TLAMA games je vydavatelství, které se velkých, komplexních a precizně vyprodukovaných euro her opravdu nebojí. V jejich portfoliu tak najdeme Brass, Gaia Project: Galaxie Terra Mystica, hned několik Lacerdovek nebo třeba Věčnou zimu: Paleoindiány.
Pýcha a předsudek, Na větrné hůrce, Jana Eyrová, Panství Downtown… ne, nejde o výčet povinné četby, ale o tituly zasazené do viktoriánské Anglie. A pokud jste se tam vždy toužili vydat, nadchne vás Posedlost, jejíž českou lokalizaci chystá vydavatelství TTGames.
Je to tu. Přichází čas na největší loupež století. Jste připraveni vy, je připraven i váš tým a máte nakoupeno všechno lupičské vybavení světa. Ale co to? Co tu dělá ten druhý gang lupičů?
Jedno z nejmladších českých vydavatelství TTGames se opravdu činí. Ačkoliv na trhu nejsou příliš dlouho, zvládli vybudovat široké portfolio deskových her pro nejrůznější příležitosti.
Existuje mnoho různých druhů deskových her. U některých se vám pořádně zavaří mozek, u dalších salvami smíchu procvičíte bránici. Některé potrénují váš postřeh a rychlou ruku, jiné vaši paměť.
Před námi je poslední letní měsíc. Noci se začínají zkracovat, a tak už nejde sedět do desíti venku. Respektive jde, jen již namísto západu slunce budete pozorovat hvězdy. A co dělat za vlahých letních večerů?
Ačkoliv to tak momentálně za okny nevypadá, léto je v plném proudu. Před námi je tak čas dovolených, horka, slunce, dlouhých dnů a tropických nocí. Chodit na dovolené objevovat nové restaurace je určitě super, co však s načatým večerem, když už jste po jídle?
Jedním z největších deskoherních překvapení loňského roku se stal menší nenápadný titul pro dva hráče Sky Team. Ten sklízí úspěch napříč deskoherním světem a byl nominován dokonce na Spiel des Jahres i Dice Tower Awards.
Les je magické místo. Plné mihotajících se světel, šumění listů a nikdy neustávajícího hemžení menších i větších živočichů. Obzvlášť kouzelné jsou takové ty typické smíšené lesy našeho podnebí.
Nevím, jak u vás doma, ale generace mých rodičů a prarodičů deskovkám příliš neholdovala. Brali je sice coby zábavu pro děti na upršená odpoledne, ale že by si s přáteli něco zahráli, to určitě ne.
Také jste jako děti s rodiči a prarodiči hrávali karty? Žolíky, kanastu, sedmu nebo černého Petra? A později na stolních počítačích solitaire a srdce? Bez nadsázky bych řekla, že alespoň jednu z her, které jsem právě vyjmenovala, hrál naprosto každý.
Nezáleží na tom, kolikrát jste již na tomto letišti úspěšně přistáli. Stejně je to pokaždé stále tak nervy drásající jako poprvé. Jste natolik soustředění, že ani nestíháte komunikovat s kopilotem.
