůbec tematické, a ani na dílcích nenajdete žádnou ikonografii, která by vám pomohla se zorientovat. Nezbývá tak, než si všechny podmínky pamatovat. Naštěstí je v krabici pro každého hráče skvělá lama karta, na které vše najdete napsané, a to včetně toho, kolikrát se který prvek na dílcích vyskytuje.
Samotáři i společníci
Čím tedy jednotlivé příšerky oslníte? Každý drak vám dá tolik bodů, kolik draků máte. A kdybyste na ně náhodou zapomněli, pět bodů ztratíte. Netopýři chtějí bydlet ve skupinkách, a tak vám dají body, pokud svým dílkem sousedí s dílkem obsahujícím jiného netopýra. Naopak golemové jsou samotáři a s jinými golemy sousedit odmítají. Duch sám o sobě dá nějaké bodíky, ale pokud se na jedné trati sejde duchů více, mají párty… a vy dvojnásobek bodů! Světlušky vám dají progresivně více bodů, čím více světlušek máte, přičemž jim je jedno, kde se nachází. Vlkodlaci obzvláště odmění toho, kdo má největší vlkodlačí tlupu. Kostlivec vám dá body za diamanty, které bodují také samy o sobě. Satyr chce na trati co největší rozmanitost. Poslední slizák vám dá body za zatáčky ve vašem dole.
Nakombit si ty správné příšerky je v každé partii velice zábavné. Ačkoliv to tak na začátku nevypadá, bodů budete mít více než sto, což je velice uspokojující. Jednotlivé bodovací podmínky jsou navíc dobře vyvážené a viděla jsem výhry jak na golemy s duchy, tak na kombinaci kostlivců s diamanty nebo vlkodlaků s draky. Snad jen slizák nás nikdy nikoho neoslnil natolik, abychom si jím chtěli zasvinit důl.


Co mi tam necháte?
Velmi mě baví systém otevřeného draftování, který v Dole v dole je. Dílky jsou na začátku partie rozděleny do osmi kopek, přičemž v každé kopce je o několik dílků více než kolik hráčů je u stolu. První hráč si z kopky vytáhne dílek a rozhodne se, zda si jej nechá, nebo jej dá do veřejné nabídky. Příští hráč si může vzít odhalený dílek, nebo se u dalšího dílku otočeného z kopky rozhodnout, zda si nechá ten. Postupně se tak rozšiřuje nabídka odhalených dílků, dokud si je hráči nerozeberou. Jakmile již zbývá jen jediný hráč, který si dosud dílek nevybral, odhalí se mu všechny zbývající dílky v kopce. Je tak jen na vás, zda půjdete na jistotu, nebo se rozhodnete počkat a zariskovat, že ve zbytku dílků se skrývá něco opravdu vhodného pro vaši strategii.
Strategické plánování podporuje i to, že na začátku partie každý hráč dostane jeden tajný dílek, kterým na úplném konci doplní svůj důl. Ten vás lehce navede, na které příšerky se můžete v dané partii soustředit, a díky známému rozložení posledních kolejí hra příjemně bojuje s náhodou. Každá hráčská deska má navíc jiné rozložení typů východů, což také zvyšuje variabilitu mezi partiemi.


Musíš tak dlouho přemýšlet?
I přes svoji pravidlovou jednoduchost hra trpí na delší prostoje mezi hráči. Obzvlášť v plném počtu se někdy dost načekáte, než na vás přijde znovu řada, obzvlášť pokud jsou vaši spoluhráči přemýšlivější. Ono se to nezdá, ale vybrat ten ideální dílek není nic snadného. Hra se s prostoji snaží bojovat například tím, že vybrané dílky si hráči mají jen zamluvit a až na konci kola je všichni naráz umístit na svoji desku. Ale i přesto bych doporučovala hru hrát ideálně ve třech hráčích.
Ty nejroztomilejší příšerky
Velkým kladem jsou pro Dole v dole ilustrace. Sice kvůli tomu vypadá jako titul určený dětem, já mám ale roztomilé hry ráda. Obálka rozhodně přitáhne na polici pohled nejednoho kolemjdoucího. Krabice by mohla být o něco menší, ale tolik vzduchu jako třeba v původním Splendoru v ní naštěstí nenajdete. Příšerky jsou okouzlující a výrazné barvy i tvary zajišťují dobrou rozpoznatelnost i na velkém stole. Díky čistým linkám a absenci ozdobných zbytečností se navíc na konci partie neztratíte v tom, kam která trať vede a kdo k ní vlastně patří, což u dnešních her rozhodně není samozřejmostí.
Dole v dole je roztomilou oddechovou deskovou hrou, v níž během osmi kol poskládáte tu nejzábavnější trať strašidelného vlaku pro příšerky. Chytrým otevřeným draftováním si v každém kole vyberete jeden dílek, který umístíte do mřížky 3×3, přičemž devátý dílek budete mít po celou partii tajně v ruce. Hra není náročná, ale roztomilé ilustrace klamou tělem, rozhodně nejde o titul určený malým dětem. Pravidla sice pochopí, ale strategické plánování od nich neočekávejte. Dole v dole je určené dospělým hráčům, kteří mají rádi tituly s minimem pravidel, dostatkem prostoru pro strategii a variabilitou zajišťující, že se v každé partii vydáte jinou cestou. Roztomilost je jen bonus navíc.


