Na plátně zachraňovali světy, vedli své děti životem, nebo se teprve učili, co znamená být rodičem. Na třetí červnovou neděli připadá každoročně Den otců a my si dnes připomeneme nejvýraznější filmové otce, kteří zanechali stopu nejen ve svých příbězích, ale i v srdcích diváků napříč generacemi.
Otec je zásadním pilířem filmů už od dob, kdy se začaly psát dějiny světové kinematografie a dodnes je mnohdy stavěn do ústřední role. Ať jde o slavné patriarchální hlavy rodinných klanů, jako byl nezaměnitelný Vito Corleone v kultovní sérii Kmotr (1972-1990), neohrožené otce ochránce v podobě herce Liama Neesona v sérii 96 hodin (2008-2014) nebo také otce, jejichž chování může vlastní rodinu ohrozit – slavný horor Osvícení (1980) s nezaměnitelným Jackem Nicholsonem.
Mezi hrdinstvím a ztrátou: otec a dcera ve filmu
Jedním z nejemotivnějších motivů ve filmech o otcovství je vztah otce s dcerou. Významným snímkem, který tuto tématiku posunul mezi filmové zástupce žánru sci-fi, je Interstellar (2014) od slovutného režiséra Christophera Nolana. V něm je otec nucen opustit svou dceru na úkor snahy zachránit lidstvo, aby ji kvůli svému pobytu v dalekém vesmíru neviděl dospívat, ačkoli on sám příliš nezestárne. Snímek zdůrazňuje důležité pouto, které dokáže přetrvat i napříč věky a překonat velké vzdálenosti. A které pro některé z postav i po dekády neslábne ani na základě pouhých vzpomínek. V hlavních rolích tehdy excelovali Matthew McConaughey (Klub poslední naděje, 2013) a Jessica Chastain (X-Men: Dark Phoenix, 2019).
Zcela jiný pohled na vztah otce s dcerou obsahuje oscarové drama Americká krása (1999). Ukazuje realitu prohlubujícího se odloučení dvou rozdílných světů – toho otcovského, v němž otec není schopen chápat dospívání své dcery a světa, v němž se dcera za svého otce spíše stydí, než aby v něm hledala autoritu a oporu. Kevin Spacey si jako otec, který se postupně naprosto odlučuje od své rodiny, vysloužil v roce 2000 svého již druhého Oscara.
Mezi filmovými zástupci zásadních otcovských vztahů s jejich dcerami lze vybírat i ze soudku méně známých evropských filmů. Velmi emotivní otcovské pudy jsou podstatou francouzského filmu I dva jsou rodina (2016), kde je mladý samotář jednoho dne obeznámen s tím, že je otcem a musí svou dcerku vychovávat zcela sám. Srdceryvný příklad představuje také turecké drama Dárek do cely č. 7 (2019) pojednávající o mentálně postiženém otci, který je neprávem odsouzen a umístěn do vězení. Jeho malá dcerka jej pravidelně navštěvuje a film tak zdůrazňuje jejich opravdu silné vztahové pouto. Snímek si lze pustit na platformě Netflix s českými titulky.
Mezi odloučením a pochopením: otec a syn ve filmu
Ještě častěji než na pouta tátů se svými dcerami dávají filmaři již dekády důraz na vztahy otců se svými mužskými potomky. Zcela nejslavnějším filmem, v němž je dokonce slovo “otec” součástí dnes již zcela kultovní hlášky, je pátý díl kultovní série Star Wars s podtitulem Impérium vrací úder (1980). Ačkoli v rámci této dobrodružné sci-fi ságy není vztah otce a syna zásadním prvkem příběhu, ono odhalení otcovského vztahu se stalo klíčovou událostí pro celou letitou franšízu. Hláška “Ne, já jsem tvůj otec” natolik zlidověla, že je dnes známa i mimo fanoušky slavných Hvězdných válek.
V případě emotivních filmových příběhů o otcovských poutech se syny je nutné zmínit dva proslulé animované filmy. První z nich zastupuje kultovní snímek Lví král (1994) od studia Disney, ve kterém je smutné odloučení otce se synem středobodem pro další vývoj filmu a všech navazujících pokračování. Právě příběh o malém lvíčeti, co se nakonec stane králem celé říše, aby šlo ve šlépějích svého otce, je důvodem, proč je Lví král jedním z nejoblíbenějších animovaných filmů již po více než 30 let. Odkaz na silné citové pouto mezi malým Simbou a neohroženým otcem Mufasou je patrný i skrze slavný filmový soundtrack v podobě písní jako He Lives in You, což lze volně přeložit jako On v tobě stále žije.
Obdobným fenoménem se stal jeden z prvních animovaných výtvorů studia Pixar s názvem Hledá se Nemo (2003). V něm je vztah otce a syna podroben náročné zkoušce poté, co se ustaranému otci ztratí malý syn a snaha o znovushledání oba vystaví velkému dobrodružství, které se stále těší oblibě nejen u dětských diváků. Oproti výše zmíněnému lvímu příběhu je v podmořském animovaném dobrodružství kladen důraz i na humornou stránku, zejména v podobě toho, jak ono odloučení vnímá zvídavý syn v pro něj dosud neobjeveném světě v kontrastu s tím, co všechno čeká poněkud chaotického otce při hledání ztraceného potomka.
Všem otcům mezi filmovými nadšenci tímto přejeme vše nejlepší k dnešnímu Dni otců a věříme, že mezi snímky, kde ve velké míře figuruje nějaký otec, mají své favority. Ať už jde o dramata o rodinném odloučení nebo kupříkladu o filmy, kde si otec zahrál se svými vlastními ratolestmi. Za zmínku stojí například oblíbený herec Will Smith a jeho filmy Štěstí na dosah (2006) a Po zániku Země (2013), kde se po jeho boku objevil jeho skutečný syn Jaden Smith.